Tádžikistán, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Tádžikistán je v důsledku občanské války v 90. letech nejchudší zemí ve Střední Asii. V roce 2020 pandemie covid-19 zpomalila výkon ekonomiky, ale již v roce 2021 zaznamenal Tádžikistán růst HDP o 5 %, který by měl nadále pokračovat. Ekonomika Tádžikistánu je silně orientována na Rusko a Čínu. Zatímco Rusko je jedním z největších obchodních partnerů a zdrojem remitencí pracovních migrantů, Čína je největším investorem a také věřitelem Tádžikistánu. Z celkového objemu veřejného dluhu, který činí 3,25 mld. USD, což představuje 48,3 % HDP, připadá na Čínu téměř 35 %. Vedení země se v posledních letech snaží aplikovat reformy, modernizovat společnost a otevírat zemi světu, zahraničním investorům a obchodním partnerům. Přesto se i nadále jedná o zemi s autoritářským režimem, který silně zasahuje do veškerého dění. V roce 2022 by měla populace Tádžikistánu přesáhnout 10 mil. obyvatel a HDP na obyvatele (PPP) hodnotu 5 tis. USD. Tádžikistán může nabídnout levnou pracovní sílu, levnou elektřinu (z vodních elektráren) a velké nerostné bohatství (hliník, antimon a další). Tádžikistán má zájem rozvíjet projekty a spolupráci se zeměmi EU. Rovněž se mu nabízí řada příležitostí ve spolupráci se Světovou bankou, Mezinárodním měnovým fondem či Evropskou bankou pro regionální rozvoj, které v zemi dlouhodobě působí. Z hlediska exportního rizika OECD je země v nejhorší kategorii 7.

Tádžikistán - Hospodářské ukazatele

EIU, OECD, IMD

Tádžikistán	2020	2021	2022	2023	2024
Růst HDP (%)	4,5	5,0	5,2	5,4	-
Průmyslová produkce (% změna)	–	–	–	–	-
Veřejný dluh (% HDP)	45,9	48,3	40,6	35,6	-
Míra inflace (%)	8,6	9,2	8,0	7,0	-
Populace (mil.)	9,5	9,8	10,0	10,2	-
Nezaměstnanost (%)	–	–	–	–	-
HDP/obyv. (USD, PPP)	4 590,0	4 860,0	5 210,0	5 500,0	-
Bilance běžného účtu (mld. USD)	0,3	-0,1	-0,1	0,0	-
Saldo obchodní bilance (mld. USD)	-1,4	-1,8	-1,9	-2,0	-
Exportní riziko OECD	7/7	7/7	7/7
Konkurenceschopnost	-	-

Vývoj HDP

Tádžikistán	7,4	4,5	5,0	5,2	5,4
Svět	2,3	-3,7	5,6	3,5	3,1
Rozvojové ekonomiky	2,6	-2,8	6,2	2,7	3,4

Podíl sektorů

zemědělství	26,3
průmysl	33,3
služby	40,4

Tádžikistán - Import dle zemí

Rusko	29,4
Kazachstán	23,9
Čína	13,8
Uzbekistán	7,5
Turecko	2,8

Tádžikistán - Import dle zboží

Celkem	3,1
Oleje ropné, oleje z nerostů živičných (ne surové), přípravky z nich j. n.; odpadní oleje	0,3
Pšenice (vč. špaldy) a sourež nemleté	0,2
Propan a butan zkapalněný	0,2
Tyče, pruty, úhelníky, profily ap. železné, ocelové	0,2
Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob	0,1

Tádžikistán - Příležitosti pro český export

Obranný průmysl

Ministerstvo obrany deklarovalo zájem o spolupráci v obranném průmyslu, a to především v oblasti letecké techniky (modernizace L-39 a vrtulníků, výcvik pilotů), modernizaci pozemní techniky, zbraní, radiolokační a telekomunikační techniky. Vzhledem k složité bezpečnostní situaci v regionu je obranný průmysl dlouhodobě klíčovou prioritou vlády, která do roku 2025 plánuje vyčlenit na přezbrojení armády 0,9 - 1,6 miliardy USD.

Tádžikistán má 1,3 tis. km dlouhou hranici s Afghánistánem a poměrně časté územní spory na hranici se sousedním Kyrgyzstánem, proto je riziko terorismu či konfliktu v regionu velmi vysoké. Nejen z těchto důvodů jsou kvalita a vybavení tádžické armády aktuálně důležitou prioritou vlády. Do roku 2025 plánuje Tádžikistán vyčlenit na přezbrojení armády 0,9–1,6 miliardy USD. Tádžická armáda má až na výjimku několika málo kusů čínských obrněných transportérů veškeré vybavení ze Sovětského svazu. Klíčovým partnerem v obranném průmyslu a spolupráci je pro Tádžikistán Rusko (z technických a politických důvodů), které vybavuje tádžickou armádu a společně realizují řadu vojenských cvičení a výcvik specialistů. Aktivní je v tomto oboru i Čína a USA. Bez ohledu na tuto skutečnost Ministerstvo obrany Tádžikistánu projevilo zájem o spolupráci s českou stranou v řadě oborů, na které se české firmy dlouhodobě specializují. Jedná se především o modernizaci vrtulníků Mi-8, Mi-24, letadel L-39, dodávky náhradních dílů pozemní techniky a její servis, dodávky radiolokační, telekomunikační techniky, dronů a bezpilotních letadel. Perspektivní je také výcvik pilotů a armádních složek. Vzhledem k dlouhodobě špatné ekonomické situaci Tádžikistánu je při výběru dodavatele klíčovým faktorem cena. České firmy mohou těm ruským konkurovat především v dodávkách speciálního zboží, náhradních dílů a spolupráci na míru.

Energetický průmysl

Tádžikistán produkuje 90 % energie z vodních elektráren, existuje potenciál spolupráce při modernizaci zastaralých malých a středních vodních elektráren, případně výstavbě nových. Země se chce zaměřit také na produkci energie ze solárních a větrných zdrojů.

Pro Tádžikistán jsou nejdůležitějším zdrojem energie vodní elektrárny (přes 90 %), z hlediska produkce vodní energie v přepočtu na obyvatele je země na 7. příčce na světě. Potenciál výroby vodní energie je trojnásobně vyšší, než je aktuální produkce. Tádžikistán se potýká se sezonními problémy při produkci, kdy na jaře a v létě je energie nadbytek, zatímco v podzimních a zimních měsících není vždy dostačující. Národní rozvojová strategie Tádžikistánu do roku 2030 (označovaná jako 10/10/10,10-500) předpokládá zvýšení produkce energie na 10 GW, snížení energetických ztrát o 10 %, zvýšení exportu elektrické energie na 10 bilion kWh za rok a diverzifikaci zdrojů o 10 % s dodatečnou produkcí 500 mil. kWh za rok prostřednictvím solárních a větrných zdrojů. Většina malých a středních vodních elektráren v Tádžikistánu je starší padesáti let a potřebuje modernizaci, což naskýtá příležitosti pro české firmy. Zároveň je plánována výstava šesti velkých a šestnácti malých vodních elektráren (do 20 MW). Související příležitosti jsou při dostavbě a modernizaci přenosových soustav a distribučních sítí. Fond rozvoje obnovitelných zdrojů Tádžikistánu má v plánu realizaci několika PPP projektů na výstavbu solárních a větrných elektráren ve spolupráci s EBRD a Světovou bankou, které by vykrývaly nižší produkci v zimních měsících. Tádžikistán se chce stát významným hráčem v energetice Střední Asie, již nyní exportuje část své elektrické energie do Afghánistánu a Pákistánu, a má zájem tyto kapacity mnohonásobně navýšit.

Civilní letecký průmysl

Tádžikistán plánuje modernizaci a rozvoj civilní letecké dopravy či nákup malých letadel a zajímá se o možnosti spolupráce ze zahraničí ideálně s využitím domácích zásob hliníku a pracovní síly. V této souvislosti je možná návazná spolupráce z hlediska předávání zkušeností v oblasti standardů, licencí a regulací.

Celkem 93 % území Tádžikistánu zaujímají hory, velké množství oblastí země je velmi těžko dostupné a jediným možným spojením je letecká doprava. Vláda Tádžikistánu má zájem o rozvoj civilní letecké dopravy, modernizaci stávajících letišť a výstavbu nových. S ohledem na tyto plány se nabízejí příležitosti při samotné výstavbě/modernizaci, dodávkách malých letadel a souvisejících službách (např. telekomunikační a provozní), předávání zkušeností v oblasti standardů, licencí a regulací. Nezbytná je modernizace řízení letového provozu, digitalizace logistiky atp. Tádžická strana má zájem o spolupráci zároveň s výhodným financováním. Vzhledem k velkým domácím zásobám hliníku a připojení k systému GSP+ nabízí využití této suroviny při výrobě letadel. Zároveň může země nabídnout levnou pracovní sílu, výhody na základě zákona o zahraničních investicích a daňové úlevy v případě alespoň částečné lokalizace výroby na území Tádžikistánu (ideálně ve svobodných ekonomických zónách).

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Vzhledem k narůstající populaci země rostou nároky na zdravotní péči. Tádžikistán dováží 90 % léků, což může být perspektivní příležitostí i pro české firmy. Vládní program počítá s přilákáním investic na lokalizací výroby léků a spolupráci ve farmaceutickém průmyslu. Nabízí se také možnosti při vybavování zdravotnických zařízení a školení personálu.

V roce 2022 počet obyvatel Tádžikistánu přesáhne 10 mil. S tímto trendem rostou mj. nároky na zdravotní péči. Pro prezidenta země a vládu je zkvalitňování zdravotní péče jedním z důležitých témat a v této souvislosti byl přijat Státní program na rozvoj farmaceutického průmyslu na roky 2021–25. Aktuálně Tádžikistán dováží asi 90 % léků (z Indie, Ruska, Litvy, Ukrajiny a dalších zemí), proto existuje možnost diverzifikace dodávek i např. z ČR. Hlavním cílem státního programu je však přilákání investic do farmaceutického průmyslu a lokalizace výroby na území Tádžikistánu. Země se chce vymanit z této vysoké závislosti, a proto nabízí pro případné investory výhodné podmínky a podporu. Na základě programu chce Tádžikistán také stimulovat mezinárodní spolupráci, výměnu zkušeností na vědecké úrovni, školení zdravotnického personálu a specialistů. Perspektivní cestou může být navázání spolupráce formou rozvojové pomoci (dodávky zařízení a školení) s následnou komerční návazností. Vzhledem ke zvyšujícím se nárokům na zdravotní péči se nabízí také možnosti při vybavování zdravotnických zařízení a školení personálu.

Dopravní průmysl a infrastruktura

Vláda se chce věnovat budování mezinárodních silničních tras a taktéž postupně přecházet na bezemisní dopravní prostředky. Pro využití elektrobusů a dalších prostředků země připravuje výhodné dovozní podmínky. Vzhledem k ambicím stát se dopravním koridorem plánuje Tádžikistán v příštích pěti letech výstavbu asi 1000 km silnic. Ve všech fázích těchto projektů je možné najít příležitosti pro zapojení českých firem, ale klíčová je cena a možnost financování.

S cílem adaptace na změny klimatu a mezinárodní trend udržitelnosti Tádžikistán plánuje přechod na ekologické dopravní prostředky. V této souvislosti má vláda za úkol osvobodit od dovozních cel a daní dovoz elektroautobusů, elektroautomobilů, trolejbusů a podobných dopravních prostředků. S tím souvisí nutnost postupného budování infrastruktury a podmínek pro využívání těchto dopravních prostředků. Vzhledem k velikosti země a směřování většiny prostředků do hlavního města Dušanbe se bude pravděpodobně jednat spíše o kusovou záležitost, která by mohla být zajímavá pro menší české firmy.

Tádžikistán má zájem stát se dopravním a tranzitním koridorem Střední Asie, proto je aktuální taktéž otázka modernizace a výstavby silnic a dálnic. Aktuálně probíhá 13 státních investičních projektů na výstavbu silnic. Na roky 2022–26 je plánována výstavba asi 1000 km silnic, 53 mostů, 7 tunelů a 5 lavinových koridorů, přičemž většina z nich má mezinárodní význam. Připravované investiční projekty jsou zaměřené zejména na výstavbu a modernizaci silniční sítě zajišťující propojení jak složitě dostupných regionů Tádžikistánu, tak i tranzitního propojení směrem s Afghánistánem a Čínou. Příležitosti jsou tak v dodávkách techniky pro výstavbu silnic, dodávky řídicích systémů apod. Ve všech fázích těchto projektů je možné najít možnosti pro zapojení českých firem, ale klíčová je cena a dostupnost financování.