Palestina, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace
Palestinu tvoří dvě teritoriálně i politicky oddělené entity - Západní břeh Jordánu spravovaný vládou (přičemž 60 % území je pod přímou kontrolou Izraele), a Pásmo Gazy kontrolované islamistickým hnutím Hamás. Ekonomiku charakterizuje úzká provázanost s Izraelem, s nímž Palestina tvoří de facto celní a měnovou unii. V důsledku pandemie se HDP propadl v roce 2020 o 11,5 %. V roce 2021 došlo k celkovému oživení a růst HDP dosáhl 6,5 %, návrat na před-pandemickou úroveň se předpokládá nejdříve v roce 2024. Již před pandemií Palestina čelila stagnaci, zahraniční obchod je dlouhodobě deficitní a probíhá z velké části přes Izrael, palestinská vláda proto usiluje o navýšení exportu a diverzifikaci dovozu. Probíhá snaha o reformy podnikatelského prostředí s cílem přilákat zahraniční investice a napomoci růstu. Veřejný dluh dosahuje 22 % HDP. Vláda je zadlužena především u vlastních bank a podniků a další navyšování dluhu hrozí destabilizovat bankovní sektor. Palestina spoléhá na financování od zahraničních donorů, které však v posledních letech výrazně pokleslo. V zemi žije 5,3 mil. obyvatel, HDP na obyvatele se podstatně liší na Západním břehu (4 200 USD) a v Gaze (1 200 USD), podobně se liší nezaměstnanost, která na Západním břehu dosahuje 13 %, v Gaze 45 %.
Palestina - Hospodářské ukazatele
EIU, OECD, IMD, PCBS, MF PalestinyPalestina | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 |
Růst HDP (%) | -11,3 | 6,2 | 3,3 | 2,9 | - |
Průmyslová produkce (% změna) | -8,0 | 14,1 | – | – | - |
Veřejný dluh (% HDP) | 25 % | 22,2 % | – | – | - |
Míra inflace (%) | -0,7 | 1,2 | 3,3 | 3,1 | - |
Populace (mil.) | 5,1 | 5,3 | 5,4 | 5,5 | - |
Nezaměstnanost (%) | 25,9 | 24,2 | 24,0 | 23,0 | - |
HDP/obyv. (USD, PPP) | 3 039 | 3 319 | 3 252 | 3 285 | - |
Bilance běžného účtu (mld. USD) | -1,1 | -0,7 | -0,7 | -0,5 | - |
Saldo obchodní bilance (mld. USD) | -4,6 | -5,0 | -5,5 | -6,0 | - |
Exportní riziko OECD | 7/7 | 7/7 | 7/7 | - | |
Konkurenceschopnost | - | - |
Vývoj HDP
Podíl sektorů
zemědělství | 6,9 |
průmysl | 12,0 |
služby | 81,1 |
Palestina - Import dle zemí
Palestina - Import dle zboží
Celkem | 6,1 |
Energie elektrická | 0,6 |
Oleje ropné, oleje z nerostů živičných (ne surové), přípravky z nich j. n.; odpadní oleje | 0,3 |
Suroviny živočišného původu j. n. (kosti, vlasy ap.) | 0,3 |
Zvířata živá (dobytek, drůbež, ovce, kozy, koně ap.) | 0,2 |
Tabák zpracovaný, obsahující i náhražky tabákové | 0,2 |
Palestina - Příležitosti pro český export
Zemědělský a potravinářský průmysl
V oblasti potravin je Palestina silně závislá na dovozu ze zahraničí, neboť palestinská zemědělská a potravinářská výroba zdaleka nepokrývají lokální spotřebu. Je patrný zájem o diverzifikaci dovozu potravin, který stejně jako v mnoha dalších sektorech pochází především z Izraele. Podle statistiky z roku 2019 (novější zatím není k dispozici) činila celková hodnota dovezených potravin a zemědělských výrobků více než 2 mld. USD při celkovém ročním objemu dovozu dosahujícím 6,5 mld. USD. Dováží se prakticky všechny druhy potravin, mezi hlavní dovážené položky patří maso a živá zvířata, nápoje (včetně alkoholických), mléčné výrobky a další produkty živočišného původu, ovoce a zelenina, obilniny, tabákové výrobky nebo cukrovinky. Palestinci ocení kvalitní výrobky a známé značky, poptávka je rovněž po výrobcích „evropské“ kvality za kompetitivní ceny. Komplikací je roztříštěnost trhu, většina palestinských dovozců dokáže pokrýt jen část palestinského území (nejlepšímu pokrytí se těší guvernoráty Ramalláh, Betlém a Hebron, které jsou zároveň ekonomicky nejvýznamnější).
Palestina usiluje rovněž o navýšení domácí potravinářské výroby. V zemědělství jsou v posledních letech patrné snahy o inovativní přístup spočívající např. v zavádění nových exotických druhů ovoce, jako je avokádo nebo liči, které by farmářům zajistilo vyšší marže než tradiční druhy, nebo rozvoj zavlažování. Potravinářství patří mezi nejrychleji se rozvíjející sektory, a v tuto chvíli představuje asi 20 % celkové palestinské produkce v hodnotě cca 600 mil. USD.
Příležitosti se nacházejí v oblasti zemědělství – jedná se např. o dovoz krmiv, osiv nebo insekticidů, problematický je naopak dovoz výrobků chemického průmyslu včetně těch používaných v zemědělství (dovoz chemikálií je na základě Pařížského protokolu regulován či přímo zakázán ze strany Izraele). Příležitostně se mohou objevit poptávky po moderních zemědělských technologiích, zejména pro živočišnou výrobu. Lokální palestinští výrobci v potravinářském sektoru projevují zájem o moderní potravinářské technologie a strojní zařízení, včetně např. plnicí a obalové techniky, zájem je rovněž o suroviny pro domácí potravinářskou výrobu (např. mouka, mléko, tuky).
Vodohospodářský a odpadní průmysl
Zásobování vodou je v Palestině dlouhodobým problémem, který je zčásti způsoben nedořešenými vztahy s Izraelem (ten kontroluje na základě dohod z Osla 80 % vodních zdrojů na Západním břehu), ale také neefektivním nakládáním s dostupnými zdroji, včetně nedostatečného zpracování a využití odpadních vod. V Gaze je v důsledku znečištění povrchových vod jediným zdrojem pitné vody odsolování mořské vody. Situaci se zásobováním vodou dále komplikuje růst populace, ačkoli dlouhodobě mírně zpomaluje (v současnosti cca 2,5 % ročně). Kromě vládních zdrojů jsou investice do infrastruktury pokrývány z prostředků zahraniční rozvojové spolupráce a rozvojových investic. Jedná se především o výstavbu velkokapacitních čističek odpadních vod a opravy vodovodní infrastruktury (na Západním břehu zejména z důvodu opotřebování či nedostatečných kapacit, v Gaze rovněž zničené v důsledku konfliktu).
Na Západním břehu se zpracovává méně než čtvrtina odpadních vod, a cca 96 mil. m 3 se jich každoročně vypustí do životního prostředí, což představuje kromě environmentálního rizika rovněž nevyužitou příležitost, kdy by se tato voda mohla znovu využít např. v zemědělství.
Konkrétními klíčovými investicemi v oblasti vodního hospodářství, které v současné doby probíhají nebo jsou plánovány, je výstavba centrální odsolovací stanice v Gaze s kapacitou 55 mil. m 3 ročně a regionálních čističek odpadních vod (čistička v Hebronu s plánovanou počáteční kapacitou 15 tis. m 3 denně, jejíž výstavba byla zahájena v roce 2021, by měla sloužit až 400 tisíc lidem, dále např. z evropských peněz placené projekty čističek v Náblusu a v Tubásu). Dále je prioritou rehabilitace zastaralé vodovodní a kanalizační infrastruktury i menší projekty (např. zásobníky vody v zemědělství, studně apod.)
Zpracování pevného odpadu je v Palestině rovněž zásadním problémem, k jehož řešení se místní samosprávy odhodlávají jen velmi pomalu a postupně. Na Západním břehu se vyprodukuje ročně více než 600 tisíc tun pevného odpadu, z něhož jsou cca dvě třetiny sváženy na oficiální skládky, zbylá třetina je pak nelegálně spalována nebo končí na černých skládkách. Třídění a recyklace jsou zatím v počátcích, některé samosprávy, do jejichž gesce nakládání s odpady spadá, se však o ně začínají snažit. Problémem je nedostatek financí, kvůli němuž se tyto snahy omezují především na osvětové kampaně, šanci na úspěch mají investice nebo spolupráce s lokálními firmami. Samostatnou kapitolou je zpracování kamenného odpadu z těžebního průmyslu, který je největším palestinským exportním odvětvím a firmy působící v tomto oboru mají zájem o potenciální další využití tohoto dosud odpadního materiálu.
Energetický průmysl
Výroba a distribuce elektrické energie představuje klíčový sektor, ve kterém Palestina plánuje ve střednědobém horizontu vybudovat vlastní produkční kapacity, jež umožní snížit závislost na dovozech energie – v roce 2019 za celkem 630 mil. USD. Spotřeba elektrické energie na Západním břehu Jordánu dosahuje v současnosti 1000 MW, do roku 2030 se očekává nárůst o více než čtvrtinu. Více než 95 % dovozu pochází z Izraele, z Jordánska se dováží 40 MW, zbytek pochází z obnovitelných zdrojů energie. Dosavadní nedostatky v zásobování, které způsobují časté výpadky, a vysoké ceny dovážené energie mají negativní vliv na rozvoj palestinského hospodářství.
Podle palestinské energetické strategie by se proto mělo v budoucnu 50 % energie generovat v domácích plynových elektrárnách, 40 % dovážet ze sousedních zemí (cílem je zároveň navýšit podíl dovozu z Jordánska) a 10 % by mělo pocházet z obnovitelných zdrojů energie (200 MW do roku 2026). Konkrétně je již delší dobu v plánu výstavba plynové elektrárny v Dženínu na severu Západního břehu o výkonu 450 MW, dále navýšení dovozu z Jordánska (vyžadující zlepšení infrastruktury) a navýšení podílu obnovitelných zdrojů – v Palestině, kde je více než 300 slunečných dnů ročně, se jedná především o solární energii.
V Gaze dostupné zdroje energie pokrývají pouze cca polovinu tamních potřeb – místní elektrárna a dovoz z Izraele pokryjí pouze cca 280 MW z potřebných 500 MW. Obyvatelé Gazy tak mají dlouhodobě přístup k elektřině jen cca polovinu dne (v roce 2021 to bylo v průměru 13 hodin denně). Projekt Gas for Gaza (G4G), který je zatím ve fázi příprav, počítá s napojením Gazy na izraelskou plynovodní síť, s přeměnou naftové elektrárny v Gaze na plynovou a s navýšením jejích kapacit až na 600 MW. Projekt počítá s rozvojovým financováním mj. z EU. Rovněž v Gaze se do budoucna počítá s rozvojem solárních elektráren.
V únoru 2021 podepsala Palestinská samospráva s egyptskou státní společností EGAS memorandum o rozvoji plynového pole u pobřeží Gazy o velikosti více než 30 mld. m 3 , díky čemuž by se Palestina v budoucnu mohla stát energeticky nezávislou. Rozvoj těžby nicméně dosud narážel na politické překážky jak z interních palestinských důvodů, tak ze strany Izraele, které se prozatím nepodařilo vyřešit.
Příležitosti spočívají především v dodávkách materiálu a know-how pro solární elektrárny. Dá se počítat zejména s menšími projekty (solární panely na střechách zásobující jednotlivé objekty včetně příslušenství). Kromě toho, že se jedná o čistý zdroj energie, by solární energie v palestinském kontextu mohla být pro koncové uživatele dle odhadů až o polovinu levnější, což k investicím do tohoto odvětví motivuje i soukromý sektor. Palestinská samospráva dále plánuje rozvoj a obnovu infrastruktury, včetně navýšení kapacit rozvodné sítě.
Strojírenský průmysl
Dle údajů z roku 2019 v Palestině celkem působí cca 3700 výrobních podniků, z toho cca 3000 na Západním břehu (hlavním výrobním centrem Palestiny je Hebron, dále Náblus, s větším odstupem pak Ramalláh, Betlém a Dženín), 700 podniků působí v Gaze. Výroba je omezená především na spotřební průmysl, těžký průmysl v Palestině prakticky neexistuje. Hlavními odvětvími jsou těžba a zpracování kamene, textilní průmysl, výroba nábytku, potravinářství, farmaceutický průmysl, výroba plastů, kovovýroba, reprografie. Zdaleka nejvýznamnějším palestinským odvětvím je těžba a zpracování mramoru a stavebního a obkladového kamene. Toto odvětví představuje 4,8 % palestinského HDP, 20 % palestinského exportu a působí v něm téměř tisícovka firem. Používá především poloautomatické a automatické výrobní linky. Poptávány jsou v této souvislosti moderní technologie pro kamenný průmysl, včetně technologií umožňujících recyklaci odpadního materiálu.
V posledním desetiletí vznikají na Západním břehu průmyslové zóny, často s finančním přispěním zahraničních donorů a investorů, konkrétně v Dženínu (rozvíjená ve dvou fázích pomocí německých a tureckých investic), Betlémě (s francouzskou účastí) a Jerichu (výstavba byla financována s japonskou podporou). V budoucnu se očekává nárůst kapacit těchto zón, případně vznik dalších. Cílem je vytvořit až desítky tisíc pracovních míst, podpořit výrobu a zvýšit palestinský export.
Příležitostí je existující poptávka po strojních zařízeních ve výše popsaných, popř. i dalších, méně četně zastoupených odvětvích především spotřebního průmyslu. Kromě toho se objevuje poptávka po strojních zařízeních pro rozvíjející se odvětví recyklace plastů nebo elektroniky (na Západní břeh se k recyklaci dováží elektronika z Izraele – ačkoli část je zpracovávána nelegálně, existují zde firmy, které se věnují standardní recyklaci). Poptávány jsou rovněž použité stroje a průmyslová zařízení a některé průmyslové suroviny.
Automobilový průmysl
V Palestině je výlučným způsobem dopravy pozemní silniční doprava, železnice ani městská kolejová doprava zde neexistují a jejich rozvoj není pro tuto chvíli v plánu. Systém hromadné dopravy je postaven na taxi, sdílených taxi a příměstských a meziměstských minibusech a autobusech. Primárním způsobem přepravy osob je osobní automobilová doprava, počet aut na obyvatele roste a vozový park je průběžně obnovován. Vedle nových vozů představuje velmi významný trh rovněž segment použitých vozů, dále existuje poptávka po náhradních dílech, pneumatikách a dalším příslušenství pro osobní automobily. V menší míře jsou zde možnosti uplatnění rovněž pro užitkové a speciální vozy, používané např. ve stavebnictví, zemědělství nebo těžebním průmyslu (povrchová těžba kamene je hlavním palestinským exportním sektorem), např. stavební technika, traktory nebo nákladní vozy. Celkový dovoz v automobilovém sektoru dosáhl za rok 2019 výše 315 mil. USD (novější údaje nejsou k dispozici).
Osobní automobily jsou dlouhodobě hlavní položkou českého exportu do Palestiny. Společně s náhradními díly představují více než 95 % jeho celkového objemu. Zároveň se vozy české výroby dlouhodobě drží v čele palestinských žebříčků nejprodávanějších značek. V absolutních číslech se nicméně nejedná o příliš vysoké počty, jednotlivých značek se prodají ročně stovky, maximálně okolo tisíce kusů. Důvodem je fakt, že jen cca 20 % z celkového počtu vozidel nově zaregistrovaných ministerstvem dopravy představují skutečně nové vozy, z více než dvou třetin se jedná o dovoz a prodej ojetých vozů. Zájem je v tomto ohledu především o lehce použité vozy ze zemí EU.
Stavební průmysl
Stavebnictví je dynamicky rostoucím odvětvím, kterému neublížila ani pandemie – po krátkodobém propadu způsobeném dočasnou téměř úplnou uzávěrou v druhém čtvrtletí 2020 se vrátilo na původní úroveň a zůstává nejrychleji rostoucím sektorem ekonomiky (zatímco HDP v roce 2021 vzrostl celkově o 6,5 % oproti předchozímu roku, stavebnictví samotné vzrostlo o 8 %). Stavební boom podporuje populační růst, který v současnosti dosahuje cca 2,5 % ročně (z dlouhodobého hlediska populační růst mírně zpomaluje), je proto pravděpodobné, že toto odvětví neztratí na významu ani v budoucnu. Ačkoli je Palestina významným exportérem stavebních materiálů (konkrétně se jedná o mramor a stavební a obkladový kámen), je palestinské stavebnictví zároveň silně závislé na jejich dovozu – ročně se doveze 1,5 mil. tun cementu, 300 tis. tun oceli a 255 tun písku, především z Izraele a z Jordánska. V současnosti se počítá s výstavbou cementárny v Jerichu, která by měla uspokojit až polovinu palestinské poptávky. Projekt je plánován už delší dobu a nabral značné zpoždění, podle posledních zpráv by ale měla cementárna začít fungovat již v roce 2022.
Poptávka je rovněž po dalších typech stavebních materiálů a příslušenství – stavební dřevo, ocelové armatury, okna, dveře, zárubně, osvětlení, klimatizační jednotky, sanitace atd. Výstavba se týká jak bydlení, tak komerčních objektů. Možnosti jsou rovněž např. v oblasti automatizace domácností.
Firmy působící v odvětví těžby a zpracování kamene (které představuje 20 % palestinského exportu) poptávají moderní technologie v této oblasti, zejména strojní zařízení nebo technologie k recyklaci kamenného odpadu. Příležitosti mohou být také v oblasti recyklace stavebního odpadu, který v současnosti končí výhradně na skládkách, a jeho opětovném využití ve stavebnictví.
Zdravotnický a farmaceutický průmysl
Palestina dovezla v roce 2019 (novější údaje nejsou k dispozici) zdravotnické vybavení v hodnotě cca 80 mil. USD a farmaceutické výrobky v hodnotě téměř 290 mil. USD, přičemž většinu z této částky tvoří hotové léky.
Hlavním poskytovatelem zdravotní péče na Západním břehu je palestinské ministerstvo zdravotnictví, které spravuje 71 % z celkového počtu 585 klinik. Ze 147 klinik primární péče v Gaze spravuje ministerstvo pouze třetinu, většinu z nich spravuje UNRWA. Dále je v Palestině 82 nemocnic, z toho 52 na Západním břehu a 30 v Gaze, s kapacitou 1,3 lůžek na 1000 obyvatel. Kromě palestinské samosprávy jsou významnými poskytovateli zdravotní péče nevládní organizace, soukromé výdělečné subjekty a UNRWA. Mnohá ze zdravotnických zařízení provozovaných nevládními a obecně prospěšnými společnostmi financují svůj provoz i nákup vybavení především z darů, včetně zahraniční rozvojové spolupráce. To se vzhledem k trvající finanční krizi a nedostatečnému pokrytí veřejného pojištění částečně týká i zdravotnických zařízení provozovaných palestinskou samosprávou.
Prakticky veškeré zdravotnické vybavení, a stejně tak velká část spotřebního zdravotnického materiálu, se do Palestiny dováží. Nákupy vybavení probíhají, podobně jako u mnoha dalších druhů zboží, nejčastěji prostřednictvím specializovaných místních firem. Je zájem o kvalitní vybavení s dlouhou dobou životnosti, což souvisí i se způsobem financování z darů, které jsou často poskytovány nepravidelně – je proto výhodnější, pokud vybavení není nutné obměňovat příliš často.
Palestinský farmaceutický průmysl má za sebou tradici několika desetiletí a s produkcí v hodnotě přesahující 112 mil. USD je desátým největším výrobním odvětvím v Palestině. Ve farmaceutickém průmyslu působí šestice největších firem, z nichž některé jsou díky spolupráci s mezinárodními hráči nebo investicím v zemích EU schopni vyvážet i do Evropy. Tyto firmy mají zájem o dovoz surovin (dovážejí se převážně z Indie), ale také o stroje a vybavení pro laboratoře a výrobní závody. Lokálně vyrobené léky jsou určené zejména pro místní trh, v roce 2019 dosáhl vývoz v tomto odvětví cca 17,5 mil. USD. Kromě toho zde působí rovněž několik výrobců veterinárních léků. Zároveň se významné množství léků dováží, dovoz nových látek nicméně vyžaduje kromě izraelského povolení také schválení palestinským ministerstvem zdravotnictví, a udělení nové licence může trvat dva roky i více.
Přečtěte si také
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Obrázky na stránce
Příbuzné stránky
- HDP 2020, vývoj hdp v ČR, Vývoj HDP meziročně v %
- Státní dluh - Vývoj výše státního dluhu
- Inflace - 2020, míra inflace a její vývoj v ČR , Meziroční inflace v %
- Nezaměstnanost v ČR, vývoj, rok 2020, Míra nezaměstnanosti v %
- Podpora v nezaměstnanosti - máte nárok?
- Kalkulačka podpory v nezaměstnanosti 2020 - Nárok na podporu v nezaměstnanosti a její výše
- Výpočet podpory v nezaměstnanosti v roce 2020
- Mzda za dovolenou 2020 - Kolik dostanete? Záleží na hrubé mzdě a počtu dnů dovolené.
- Příspěvek na péči 2024 - kalkulačka: výška příspěvku na péči zůstává stejná jako v roce 2022 a díky inflaci si za příspěvek poživatelé pořídí méně slu
- Justice.cz - obchodní rejstřík
- Palestina, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace
- Palestina, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024, souhrnná teritoriální informace.
Prezentace
24.02.2025 České firmy stále častěji místo banky…
12.02.2025 iPhone 16 Pro za 699 Kč! Nová služba nemá v…
29.01.2025 Xiaomi má nový bestseller. Je extrémně nadupaný a