mzv.cz (MZv ČR)
Makroekonomika  |  21.09.2022 08:55:47

Senegal, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Senegal je ostrůvek stability a model demokracie v regionu zasaženém politickými a bezpečnostními krizemi. Globální zdravotní krize přerušila trend silného růstu (v průměru 6 % v letech 20142019, ale pouze 1,5 % v roce 2020) a rozvoje Senegalu. Pandemie postihla všechna odvětví senegalského hospodářství, zejména stěžejní cestovní ruch, obchod a dopravu. Implementace Plánu ekonomické a sociální odolnosti (PRES) umožnila úřadům omezit dopady pandemie prostřednictvím podpory nejvíce postižených domácností a sektorů, navíc jsou implementovány strukturální reformy. Podle MMF by se hospodářská aktivita měla v letech 20232024 prudce zvýšit se zahájením těžby ropy a zemního plynu. Populace Senegalu se mezi lety 2000 a 2019 téměř zdvojnásobila na 16,7 milionů, HDP na osobu stoupl z 600 USD na 1 500 USD, země se tak zařadila do skupiny ekonomik s nižšími středními příjmy. Obyvatelstvo Senegalu se vyznačuje svou mládeží (průměrný věk: 19 let), mladší 20 let představují 52,1 % obyvatel: to představuje skutečnou příležitost pro hospodářskou a sociální dynamiku, ale představuje hlavní výzvu sociálně-profesní integrace této mládeže. Navzdory pokroku dosaženému od roku 2014 patří Senegal stále mezi nejméně rozvinuté země a vládní snaha tento stav změnit (prioritami jsou potravinová, zdravotní a farmaceutická soběstačnost, ale také zaměstnanost) může být příležitostí pro české podnikatele napříč různými obory.

 

Senegal - Hospodářské ukazatele

EIU, OECD, IMD

Senegal 2020 2021 2022 2023 2024
Růst HDP (%) 1,5 6,0 5,7 8,2 9,6
Průmyslová produkce (% změna) -3,6 1,6 1,1 2,0 2,0
Veřejný dluh (% HDP) 74,3 80,6 85,3 80,4 73,0
Míra inflace (%) 2,5 2,2 2,4 2,5 2,8
Populace (mil.) 16,7 17,1 17,4 17,7 18,1
Nezaměstnanost (%)
HDP/obyv. (USD, PPP) 3 503,4 3 770,0 4 020,0 4 380,0 4 820,0
Bilance běžného účtu (mld. USD) -2,9 -2,9 -2,4 -1,9 -2,0
Saldo obchodní bilance (mld. USD) -3,0 -3,1 -3,0 -2,8 -3,0
Exportní riziko OECD 5/7 5/7 5/7    
Konkurenceschopnost - -      

 

Vývoj HDP

Senegal 4,4 1,5 6,0 5,7 8,2
Svět 2,3 -3,7 5,6 3,5 3,1
Rozvojové ekonomiky 2,6 -2,8 6,2 2,7 3,4

 

Podíl sektorů

zemědělství 18,3
průmysl 26,2
služby 55,5

 

Senegal - Import dle zemí

Francie 15,7
Čína 9,2
Nizozemsko 6,1
Belgie 5,9
Nigérie 5,7

 

Senegal - Import dle zboží

Celkem 7,8
Oleje ropné, oleje z nerostů živičných (ne surové), přípravky z nich j. n.; odpadní oleje 1,2
Oleje ropné, oleje z nerostů živičných surové (ropa) 0,4
Rýže 0,4
Léčiva (vč. léčiv veterinárních) 0,3
Předměty obchodu zvláštní 0,3

 

Senegal - Příležitosti pro český export

 

Zemědělský a potravinářský průmysl

Vláda podporuje rozvoj větších farem i rodinného zemědělství s cílem dosáhnout soběstačnosti v produkci základních potravin, zejména arašídů, rýže, ovoce a zeleniny, mléka a ryb. Neméně důležité je zajistit jejich zpracování a uskladnění. Výzvu a potenciál pro české firmy představuje například vybudování chladírenského řetězce. Objem investic v oblasti zemědělství na základě postcovidového vládního programu je odhadován na 2,1 mld. USD.

Primární sektor hraje důležitou roli v senegalském hospodářství: zaměstnává 50-70 % aktivní populace a tvoří 17 % HDP (2020). Senegal disponuje vhodnými klimatickými podmínkami a dostatkem vodních zdrojů a orné půdy (cca 4 mil. ha, 19 % rozlohy země). Existuje potenciál pro rozvoj zemědělského odvětví: aktuálně jsou využity pouze dvě třetiny z celkové orné půdy, drtivá většina aktivit závisí na přírodních srážkách a jen 13 % zemědělské produkce je transformováno na výrobky s vyšší přidanou hodnotu.

Zemědělský sektor zaznamenává růst díky ideálním dešťovým podmínkám a státní podpoře kvalitních zemědělských vstupů (zejm. semen a hnojiv) a mechanické výbavy. Senegal přesto mnoho potravin dováží. Tato situace je dána především nedostatečně rozvinutým potravinářským průmyslem a neadekvátními podmínkami pro skladování zboží, které se rychle kazí. Ztráty po sklizni představují hojně diskutovaný problém: odhaduje se, že asi 60 % ovoce a zeleniny a 30 % obilovin po sklizni hnije. Obecně je v Senegalu uskladnění a zpracování surovin velmi základní a nedostatečně inovativní: zahrnuje sušení a uzení ryb, lisování oleje, zmýdelnění, rafinaci, sušení nebo konfitování určitého ovoce a zeleniny a skladování bez zvláštních podmínek.

Zemědělský a potravinářský průmysl představují perspektivní obory pro české exportéry a investory v Senegalu. Potenciál uplatnění se na trhu mají především řešení s cílem zvýšit přidanou hodnotu zemědělské produkce a modernizace infrastruktur a technologií. Jedná se zejm. o zavlažovací techniku a systémy, potravinářské linky na zpracování surovin, konzervárenské a balící stroje, chladírenské technologie vč. logistiky a obecně zemědělské stroje a nářadí. Chybí nabídka menších a dostupných zemědělských strojů a vybavení, údržba mechanických zařízení je rovněž nedostatečná. V Senegalu se také mohou uplatnit dodavatelé krmiv, hnojiv, semen a firmy působící v chovatelství, vč. akvakultury (cíl produkovat 5 tis. tun ryb ročně).

Hlavními cíli vládních rozvojových programů PSE/PRACAS jsou zajištění soběstačnosti v základních potravinách pro rostoucí populaci, snížení závislosti země na dovozu zemědělských produktů a potravin ze zahraničí, modernizace a rozvoj agro-potravinářského průmyslu a navýšení pracovních míst v primárním sektoru, mj. zapojením větší části žen a mladé populace. S podporou zahraničních dárců je mj. kladen důraz na vzdělávání drobných zemědělců, mechanizaci a modernizaci jejich hospodaření a stabilizaci v dodávkách závlahy a energií. Cílem vládní podpory zemědělství je také omezit vylidňování venkova.

 

 

Vodohospodářský a odpadní průmysl

Země se potýká s vážnými problémy zpracování odpadu a odpadních vod, třídění a recyklace prakticky neexistuje. Vláda oznámila rozsáhlý pětiletý projekt na podporu integrovaného managementu a ekonomiky komunálního odpadu ve výši 295 mil. USD, financovaný mezinárodními donory. V plánu je vybudování kompletní infrastruktury pro zpracování odpadu, zejména technických skládek, standardizovaných sběrných míst a středisek pro třídění a přepravu odpadu.

Za uplynulých 25 let se přístup k vodě v Senegalu značně zlepšil. Větší města jsou kompletně zásobována vodovody z několika sladkovodních rezerv. V hlavním městě Dakaru má 98 % obyvatel přístup ke kohoutkové vodě. Existují však velké rozdíly s rurálními a především odlehlými lokalitami, kde je odhadem 15 % nezásobovaných domácností a kde se nadále využívají ruční pumpy (často i vzdálené od bydliště). Ve venkovských oblastech panují obecně problémy s kvalitou vody kvůli nadměrnému obsahu fluoridu a solí přesahující standardy WHO a pouze 5 % čerpadel disponuje dávkováním chlóru. Nedostatečná řešení úpravy vody, špatný monitoring a ochrana kvality vody patří mezi největší nedostatky senegalského vodohospodářství, kde by se mohlo uplatnit české know-how a technologie.

Příbuzný problém s vodou představují v Senegalu každoroční záplavy. Na rozlehlém a hustě obydleném předměstí Dakaru (cca 25 % obyvatel se soustředí na 0,3 % teritoria) dochází každoročně k záplavám v období dešťů. Na vině je kombinace více faktorů, zejm. nekontrolovaná a nekoordinovaná urbanizace, způsobující zahušťování měst, zábor bývalých mokřad, konec čerpání podzemní vody kvůli jejímu znečištění a také z dlouhodobého hlediska konec epizody „velkého sahelského sucha“ 70. let a návrat srážek do normálu. Pro prevenci záplav vyhledává senegalský stát partnery v oblasti technických studií, vybudování efektivních sítí kanalizací, dodavatele dlažby, zadržovacích nádrží a vybudování zelených ploch. Také se mohou uplatnit firmy z podpůrných oborů jako topografie nebo kartografie.

Nejvíce příležitostí pro české podnikatele však představuje odpadní průmysl, který je v Senegalu téměř na bodě nuly. Odpady se netřídí a nezpracovávají, používají se klasické otevřené skládky. Prezident Macky Sall v červnu 2021 zahájil ambiciózní pětiletý projekt na podporu integrovaného managementu a ekonomiky komunálního odpadu (PROMOGED) s cílem podpořit recyklaci komunálního odpadu v sedmi velkých regionech země (Dakar, Thies, Saint-Louis, Matam, Ziguinchor, Sédhiou a Kolda). V celkem 138 obcích má být instalováno 150 infrastruktur pro zpracování odpadu (technické skládky, standardizovaná sběrná místa a střediska pro třídění a přepravu odpadu), aby bylo zlepšeno životní prostředí více než 6 milionů lidí a vytvořeno 3 000 pracovních míst, zejména pro mládež a ženy. Projekt rovněž přispěje k uzavření některých kritických skládek (zejména skládka Mbeubeuss na severu Dakaru existující od roku 1968, kde se na volném prostranství hromadí odpad asi 3 milionů obyvatel aglomerace hlavního města, tvořící 80 % celkového odpadu vyprodukovaného v celém Senegalu). PROMOGED má rozpočet cca 295 mil. USD (cca 6,4 mld. CZK) zajištěný od Světové banky (WB), Francouzské rozvojové agentury (AFD), Španělské agentury pro mezinárodní rozvojovou spolupráci (AECID) a Evropské investiční banky (EIB).

 

 

Stavební průmysl

V posledních letech zažívá Senegal stavební boom (stavebnictví tvoří až 11 % HDP), zejména rezidenčních a kancelářských budov. Stát plánuje rozsáhlé projekty v oblasti sociálních bytů (odhadem jich chybí na 300 tisíc) a také velkých infrastrukturních investic, zejména silnic. České firmy se mohou zapojit zejména dodáním stavebních technologií či vybavení interiérů, od nábytku, po koupelnová zařízení či lampy a doplňky.

Stavebnictví hraje ústřední roli v ekonomice rychle se rozvíjející země jako je Senegal. Nemovitosti jako celek vykazují jasnou dynamiku, která se projevuje budováním velkých státních projektů a zároveň rostoucím počtem soukromých novostaveb. Senegalské stavebnictví zažívá stabilní růst: od počátku roku 2000 zaznamenává sektor průměrnou expanzi kolem 20 % a stal se tak jedním z největších poskytovatelů pracovních míst a lákadlem pro investory. Podle studie Knight Frank Africa Report 2020-2021 se výnosy z nemovitostí v Senegalu pohybují kolem 6 % u rezidenčních nemovitostí a 13 % u průmyslových nemovitostí. Podle téže studie se během posledních 10 let v Senegalu silně rozvinula kancelářská zástavba.

V rozvojovém vládním programu PAP 2A dosahují výdaje na infrastrukturu a dopravu cca 1 069 mld. XOF (cca. 39,7 mld. CZK). Mezinárodní letiště Blaise Diagne, multifunkční sportovně-kulturní aréna Dakar Arena, mezinárodní konferenční centrum Abdou Diouf, fotbalový stadion Abdoulaye Wade, budoucí největší přístav západní Afriky v Ndayane, administrativní a business centrum Diamniadio, největší hotel západní Afriky RIU Baobab v Pointe Sarene, výstavba 18 mostů a nadjezdů, regionální expresní vlak (TER), velké divadlo pro 3 000 hostů, muzeum černých civilizací, zpoplatněná dálnice a další tisíce kilometrů silnic, projekt obnovy železnice Dakar-Bamako, rekonstrukce regionálních letišť (jehož první fáze zahrnující 5 letišť byla svěřena české společnosti) a mnoho dalších příkladů ilustruje angažovanost státu za posledních deset let ve spolupráci se zahraničními partnery a dynamiku stavebního sektoru.

V následujících letech se očekává nadále převyšující poptávka nad nabídkou na senegalském realitním trhu. Ministerstvo městského plánování, bydlení a veřejné hygieny eviduje deficit více než 300 000 bytových jednotek, který by se měl každým rokem prohlubovat o 10 %. Propast mezi nabídkou a poptávkou po nemovitostech se stále více zvětšuje, a proto stát zavedl několik programů s cílem diverzifikovat a usnadnit Senegalcům přístup k bydlení. Stavební materiály, jako je železo, ocel, ale také nábytek a vybavení interiérů, barvy, solární energie, to vše jsou produkty, jejichž poptávka roste současně s poptávkou ve stavebnictví a stavebním sektoru, soukromém i veřejném. V příštích letech je v plánu výstavba 100 tis. sociálních bytů (cca 10–15 tis. bytů za rok).

 

 

Energetický průmysl

Rozvojová strategie obsahuje dva velké projekty: integrovaný plán na oživení energetiky a plán na celostátní pokrytí energií do roku 2025, zejména rurálních oblastí. Rozsáhlé investice a zároveň příležitosti pro české firmy se nacházejí v posílení výrobních kapacit, připojení k elektrické síti, obnově a rozšíření přenosových a distribučních sítí a elektrifikaci venkova. Výzvou je také zvýšení podílu obnovitelných zdrojů (dnes asi 20 % z celkového energetického mixu pochází z fotovoltaiky a větru), kam směřují finance od mezinárodních institucí a partnerů.

V rozvojové strategii senegalské vlády (Plan Sénégal émergent, PSE) je zlepšení energetické situace identifikováno jako jeden z předpokladů rozvoje země. Realizace PSE v energetickém sektoru probíhá prostřednictvím Plánu prioritních činností PAP 2A na období 2019-2023 (upraveno v rámci covidové pandemie) s rozpočtem 1 699 mld. XOF (cca 63,2 mld. CZK). Jeho součástí jsou dva velké projekty, a to integrovaný plán na oživení energetiky a plán na celostátní pokrytí energií. Tyto dva projekty zastřešují menší projekty posilující výrobní kapacity, připojení k elektrické síti, dále obnovu a rozšíření přenosových a distribučních sítí, elektrifikaci venkova (300 vesnic) a instalaci 50 000 solárních lamp pouličního osvětlení. Cílem je zajistit celostátní pokrytí elektrickou energií do roku 2025 (v současné době se elektrifikace venkova v jednotlivých regionech pohybuje v rozmezí 3–73 %).

Zásobování elektřinou v Senegalu se vyznačuje nedostatečnou výrobní a skladovací kapacitou, vysokými výrobními náklady, velkou závislostí na dovážených ropných palivech a zastaralou výrobní, přenosovou a distribuční infrastrukturou. Podle Mezinárodní energetické agentury musí investice do energetiky v zemi do roku 2040 činit 30 miliard dolarů, aby Senegal odblokoval svůj plynový potenciál, rozšířily se elektrické sítě a zvýšil přístup k elektřině.

V současné době je výrobní kapacita 1 529 MW, přičemž přibližně 23 % pochází z obnovitelných zdrojů energie (do roku 2030 je plán dosáhnout 30 %). V roce 2018 pocházelo 83 % instalované energetické kapacity Senegalu z tepelné energie, přičemž solární energie poskytovala 11 % a vodní energie 6 %. Senegal má přitom významný potenciál obnovitelných zdrojů energie, zejména kvůli přibližně 3 000 hodinám slunečního svitu ročně v zemi. Senegal má několik solárních projektů, ať už ve výstavbě nebo dokončených, a veřejná elektrárenská společnost Senelec zahájila výzvu pro dodavatele, kteří by zřídili dalších 100 MW nových solárních projektů. Jeden takový projekt zahrnuje 15 MW solární zařízení připojené k síti ve městě Thies. V roce 2020 Senegal zahájil slavnostně svůj první projekt větrné energie v užitkovém měřítku, větrnou farmu Taiba N’Diaye o výkonu 158 MW.

K dosažení všeobecného přístupu k elektřině do roku 2030 musí Senegal podle OSN zdvojnásobit rychlost elektrifikace. Podle IEA Africa Energy Outlook 2019 je míra elektrifikace Senegalu 69 %, s mírou 92 % v městských oblastech a pouze 42 % ve venkovských oblastech. Dosažení všeobecného přístupu k elektřině si vyžádá větší investice do diverzifikovaných zdrojů výroby a způsobů dodávky, které zahrnují jak připojení k síti, tak nezávislé mikrosítě. Senegalská agentura pro elektrifikaci venkova navrhla portfolio projektů elektrifikace venkova pro rozšíření sítě vysokého napětí, minisítě a solární domácí systémy. V Senegalu je zájem o projekty posilující výrobní kapacity (tradiční zdroje i OZE, záložní zdroje) a rozšiřující přenosné a distribuční sítě.

S nedávným objevem offshore ložisek ropy (cca 530 mil. barelů) a především zemního plynu (cca 560 mld. m3) se otevírají možnosti investic i do tohoto sektoru. Začátek produkce byl kvůli pandemii odložen na prosinec 2022.

 

 

Zpracovatelský průmysl

Dlouhodobý hospodářský rozvoj země závisí na rozvoji zpracovatelského sektoru napříč všemi
průmyslovými obory. Senegal dováží drtivou většinu zboží s přidanou hodnotou, existují zde tedy široké možnosti uplatnění v oblastech potravinářství (pouze 13 % místní produkce se zpracovává), strojírenství, těžby a obecně v technologické modernizaci výrobních linek. Pro české firmy je důležité najít si spolehlivého místního partnera.

Zpracovatelský průmysl má v Senegalu velký potenciál rozvoje. Obecně zde převažuje nedostatek průmyslových aktivit, což se promítá do dlouhodobě deficitní obchodní bilance země. V roce 2020 tvořil sekundární sektor 23 % senegalského HDP, ale 97 % firem jsou malé a střední podniky (v roce 2018 čítal tehdy 15 milionový Senegal cca 2 tis. firem a pouhých 53 velkých průmyslových společností). Dalším jevem je nerovnoměrné územní pokrytí, průmysl je koncentrovaný v hlavním městě Dakaru (91 %) a zbylých 8 % v dalších velkých městech Thies, Saint-Louis a Ziguinchoru. Oborové zaměření průmyslu je následovné: zemědělství (48 %), mechanika a hutnictví (12 %), chemikálie a plasty (8,5 %), energetika (6 %), těžební průmysl (6 %), textil, oděvy, kůže (3,5 %) a ostatní odvětví (4,8 %).

Vládní rozvojový plán PAP 2A počítá s investicemi dosahujícími 1 067 mld. XOF (cca. 39,7 mld. CZK) na vybudování agropolů, infrastruktury spojené se speciálními ekonomickými zónami, spuštění průmyslových zón a systému financování malých a středních podniků. Stát se prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru (Partenariat Public Privé – PPP) a zmírněných předpisů pro zakládání a zdanění společností snaží dát nový impuls průmyslovému sektoru, který je dosud velmi dominovaný dovozem. Mezi lety 2012 a 2019 došlo k nárůstu pracovní síly v průmyslových oborech o 61 % a stát ve spolupráci s mezinárodními partnery klade čím dál větší důraz na budování kapacit technického vyučování a kvalifikace pracovníků, zejm. mládeže a žen.

Stát se snaží přilákat podnikatele a investory do třech nových ekonomických zón (Diass 718 ha, Diamniadio 53 ha, Sandiara 100 ha), zaměřených na agrobusiness, průmysl, ICT, turismus, služby a zdravotnické služby, pro které je připravena celá škála fiskálních výhod na 25 let (obnovitelné období): osvobození od cel a daní (s určitými výjimkami), osvobození od daně z příjmu, snížená sazba daně pro korporace ve výši 15 %, možnost uzavírat smlouvy na dobu určitou po dobu 5 let, osvobození od paušálního příspěvku placeného zaměstnavatelem nebo jakékoli jiné daně založené na mzdách vyplácených společnostmi a osvobození od paušální minimální daně z příjmu právnických osob.


Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:

Po 15:24  Důvěra v českou ekonomiku se v závěru roku lehce zhoršila (Komentář) Investiční bankovnictví (Komerční banka)
Po 14:56  Kanadský PPI vyšší, než se očekávalo X-Trade Brokers (XTB)
Po 14:13  Co stojí za pádem brazilského realu? X-Trade Brokers (XTB)
Po 10:33  Nezaměstnanost v Polsku stoupla (23.12.2024) ČSOB-Dealing (ČSOB-Dealing)





Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

Vyloučení odpovědnosti

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688