Moldavsko, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Zemědělství zaujímá stále velmi důležité místo a spolu s potravinářstvím vytváří 45 % moldavského exportu. Problematický je však přístup ke vstupům, službám a financím. Investice jsou žádané nejvíce ve zpracovatelském průmyslu a v rostlinné i živočišné produkci. Roste poptávka po ekologických produktech, což vytváří příležitosti pro ekologické zemědělství.

Zemědělství patří v Moldavsku mezi významný sektor národního hospodářství. V roce 2020 tvořilo zhruba 12 % podílu na HDP, v kombinaci s potravinářským průmyslem vytváří toto odvětví více než 16 % HDP a přibližně 45 % celkového exportu. Zaměstnává zhruba 27 % obyvatel, přičemž asi 58 % obyvatelstva žije v rurálních oblastech. Zemědělská půda zaujímá zhruba 75 % celkové plochy země s převahou orné půdy, především vysoce úrodné černozemě. Mírné kontinentální klima s krátkými a relativně teplými zimami a dlouhými horkými léty umožňuje ranou výsadbu, což dává producentům silnou konkurenční výhodu. Struktura půdního fondu (převaha černozemě) představuje významný produkční potenciál, jehož využití je ovšem výrazně ovlivňováno a limitováno způsobem hospodaření – pěstování monokultur, nízká míra rotace a diverzifikace plodin, hluboká orba aj. Moldavské zemědělství je však značně roztříštěné a většina zemědělských podniků je ekonomicky slabá, s nízkou mírou diverzifikace a investičního kapitálu. Zpracovatelský průmysl a zemědělská infrastruktura je převážně zastaralá. Hlavními sub-sektory jsou ovoce a zelenina (čerstvá, sušená nebo mražená), zpracování ovoce a zeleniny, ekologické zemědělství, produkce vlašských ořechů, výroba bioenergie, produkce bobulovin, průmysl olejnatých rostlin, živočišná výroba a víno.

Pro moldavské zemědělství je aktuální prioritou naplňování podmínek stanovených v Deep Comprehensive Free Trade Area (DCFTA) a získání možností pro zvýšení exportu do zemí EU a třetích zemí, naplnění poskytnutých kvót pro bezcelní dovoz a zvýšení přístupu k podporám a subvencím zemědělské politiky a rozvoje venkova. Prioritou je diverzifikace produkce, zvýšení konkurenceschopnosti, exportu a produkce s přidanou hodnotou.

Příležitostí jsou sady, vinice, vinařství, expanze vinařství do cestovního ruchu, zelinářství na otevřených polích a ve sklenících, průmyslová rostlinná výroba, atd. Zpracování a rozvoj posklizňové infrastruktury jsou jednou z nejdůležitějších a nejatraktivnějších investičních kategorií. Zařízení a technologie jsou nutné pro skladování, zpracování, balení a přepravu čerstvých produktů na dlouhé vzdálenosti, sušení, okamžité zmrazení, konzervace a výroba přísad. Další příležitosti nabízí zavlažovací, balicí a zpracovatelská zařízení a zemědělské stroje, stejně jako výroba a obchod se sadebním materiálem.

Dle moldavské Agentury na podporu investic nabízí nejvíce příležitostí následující sub-sektory 1) ovoce a zelenina - tvorba nových sadů (ořechy atd.), výsadba nových vinic, zpracování potravin, atd. 2) výroba vína, která se těší velmi příznivému prostředí a dlouholeté tradici. 3) mléčné výrobky - provozovny nebo modernizace mléčných farem a závodů na zpracování mléka. 4) masné výrobky - provozovny chovů hospodářských zvířat.

Roste poptávka po bioproduktech, což vytváří příležitosti pro ekologické zemědělství. Ekologické zemědělství by mělo být zahrnuto jako samostatná prioritní oblast do nově vznikající Národní strategie pro zemědělství a rurální rozvoj. Relevance této oblasti je dále posílena i předpokládanou snahou Moldavska reflektovat vize tzv. Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal). Maximum produkce vypěstované v Moldavsku v režimu ekologického zemědělství je určeno pro export. Zájem o export produktů ekologického zemědělství je oboustranný. Pro zemědělské výrobce představuje export možnost získání vyšších výkupních cen než na domácích trzích, pro vykupující naopak možnost odkupu ekologické produkce za výrazně nižší ceny, než by je byli schopni pořídit v zemích EU. Příležitosti ekologického zemědělství jsou zejména v oblasti vstupů. Většina z nich, ať už se jedná o osiva, sadbu, hnojiva, insekticidy, nematocidy, fungicidy aj. jsou do Moldavska dováženy.

Moldavsko cílí na zvýšení energetické účinnosti a bezpečnosti, žádané jsou investice do výroby tepla, elektřiny, kogeneračních jednotek a na zajištění přenosových a distribučních sítí elektřiny. Zájem roste i o inovativní a alternativní energetické projekty a obnovitelné zdroje energie. EU a EIB plánují investice ve výši 94 mil. EUR na program zvýšení energetické efektivnosti. Poptávka existuje zejména v oblasti energetické efektivity budov a energetického využití odpadů ze zemědělství. Dalším tématem je zvýšení energetické bezpečnosti prostřednictvím využití větrné, vodní a solární energie.

Proklamovaným cílem Moldavska je urychlení zeleného a udržitelného sociálního a ekonomického růstu, dosažení energetické nezávislosti a dekarbonizace ekonomiky. Toho má být dosaženo zvýšením energetické efektivnosti, diverzifikací zdrojů dodávek a zvýšením významu obnovitelných zdrojů energie. Příležitosti jsou v rozšíření využívání především solární a větrné energie.

Moldavsko je při pokrytí svých energetických potřeb extrémně závislé na dovozu, dalším problémem je, že Moldavsko nemá vlastní zásobníky plynu. Náklady na vybudování vnitrozemských zásobníků plynu byly vyhodnoceny jako příliš vysoké, je nutné zhodnotit možnost využití zásobníků plynu v sousedních zemích, a to i s ohledem na bezpečnost dodávek plynu.

Podle moldavské energetické strategie je 70–75 % moldavské energetické infrastruktury ve špatném stavu a je třeba ji renovovat nebo vyměnit. Ztráty způsobené stárnoucími plynovody v zemi dosahují přibližně 7 %, přenosové a distribuční systémy jsou neefektivní a zaznamenávají ztráty ve výši 18,8 % vyrobené elektřiny, kvůli zastaralé infrastruktuře země klesá spolehlivost elektrických systémů. Vláda plánuje posouzení národního potenciálu pro implementaci vysoce účinné kogenerace, účinného centralizovaného energetického systému a efektivních centralizovaných systémů vytápění a chlazení. V blízké budoucnosti má být realizován projekt na rekonstrukci elektrických rozvoden.

V oblasti rozvoje obnovitelné energie a energetické efektivnosti nabízí země zajímavý potenciál. Adekvátní institucionální rámec vznikl přijetím Energetické strategie, zákona o obnovitelných zdrojích energie a zákona o energetické účinnosti. Tématem je především zvýšení energetické efektivnosti v rezidenčním sektoru, průmyslu, dopravě a v zemědělství. V rezidenčním sektoru se nabízí příležitosti v oblasti zlepšování izolace budov, instalace systémů osvětlení, vytápění, chlazení a ventilace, integrace obnovitelných zdrojů energie a zavedení účinných postupů hospodaření s energií. EIB, EBRD a EU v prosinci 2021 vyčlenili 75 mil. EUR na program zvýšení energetické účinnosti a snížení spotřeby energie veřejných budov v Kišiněvě, jedná se o kombinaci půjček a grantů. Hlavními cílovými kategoriemi budov budou veřejné budovy (školy, školky, nemocnice, obecní/vládní budovy často využívané občany) ve vlastnictví státu a/nebo obcí. Příležitosti jsou v perspektivních sub-sektorech jako technologie šetrných budov (udržitelný design, tepelná izolace výměna oken, větrání, účinné osvětlení). Dalším důležitým způsobem, jak snížit místní spotřebu energie, je nahradit staré veřejné osvětlovací systémy novými, energeticky účinnými instalacemi LED, plánováno je také rozšíření a modernizace systémů dálkového vytápění v Kišiněvě a Balti.

Do budoucna je možné počítat s projekty obcí na energetické využití odpadů. V zemědělství příležitosti nabízí především sektor biomasy (využití odpadů ze zemědělství, topné systémy na slámu, bioplyn ze zemědělských odpadů, výroba briket a pelet). Dalším tématem je zvýšení energetické bezpečnosti prostřednictvím využití větrné, vodní a solární energie.

Jednou z priorit Moldavska na období 2011–2028 je řešení kritického stavu technické infrastruktury ve vodohospodářství, týká se to čistíren odpadních vod, kanalizace a rozvodů vody. Hlavními zdroji financování je státní rozpočet a především prostředky od mezinárodních institucí. Světová banka schválila financování investic na zvýšení vodní bezpečnosti a zlepšení sanitace ve výši více než 44 mil. EUR. Další možnosti jsou v oblasti odpadového hospodářství, plánovány jsou stavby regionálních skládek.

Příležitost pro české firmy jsou v přetrvávajících potřebách zlepšení kvantity i kvality vody a v nutnosti vybudovat systém funkčních čističek odpadních vod. Investice do vody a sanitace jsou potřebné ve městech a venkovských oblastech, ve školách a zdravotnických zařízeních. Možnosti jsou například v budování stanic úpravy/čištění pitné vody, výstavbě nebo modernizaci regionálních a komunálních systémů čištění vody nebo ve výstavbě vhodných individuálních systémů čistíren odpadních vod v oblastech s nízkou hustotou osídlení. Aktuální jsou v důsledku pandemie covid-19 i nutné investice do vodohospodářských systémů nemocnic.

V roce 2022 začíná fungovat nově zřízený Národní fond pro regionální a místní rozvoj, jeho rozpočet na rok 2022 je přibližně 40 mil. EUR. Z tohoto fondu je plánováno podpořit například zlepšení stavu a rozšíření vodovodních a kanalizačních sítí a modernizace stávající infrastruktury. Infrastrukturní projekty jsou však silně závislé na zajištění externího financování, omezené rozpočtové zdroje doplňuje podpora mezinárodních partnerů, a to ve výši stovek milionů EUR, kromě MMF se jedná se především o finance EU, Světové banky, EIB a EBRD.

Příležitosti se nabízejí v oblasti odpadového hospodářství. Jsou finalizovány studie proveditelnosti pro zahájení dlouho očekávaného projektu „Solid Waste Moldova“, do financování projektu se zapojí EIB a EBRD, v následujících letech budou vyhlašovány tendry na řešení situace pevných odpadů. V roce 2022 má být zahájena výstavba první regionální skládky pro nakládání s pevným odpadem v okresech Nisporeni, Călăra?i a Ungheni, předpokládané náklady jsou 11,8 mil. EUR.

Do budoucna je možné počítat s projekty obcí na energetické využití odpadů. Existuje potřeba předběžných studií proveditelnosti pro velká města Moldavska, aby bylo možné stanovit kapacitu zařízení pro energetické využití odpadu, potřebnou infrastrukturu, možné zdroje financování, atd.

Probíhá rozsáhlý národní program rekonstrukce silnic s podporou mezinárodních finančních institucí, zejména EIB a EBRD. Chystá se smlouva s EIB o půjčce ve výši 150 mil. EUR určené na zlepšení dopravní infrastruktury. Připravovány jsou projekty zaměřené na restrukturalizaci moldavských železnic, v roce 2022 poskytnou evropské banky na modernizaci železniční infrastruktury 50 mil. EUR. Příležitosti jsou i v oblasti inteligentních dopravních systémů.

Moldavsko se snaží o rozvoj, diverzifikaci a konsolidaci dopravního systému a infrastruktury, výdaje jsou financovány ze státního rozpočtu a externích půjček a grantů, které poskytují především EU, Světová banka, EIB a EBRD. Projekty v dopravní infrastruktuře představovaly v roce 2020 více než polovinu všech celkových investicích do moldavské infrastruktury. Jedná se především o rehabilitaci existující infrastruktury s cílem zlepšit konektivitu, a to i ve venkovských oblastech, dále o údržbu a modernizaci silnic. Nově bylo mezi Moldavskem a EIB v prosinci 2021 podepsáno prohlášení o záměru poskytnutí půjčky ve výši 150 mil. EUR, smlouva o financování úvěru má být podepsána na začátku roku 2022. 150 mil. EUR představuje 50 % plánovaného projektu, druhou polovinu částky vláda plánuje získat od EBRD. Cílem je zlepšení konektivity a bezpečnosti silničního provozu. Prioritně půjdou investice do silničních úseků, které jsou součástí Transevropské dopravní sítě. Projekt zahrnuje rekonstrukci a výstavbu několika stovek kilometrů silnic, včetně výstavby dálnice Ungheni-Kišiněv-Oděsa a rekonstrukci státní dálnice v úseku Kriva-Balti v délce 133 km. Pro některé úseky jsou zpracovány studie proveditelnosti a projektová dokumentace, po schválení finančních prostředků bude zahájeno výběrové řízení na zhotovitele.

V oblasti železniční dopravy je prioritou vlády zlepšení regionální železniční konektivity pořízením nových lokomotiv a obnovou stávající železniční infrastruktury, přičemž se vláda částečně spoléhá na finanční podporu EBRD a EIB. Tyto banky vyčlenily 74 mil. EUR na obnovu a modernizaci moldavské železniční infrastruktury a vozového parku. V roce 2020 již bylo zakoupeno 12 dieselových lokomotiv vyrobených v Kazachstánu, potřeba dalších lokomotiv, posuvných lokomotiv a vagonů však přetrvává. Je zvažována jak modernizace stávajících lokomotiv, tak nákup nových. V roce 2022 budou poskytnuty úvěry evropských bank v celkové výši 50 mil. EUR na modernizaci železniční infrastruktury. Finance budou využity na modernizaci infrastruktury na úseku Bender-Giurgiulesti, jedná se o nejfrekventovanější železniční segment, který zajišťuje tranzit zboží z a do Rumunska a Ukrajiny. Lze očekávat vyhlašování tendrů na subdodávky.

Pokračuje také modernizace vozového parku v Kišiněvě. Již v roce 2021 proběhl nákup 158 autobusů pro město Kišiněv, pro rok 2022 vyčlenil Kišiněv v rozpočtu dalších 10 mil. EUR na nákup a montáž autobusů a trolejbusů. Potřeby jsou v oblasti zlepšení dopravní obslužnosti, rozvoji služeb veřejné dopravy, nákladních a bezpečnostních služeb. Další příležitosti nabízí rozvoj logistických služeb a výstavba moderních skladů.

V oblasti inteligentních dopravních systémů zahájila Státní správa silnic implementaci některých technologií inteligentního dopravního systému do své silniční sítě, příležitosti budou následovat na celostátní silniční síti. V Kišiněvě byla přijata strategie a akční plán chytré dopravy a mobility, do jeho přípravy byli zapojeni čeští experti. Zpracovávaná studie vytváří příležitosti pro dodávky českých technologií v oblastech řízení dopravy, parkování, veřejné dopravy, elektro-mobility, atd. Důraz je kladen také na rozvoj obnovitelné energie a zvýšení energetické efektivnosti v sektoru dopravy. Financování větších projektů je však podmíněno zájmem mezinárodních institucí.

Jde o nejdynamičtější a nejrychleji rostoucí odvětví, které se podílí se na celkovém HDP země více než 7 %. Digitální transformace společnosti a digitalizace veřejných služeb je prioritou vlády. Moldavsko nabízí daňové zvýhodnění v IT virtuálním parku. Sektor se z přístupových sítí a služeb internetu čím dál více orientuje na IT produkty a služby s vyšší přidanou hodnotou, sílí zaměření na export.

ICT sektor se na celkovém HDP země podílí 7,4 %, z toho digitální inovace tvoří více než 3,1 %. V posledních letech se staly informační a komunikační technologie jedním z mála pozitivních faktorů ekonomického růstu. Mezinárodní hodnocení řadí Moldavsko mezi státy s rozvinutou infrastrukturou elektronických komunikací, která je příznivá pro rozvoj podnikání v oblasti ICT. Vláda proklamovala závazek podpořit konkurenceschopnost, rozvoj místního trhu, IT produktů a služeb a zvýšení přidané hodnoty v navazujících odvětvích. I přes vysokou pozornost úřadů, která je aktuálně tomuto odvětví věnována, není potenciál ICT plně využíván. Více než 80 % IT společností v Moldavsku fungují jako outsourcingová podpora pro zahraniční společnosti.

Významný impuls rozvoje ICT sektoru poskytla legislativní nabídka virtuálního parku. Zákonem o IT parcích je upraveno fungování moldavského inovačního technologického parku. Mezi poskytované výhody patří rovná daň z obratu ve výši 7 %, ta nahrazuje další daně a sociální i zdravotní pojištění, dále IT víza, které lze získat zjednodušenou procedurou, pracovní povolení a povolení k pobytu pro manažery na 4 roky a pro IT specialisty na 2 roky. V současnosti IT park hostí téměř 900 rezidentních společností ze 35 zemí. Velká část stávající infrastruktury je však soustředěna v Kišiněvě, mimo hlavní město se rozvíjejí pouze dvě regionální strategické iniciativy v Balti a Cahulu.

Kromě příznivého fiskálního režimu je další pobídkou k povzbuzení sektoru ICT vládní podpora vytváření digitálních řešení pro sektory mimo IT, a také urychlená digitalizace veřejných služeb. Vláda v podstatě povýšila digitalizaci na úroveň národní priority a jmenovala místopředsedu vlády pro digitalizaci, který zodpovídá především za digitalizaci veřejné správy. Všechna hospodářská odvětví jsou vyzývána k podpoře procesu digitalizace, důležitou roli hraje zejména zemědělství a odvětví malých a středních podniků, které jsou klíčovými oblastmi pro hospodářství Moldavska.

Do konce roku 2023 stát plánuje intervence a investice do rozšiřování exportních trhů pro moldavské ICT produkty a služby, stejně jako přilákání investic do místního ICT průmyslu. Moldavsko plánuje využít rychle se rozvíjející IT sektor a technologické možnosti k digitální transformaci vinařství, zemědělství, cestovního ruchu, zelené výroby, médií, zdravotnictví, sociálních služeb atd. Existuje potřeba zavádění informačních systémů pro všechny oblasti veřejné správy, aktuálně například EBRD podepsala smlouvu na financování informačního systému na zjišťování invalidity a pracovní neschopnosti. Existuje také silná potřeba prohlubování odborných znalostí v inovačních oblastech, jako je kybernetická bezpečnost, umělá inteligence atd.

Vláda otevřeně kritizuje katastrofální situaci v nemocnicích, kde je k dispozici často pouze zastaralé vybavení z dob Sovětského svazu. Za dobu pandemie koronaviru jen EU vyčlenila více než 127 mil. EUR v grantech na okamžitá opatření, zlepšení odolnosti zdravotnického systému a na podporu léčby. Nutné je modernizovat nemocnice a jejich vybavení, některé investice jsou plánovány již na rok 2022.

Zdravotnický systém Moldavska je stále velmi slabý, kromě boje s pandemií způsobenou covid-19 je zdravotnický systém ovlivněn i energetickou krizí, všechny nemocnice jsou vytápěny zdražujícím se zemním plynem.

Ministerstvo zdravotnictví Moldavska plánuje v roce 2022 postavit dvě nové regionální nemocnice a modernizovat některá zdravotnická zařízení. Příležitosti jsou jak v modernizaci budov, tak v zajištění veškerého vybavení. Vláda zajistí část financování ze svého rozpočtu, dalších 20 mil. EUR poskytne Rumunsko. Finance do zdravotnictví lze očekávat ze strany EIB a dalších bank a mezinárodních institucí. Finanční pomoc, částečně určenou na pomoc zdravotnickému systému poskytuje i EU v rámci plánu hospodářské obnovy pro Moldavsko, který mobilizuje až 600 mil. EUR během příštích tří let.

V oblasti zlepšení energetické efektivnosti je připraven plán pro veřejné budovy v Kišiněvě, který finančně zajistí EIB ve výši 75 mil. EUR. To bude doplněno dalšími půjčkami a granty. Investice půjdou prioritně do zlepšení energetické efektivnosti nemocnic, v první etapě proběhne modernizace republikových nemocnic.

České zdravotnické firmy mají v Moldavsku velmi dobrou pověst a v posledních letech vyvezly do některých nemocnic české vybavení financované v rámci humanitární pomoci ČR a mezinárodních donorů. Přetrvává velká potřeba vybavení nemocnic veškerým zařízením a lékařskými přístroji, problematický je například nedostatek diagnostických přístrojů.

V roce 2022 se také stále více hovoří o digitalizaci zdravotnictví, implementaci konceptu elektronických souborů s jediným zdravotním záznamem pacienta, začínají se rozvíjet první služby v oblasti telemedicíny.

Přečtěte si také