Kosovo, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Kosovo se řadí mezi nejchudší evropské země, nicméně patří mezi zajímavé obchodní partnery na Balkáně. Je to trh s 1,8 mil. obyvateli, kde HDP na osobu (PPP) činí 4 990 USD. V roce 2020 zasáhla kosovskou ekonomiku pandemie, která zapříčinila pokles ekonomiky o 5,3 %. V roce 2021 zaznamenalo kosovské hospodářství významné obnovení růstu, který dosáhl 7,5 %. Dle ekonomických predikcí by hospodářský růst měl pokračovat i v letech 2022-2024. V roce 2022 by růst HDP mohl dosáhnout 4,9 %, v roce 2023 se předpokládá růst 3,8 %, a na rok je 2024 je odhad růstu HDP 3,9 %. Kosovskou ekonomiku pozitivně ovlivňuje rostoucí export, který se v roce 2021 zvýšil o 57 %. Mezi nejvýznamnější exportní položky patří železo a ocel a výrobky z nich. Mezi nejvýznamnější kosovské dovozní položky lze zařadit ropu, dopravní prostředky a zařízení pro energetiku. Inflace v roce 2021 dosáhla 3,1 %, kterou ovlivnil především růst cen ropy. Vysoká nezaměstnanost se mírně snižuje, v současné době dosahuje 25 %. Vzhledem k opatřením proti pandemii a vládním investicím dochází k růstu veřejného dluhu, který se v roce 2021 zvýšil na přijatelných 28,0 % HDP. Budoucí vývoj hospodářství Kosova bude záležet především na tom, zda se podaří urychlit ekonomické reformy, zlepšit podmínky pro investory a snížit korupci.

Kosovo - Hospodářské ukazatele

EIU, OECD, IMD, BQK, KAS

Kosovo	2020	2021	2022	2023	2024
Růst HDP (%)	-1,6	0,7	4,9	3,8	3,9
Průmyslová produkce (% změna)	–	–	3,7	3,9	3,3
Veřejný dluh (% HDP)	78,4	92,8	28,5	29,7	31,5
Míra inflace (%)	153,6	377,4	3,6	2,4	2,1
Populace (mil.)	43,9	44,9	1,8	1,8	1,8
Nezaměstnanost (%)	–	–	25,0	24,0	22,5
HDP/obyv. (USD, PPP)	4 243,7	4 310,0	5 410,0	5 820,0	6 220,0
Bilance běžného účtu (mld. USD)	-5,8	-4,1	-0,7	-0,7	-0,7
Saldo obchodní bilance (mld. USD)	-5,1	-4,5	5,0	5,3	5,5
Exportní riziko OECD	7/7	7/7	6/7
Konkurenceschopnost	-	-

Vývoj HDP

Kosovo	4,8	-1,6	0,7	4,9	3,8
Svět	2,3	-3,7	5,6	3,5	3,1
Rozvojové ekonomiky	2,6	-2,8	6,2	2,7	3,4

Podíl sektorů

zemědělství	13,0
průmysl	23,0
služby	64,0

Kosovo - Import dle zemí

Německo	13,9
Turecko	13,2
Čína	10,4
Severní Makedonie	7,3
Srbsko	6,4

Kosovo - Import dle zboží

Celkem	3,4
Stroje, zaříz. ost. pro určitá odvětví průmyslu, díly	0,5
Oleje ropné, oleje z nerostů živičných surové (ropa)	0,4
Tabák zpracovaný, obsahující i náhražky tabákové	0,4
Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob	0,3
Chemikálie organické ostatní	0,3

Kosovo - Příležitosti pro český export

Důlní, těžební a ropný průmysl

Kosovská vláda rozvoj důlního průmyslu zařadila mezi své priority, v roce 2022 chce do sektoru investovat 10 mil. USD. Odhaduje se, že zásoby hnědého uhlí, kterých je více jak 13 mld. tun, by při současném výkonu těžebního průmyslu vydržely více jak 600 let. Kosovský důlní a těžební průmysl je však zastaralý a doly potřebují moderní zařízení na těžbu, přepravu a třídění materiálu, bezpečnostní a řídicí systémy, průmyslové výbušniny a další dodávky.

Na území Kosova se nacházejí významná ložiska hnědého uhlí a rud obecných kovů. Těžba nerostných surovin je prováděna především státními společnostmi. V případě těžby uhlí se jedná o státní společnost Kosovo Energy Corporation, která zásobuje a v zásadě i ovládá nejen důlní, ale též kosovský energetický průmysl. Kosovský důlní a těžební průmysl je zastaralý a nevyhovující nejen z hlediska produktivity, ale i bezpečnosti práce. Proto Vláda Kosovské republiky zařadila důlní průmysl mezi své ekonomické, ekologické a sociální priority do Programu vlády na léta 2022-2024. Cílem je zvýšení výkonnosti těžebního sektoru a optimální využívání kosovského nerostného bohatství. Kosovská vláda hodlá v letech 2022-2023 analyzovat ekonomickou situaci v nejvýznamnějším důlním komplexu Trepča a rovněž i v dalších dolech. Cílem je identifikovat potenciál dolů a zvýšit jejich výkonnost. Veškeré intervence v tomto sektoru jsou zaměřené na obnovu činnosti zatopených dolů a výstavbu nových kapacit, které vláda podpoří v příštích letech ekonomicky a technologicky při dodržování moderních ekologických postupů. Doly potřebují nové těžební stroje, nákladní automobily, nakladače, přepravní pásy, zařízení na třídění materiálu, moderní systémy řízení, bezdrátové komunikační systémy pro horníky, technologie na alternativní spalování metanu, bezpečnostní systémy pro sledování pohybu osob pod zemí, průmyslové výbušniny apod. České firmy by se mohly uplatnit rovněž v oblasti průzkumu nových nalezišť včetně studií proveditelnosti.

Energetický průmysl

Cílem energetické strategie Kosova na léta 2022-2031 je zajistit transformaci energetického sektoru při zachování cenové dostupnosti. Celkem 95 % výroby elektrické energie zajišťují tepelné elektrárny. Vláda chce zvýšit podíl obnovitelných zdrojů ze současných 5 % na 25-30 % do roku 2031. Bude nezbytná výstavba nových kapacit a modernizace stávajících elektráren, a dále širší zavádění obnovitelných zdrojů energie. Kosovská vláda chce v roce 2022 investovat do energetického průmyslu 300 mil. USD.

Kosovský energetický průmysl je zařazen mezi strategické sektory. Elektrická soustava Kosovské republiky je zastaralá, neadekvátní a nespolehlivá. V této souvislosti dala kosovská vláda prioritu modernizaci a zlepšení energetického sektoru země a požádala o podporu a pomoc své rozvojové partnery, včetně Světové banky a Evropské komise. Hlavním cílem je zvýšit energetickou účinnost a podíl výroby zelené energie, zajistit integraci na regionální energetické trhy a podpořit výrobu spolehlivé, udržitelné a cenově dostupné výroby energie. Celkem 95 % výroby elektrické energie v Kosovu zajišťují tepelné elektrárny Kosovo A a Kosovo B, které z technických důvodů nemohou pracovat na plný výkon. Pro další vývoj kosovského energetického sektoru bude nezbytná výstavba nových kapacit, zvýšení účinnosti a modernizace stávajících zdrojů a širší zavádění obnovitelných zdrojů energie. Kosovská vláda připravuje též program na podporu rodin s nízkými a středními příjmy, které se rozhodnou pro instalaci solárních panelů a zavádění opatření v oblasti energetické účinnosti. V energetickém plánu je výstavba solárních a větrných elektráren a příprava přenosové a distribuční sítě na integraci elektrické energie z nových obnovitelných zdrojů. Předpokládá se, že výroba elektrické energie ze solárních a větrných zdrojů se do roku 2031 zvýší šestinásobně. České firmy by se mohly uplatnit především v oblasti subdodávek turbín, filtrů a odsiřovacích zařízení, řídicích systémů a dalších částí pro výstavbu, modernizaci a zvýšení efektivnosti tepelných elektráren. Další možností zapojení českých firem v plánované modernizaci kosovského energetického sektoru je účast při výstavbě větrných elektráren. České firmy by se mohly do projektů zapojit například dodávkami řídicích systémů, generátorů, ložisek, ventilátorů, případně i celých věží (tubusů) pro větrné elektrárny. Kvůli přetrvávajícím výpadkům elektřiny existuje i poptávka po záložních zdrojích, především po naftových generátorech.

Vodohospodářský a odpadní průmysl

Nedostatek moderních čistíren odpadních vod, špatný stav vodovodních rozvodů a nevyhovující nakládání s odpady způsobuje znečištění povrchových zdrojů pitné vody. Proto kosovská vláda začlenila vodohospodářský a odpadní průmysl do programových priorit na léta 2022-2024. Na modernizaci sektoru se podílí i EIB a EU. V plánu jsou investice do infrastruktury a výstavby čistírny odpadních vod pro 213 tisíc osob v obci Mitrovice v hodnotě 21 mil. USD a modernizace kanalizace v Prištině v hodnotě 22 mil. USD.

Vodohospodářský a odpadní průmysl a všeobecně životní prostředí se dostává do popředí zájmu kosovské veřejnosti. Tato oblast byla dlouhodobě zanedbávána. Výsledkem je nevhodná kvalita vody dodávané do veřejné vodovodní sítě. Zcela nevyhovující je též stav vodovodních rozvodů, které bude třeba modernizovat. Rovněž odpadní průmysl potřebuje obnovu, jež si vyžádá rozsáhlé investice do moderních technologií. Proto kosovská vláda začleňuje projekty na zlepšení životního prostředí do svých programových priorit. Nakládání s odpady počítá s rozšířením skládek, konsolidací veřejných společností pro svoz odpadu, výstavbou převozních a recyklačních středisek a výstavbou čistíren odpadních vod. Významnou příležitost představují zelené technologie na zpracování odpadu a jeho energetické využití. Nové vládní iniciativy jsou vítány i ze strany municipalit, kde je patrný zvýšený zájem o komplexní řešení vodního a odpadového hospodářství. Řada projektů bude financována s podporou EU, Evropské banky pro obnovu a rozvoj a dalších mezinárodní institucí. Mezi nejvýznamnější připravované projekty v oblasti vodohospodářského a odpadního průmyslu lze zařadit např. výstavbu čistírny odpadních pro 213 tis. osob vod v městě Mitrovice v hodnotě 480 mil. Kč, či modernizaci kanalizačního a odpadního systému v hlavním městě Priština v hodnotě 488 mil. Kč. Kosovská republika tak do budoucna skýtá zajímavé možnosti pro český export. České firmy by se mohly uplatnit dodávkami technologických zařízení pro čistírny odpadních vod, měřící techniky a zařízení na snížení spotřeby vody v průmyslových odvětvích, případně též dodávkami technologií pro likvidaci, recyklaci a třídění komunálního, stavebního a nebezpečného odpadu apod.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Kosovská vláda chce podpořit celkový rozvoj zdravotnického systému. Kromě výstavby a renovace nemocnic bude tak zdravotnictví potřebovat moderní vybavení z dovozu. Rozvoj sektoru bude Kosovo financovat jak z domácích zdrojů, tak od mezinárodního společenství, které přislíbilo zemi pomoc ve formě výhodných půjček. V letech 2022-2025 by mělo jít o 200 mil. USD.

Kosovo, které je jednou z nejchudších evropských zemí, zdědilo slabý zdravotnický systém z jugoslávské éry. Kosovské zdravotnictví se tak již desetiletí potýká s nedostatkem investic. Špatný stav kosovského zdravotnictví vede mnoho obyvatel k využívání zdravotnických služeb v zahraničí. Kosovský zdravotnický systému bude třeba od základů zmodernizovat. Proto Vláda Kosovské republiky zařadila zdravotnictví mezi priority do Programu vlády na léta 2022-2024. Kosovský zdravotnický systém tak čelí významným výzvám. Kosovská zdravotnická zařízení jsou silně závislá na dováženém lékařském vybavení. Rostoucí poptávka po kvalitní zdravotní péči a nedostatek vládních zdrojů k uspokojení těchto potřeb vytváří příležitosti pro zahraniční investice a vzhledem k poměrně nízké zadluženosti Kosova (veřejný dluh - 28 % HDP v roce 2021) též k mezinárodním půjčkám a dovozům potřebného zdravotnického vybavení. Existuje tak reálný potenciál pro český export v této oblasti. Kosovská vláda hodlá rovněž zprůhlednit i proces zadávání veřejných zakázek ve zdravotnictví, který byl až dosud vnímán jako obtížný a časově náročný. Kromě kompletní výstavby a renovace nemocnic bude kosovské zdravotnictví potřebovat moderní vybavení, jako například lékařské nástroje, zdravotnická lůžka, operační techniku, diagnostická zařízení a rehabilitační přístroje. Mezinárodní společenství přislíbilo na rozvoj kosovského zdravotnictví finanční pomoc ve formě výhodných půjček – Evropská banka pro obnovu a rozvoj 879 mil. Kč, Evropská unie 2 507 mil. Kč a Světová banka 1 114 mil. Kč. České firmy by mohly tyto finanční zdroje využít a zapojit se do modernizace kosovského zdravotnictví.

Železniční a kolejová doprava

Mezi priority patří především celková rekonstrukce a modernizace severojižní železniční trasy (Raute 10) mezi hranicí se Srbskem a Severní Makedonií v délce asi 150 km. Tento projekt získal finanční příslib od Evropské banky pro obnovu a rozvoj ve výši 100 mil. USD. S modernizací železniční dopravní infrastruktury souvisí i potřeba celkové modernizace technického zázemí a vozového parku dopravců.

Rekonstrukce stávajících a výstavba nových železničních tratí je součástí plánů na rozvoj konektivity zemí západního Balkánu. Prioritním projektem v Kosovu je celková rekonstrukce severojižní železniční trasy (Raute 10) mezi hranicí se Srbskem a Severní Makedonií (Leshak – Kosovo Polje – Elez Han) v délce cca 150 km. Uvedený projekt byl zařazen mezi prioritní a získal finanční podporu Evropské banky pro obnovu a rozvoj. EU hodlá prostřednictvím investičního rámce pro západní Balkán financovat technickou pomoc na obnovu severní části kosovské železniční trasy Raute 10 z Mitrovice do Leshaku. Vedoucí mezinárodní finanční instituci projektu, jehož hodnota se odhaduje na 2 334 mil. Kč, je Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Hlavním cílem projektu je zajistit celkovou obnovu a modernizaci trati, která umožní zrychlit pohyb obyvatelstva, zboží a služeb. Projekt bude mít obrovský ekonomický, sociální a environmentální přínos nejen pro Kosovo, ale i pro celý region. Jeho rozvojem budou mít kosovské podniky a průmysl lepší podmínky pro ekonomický rozvoj díky novým možnostem v oblasti distribuce a exportu zboží v rámci širšího regionu. Trať bude koncipována tak, aby bylo možné ji začlenit do evropské integrální sítě. S modernizací železniční dopravní infrastruktury souvisí modernizace technického zázemí a vozového parku dopravců, kde by se mohly uplatnit české firmy, které dodávají například řídicí a bezpečnostní systémy, komponenty na kolejová vozidla, případně provádějí generální opravy lokomotiv, vagónů apod.