Polsko - Polsko patří mezi nejrychleji a nejstabilněji rostoucí ekonomiky v Evropě

Od roku 2014 byly investice do silniční infrastruktury v Polsku zakotveny v národním strategickém dokumentu, na jehož základě bylo vybudováno či rozplánováno téměř 3 600 km nových dálnic a rychlostních silnic. V roce 2022 bude v souladu s tímto dokumentem vypsáno výběrové řízení na celkem 475 km rychlostních silnic v odhadované hodnotě 22,5 mld. PLN (118,6 mld. CZK). Vzhledem ke skutečnosti, že horizont těchto investic končí rokem 2025, započala polská vláda práce na novém strategickém Programu výstavby silnic do roku 2030 s výhledem do roku 2033. Celková alokace dosahuje výše 292 mld. PLN (1 540 mld. CZK).

Z pohledu českých firem by nicméně mohly být zajímavé především zakázky na menší stavby, které jsou vypisovány dle samostatných investičních plánů. Ministerstvo infrastruktury vypracovalo program budování 100 městských obchvatů na území Polska v období let 2020–2030, který doplní činnosti Generálního ředitelství silnic a dálnic (GDDKiA) související s výše uvedeným Národním programem výstavby silnic. Náklady na zavedení programu byly odhadnuty na téměř 28 mld. PLN (147,7 mld. CZK). Další důležitý investiční program polské vlády má název Mosty pro regiony. Tento program počítá s výstavbou 21 nových mostů přes největší polské řeky. Na plnění úkolů programu byly vyčleněny prostředky ze státního rozpočtu ve výši 2,3 mld. PLN.

Na zlepšení kvality silniční přepravy je zaměřen také Program posílení vnitrostátní silniční sítě do roku 2030. Jeho cílem je zajištění stabilního rámce financování stavebních a údržbových prací na silnicích s užitečným zatížením do 11,5 tuny na nápravu. Projekty budou zaměřeny i na křižovatky a zabezpečení silnic pro ostatní účastníky provozu. Celkem bude v jeho časovém horizontu alokováno 64 mld. PLN (337,6 mld. CZK). Jednotlivé zakázky budou vypisovat regionální ředitelství GDDKiA. V neposlední řadě pak stojí za zmínku také program Bezpečná silniční infrastruktura 2021–2024. Celkem 2,5 mld. PLN (13,2 mld. CZK) je určeno na menší dopravní stavby, které jsou zaměřeny na zvýšení bezpečnosti provozu, včetně značení, osvětlení, cyklostezek, chodníků, nadchodů a dalších prvků zaměřených na cyklisty a pěší.

Základem energetického mixu v Polsku je stále produkce tepelných elektráren na černé a hnědé uhlí. Tvoří přibližně dvě třetiny celkového instalovaného výkonu polské energetiky. Při srovnání let 2020 a 2021 jejich podíl na skutečném výkonu energetiky navíc ještě vzrostl. Nárůst souvisel se zvýšenou produkcí elektrické energie danou vyšší poptávkou na domácím trhu. Přestože instalovaný výkon obnovitelných zdrojů energie roste, jejich podíl na celkové produkci byl nižší než v roce předchozím. Konkrétně 53 % energie vyprodukovaly v roce 2021 polské elektrárny na černé uhlí, 26 % elektrárny na hnědé uhlí, 13 % pochází z obnovitelných zdrojů energie (dominantní jsou elektrárny větrné a solární) a zbylých 8 % elektrárny spalující zemní plyn.

Dominance uhlí v polském energetickém mixu přetrvá ještě mnoho let, potřeba modernizovat polské tepelné elektrárny pak nabídne množství příležitostí pro české firmy. Polovina polských tepelných elektráren je starší než 50 let. Tyto zastaralé technologie bude Polsko nuceno odstavit a nahradit modernějšími technologiemi nejpozději do roku 2030 z důvodu přísnějších pravidel ochrany životního prostředí přijatých na úrovni EU. V oblasti obnovitelných zdrojů jsou prioritami polské vlády rozvoj fotovoltaiky, a především větrných elektráren. Speciální zákon k podpoře větrných farem na moři byl schválen v roce 2021 (tzv. zákon offshore). Pomocí strategického investičního programu v hodnotě až 130 mld. PLN (780 mld. CZK) má být do roku 2040 instalován výkon 8–11 GW ve výlučné ekonomické zóně Polska v Baltském moři. Stále více projektů se zaměřuje také na fotovoltaiku, která bude generovat silnou poptávkou v následujících letech. Rozestavěna je například solární elektrárna v obci Borky Wielbarskie s plánovaným výkonem 62 MW. Na území obce Przykona v areálu bývalého hnědouhelného dolu Adamów pak vzniká projekt na největší polskou solární elektrárnu s plánovaným výkonem 180–200 MW.

Velké naděje vkládá Polsko také do využití vodíku. V současnosti je třetím největším výrobcem vodíku v Evropě a pátým na světě. Roční produkce je přibližně 1 milion tun, což znamená 10–15 % evropské produkce. Vodík v Polsku produkují především rafinérie a chemické závody, veškerá produkce vodíku je vyrobena z fosilních paliv, což by se však mělo v budoucnu změnit. Vláda přijala v loňském roce strategický dokument s názvem Polská vodíková strategie do roku 2030 s výhledem do roku 2040. Ten stanovuje několik hlavních cílů, mezi které patří zavádění vodíkových technologií v energetice a vytápění; využívání vodíku jako alternativního paliva v dopravě, podpora dekarbonizace průmyslu, výroba vodíku v nových zařízeních z nízkoemisních zdrojů, efektivní a bezpečný přenos, distribuce a skladování vodíku. Ve všech těchto oblastech se mohou uplatnit i technologie českých firem.

Kromě samotné výroby energií si investice vyžádá i přenosová a distribuční síť. Do roku 2030 plánuje polská vláda vyčlenit na investice do přenosové a distribuční sítě celkem přes 14 mld. PLN (84 mld. CZK). Součástí kritické energetické bezpečnosti jsou také investice do plynovodů. Již v říjnu tohoto roku bude zkušebně uveden do provozu nový plynovod Baltic Pipe přivádějící plyn z Norska. Kromě fungujícího terminálu na LNG v přístavu Svinoústí je to další krok k diverzifikaci dodávek plynu. K zajištění další distribuce a napojení sítě na okolní země navýší polská vláda v tomto roce investiční kapitál státní společnosti Gaz-System o 3 mld. PLN (15,7 miliardy korun).

Hodnota trhu e-commerce v Polsku dosáhla v roce 2021 celkových 21,9 mld. EUR. Drží tak bezprecedentní tempo růstu, které akcelerovala opatření související s bojem proti koronaviru postupně přijímaná v posledních dvou letech. Pro srovnání, v roce 2019 dosáhla hodnota polského trhu e-commerce úrovně 11,7 mld. EUR, v roce 2020 15,3 mld. EUR. Trh e-commerce se tak téměř zdvojnásobil v průběhu dvou let. Přestože se tempo růstu v následujících letech zřejmě zpomalí, pracuje nejrozšířenější analytický odhad s předpokladem, že v roce 2026 přesáhne finanční hodnota trhu 35 mld. EUR.

Výše uvedený trend je umožněn a nutně doprovázen také růstem počtu uživatelů internetu, kteří nakupují on-line. V současnosti je to přibližně 80 % z nich. I zde se nabízí srovnání s rokem 2019, kdy na internetu nakupovalo 60 % jeho uživatelů. Důležitá je skutečnost, že více než 80 % nakupujících deklaruje záměr zachovat nebo dokonce navýšit podíl online nákupů i po odeznění všech pandemických omezení. V on-line prostředí své výrobky prodává asi 150 tisíc polských podniků. Kromě vlastních e-shopů využívají především platformy marketplace. Jejich podíl na trhu e-commerce dosahuje 50 %. Největší oblibě se těší polská marketplace platforma Allegro, kterou měsíčně navštíví asi 20 milionů uživatelů. Využívá ji 34 % zákazníků nakupujících on-line. Takto rozvinutý sektor e-commerce s dynamickým růstem vytváří ideální podmínky pro zahraniční (a tedy i české) firmy, které mají zájem nabídnout svůj produkt na polském maloobchodním trhu napřímo.

Polsko se také velmi úspěšně napojuje na evropskou a globální digitální infrastrukturu a postupně se stává centrem cloudových služeb pro celý region střední a východní Evropy. Společnost Google zahájila v dubnu roku 2021 činnost nového regionálního Google Cloud. Jedná se o největší podobnou investici v Polsku, jejíž hodnota se v následujících letech vyšplhá až ke 2 mld. USD. Polský Google Cloud je součástí globální platformy rozdělené na 27 regionů. A Polsko je jedinou zemí střední a východní Evropy, kde je Google Cloud situován. Investici ve výši až 1 mld. USD realizuje v Polsku rovněž společnost Microsoft, která spustila vlastní cloud, který je součástí globální platformy Microsoft Azure rozdělené do 68 regionů. V dohledné budoucnosti má být spuštěn také projekt Gaia-X podporovaný ze strany EU. Popsaný ekosystém bude vytvářet podmínky pro digitální transformaci firem v celém regionu a vytvoří množství příležitostí pro technologické a IT firmy, které se na této transformaci budou podílet.

Sektor stavebnictví zaznamenal v posledních letech v Polsku stabilní růst v obou hlavních ukazatelích – v počtu nových zakázek i v jejich hodnotě. Tahounem byl především veřejný sektor, respektive velké vládní programy v oblasti železniční a silniční infrastruktury. Ty nastavují dlouhodobé finanční a projektové rámce, které jsou navíc doplněné o finanční prostředky z fondů EU. Dynamicky rostla ale také výstavba bytová a komerční, kde lze pozorovat zvýšenou aktivitu developerů a investorů, ale i jednotlivců. Rok 2021 byl v oblasti bytové výstavby rekordní. Byla započata výstavba rekordního počtu 277 425 bytů a rodinných domů – to je nejvíce za posledních 20 let. Je to také o necelých 40 000 bytů a domů více než v dosud rekordním roku 2019. V roce 2021 zaznamenalo Polsko také nejvyšší počet dokončených bytů a domů. Konkrétně 234 718, což je nárůst o 14 000 tisíc v porovnání s rokem 2020. Tak vysoké tempo bytové výstavby zaznamenalo Polsko naposledy v 70. letech minulého století.

Důležitým faktorem tohoto rozmachu bytové výstavby je také legislativní nastavení povolovacích procesů v Polsku. Ty jsou rychlé a předvídatelné, celý proces lze zvládnout v několika málo měsících. Ve srovnání s Českem pak vidíme výsledky například v podobě počtu bytů na tisíc obyvatel, na které je ročně vydáno stavební povolení. Zatímco v Praze je to v posledních 5 letech asi 3,4 bytu ročně, ve Varšavě je to v průměru 13 bytů.

V roce 2022 polské stavebnictví patrně neudrží rekordní čísla uvedená výše. Můžeme očekávat, že počet bytů a domů, jejichž stavba bude započata klesne o několik jednotek procent. Hlavní faktory tohoto vývoje jsou stejné jako v Česku – omezená dostupnost kvalifikovaných pracovníků ve stavebnictví a s tím související tlak na růst mezd ve stavebnictví a růst cen surovin a dalších vstupů. Přesto polské stavebnictví nabízí široké možnosti uplatnění pro české stavební firmy a do budoucna se ukáže jako vysoce růstový.

Polské zdravotnictví bylo v posledních letech podfinancované, jeho slabá místa odkryla také pandemie covid-19. Dofinancování a modernizace sektoru tak patří mezi hlavní vládní priority. Pilířem této priority je zákonem schválený závazek o zvýšení výdajů na zdravotní péči na úroveň 7 % HDP do roku 2025. V loňském roce dosáhly tyto výdaje téměř 5,5 %. Aby se vláda tomuto závazku postupně přibližovala, hodlá v roce 2022 navýšit rozpočet na zdravotní péči o 4 mld. PLN (21,1 mld. CZK). Tyto prostředky budou určeny na investice, digitalizaci, zavádění moderních terapeutických postupů i platy zaměstnanců ve zdravotnictví.

Hlavní prioritou pro zlepšení zdravotní péče od budoucna je modernizace polských nemocnic. Tento záměr byl vyhlášen již v roce 2019 a sliboval investice ve výši 2 mld. PLN (10,6 mld. CZK). S akutní fází pandemie covid-19 bylo toto téma upozaděno, v minulém roce se však vláda k záměru vrátil. Bylo vyhlášeno zřízení fondu pro modernizaci nemocnic s alokací 7 mld. PLN (36,9 mld. CZK) a horizontem realizace investic do roku 2029. Hlavní část investic bude směřována do moderního vybavení včetně nákupu 90 000 nemocničních lůžek, 4 500 lůžek na jednotkách intenzivní péče a dalšího nespecifikovaného počtu lůžek pro dlouhodobou péči. Dodatečné finanční prostředky budou poskytnuty také na modernizaci záchranné zdravotnické služby, mj. se počítá s nákupem více než 400 plně vybavených sanitek.

Zvláštní pozornost bude v následujících letech upřena na péči o onkologické pacienty a na péči o seniory a závislé osoby. Dle dostupných prognóz bude v následujících 15–20 letech v Polsku narůstat počet onkologických pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto vyčlenilo celkem 900 mil. PLN (přibližně 5,4 mld. CZK) na revitalizaci Národního onkologického ústavu. V následujících letech bude nezbytné implementovat do polského zdravotnictví moderní metody léčby rakoviny, včetně buněčné terapie pomocí CAR T-lymfocytů. Mezi výzkumné a vývojové priority v oblasti zdravotnictví byla zahrnuta témata aplikace umělé inteligence v diagnostickém a terapeutickém procesu. Důraz na péči o seniory a závislé osoby vychází z trendu stárnutí polské populace a zvyšujícímu se počtu osob, které tuto pomoc vyžadují.

Rozvoj železnic je v Polsku dlouhodobou prioritou. Současná dynamika investic má být zachována i v následujících letech, předpokládá se tedy pokračování již probíhajících vládních programů. Hlavním z nich je Národní železniční program do roku 2023 (Krajowy Program Kolejowy, KPK ) , který je největším investičním programem v historii polských železnic. Jeho hodnota dosahuje výše 76,7 mld. PLN (403,5 mld. CZK). V rámci KPK je plánováno dokončení více než 230 projektů, které umožní jízdu osobních vlaků s technickou rychlostí nad 160 km/h na 350 km tratí a rozvoj systému ERTMS/ETCS na 2000 km tratí. V současné době vzniká navazující KPK s výhledem do roku 2030, na jehož základě budou rozplánovány investice související s finanční perspektivou nového programovacího období EU.

Dále existuje řada menších investičních plánů, jako je Program Kolej+ (zajištění dostupnosti železniční dopravy v regionech s plánovanými investicemi ve výši 6,6 mld. PLN v letech 2022–2023) či dva speciální programy zaměřené na přestavbu a modernizaci vlakových nádraží a zastávek. Ty mají být uzpůsobeny potřebám moderního cestování se zajištěním bezbariérového přístupu a dostatečnou kapacitou pro obsluhu dálkových vlaků. V těchto programech je na následující léta alokováno celkem 2,7 mld. PLN (14,2 mld. CZK).

Vedle investic do tratí probíhá v Polsku zásadní modernizace vozového parku. Státní přepravce PKP Intercity alokoval v posledních 6 letech na nákup nových moderních vlakových souprav více než 7 mld. PLN (36,2 mld. CZK). V dalších letech s horizontem do roku 2030 hodlá v rámci strategie PKP Intercity – Železnice velkých investic vyčlenit dalších 27 mld. PLN (142,4 mld. CZK). Dopravce plánuje až dvojnásobné navýšení kapacit vlaků na dálkových tratí. Nově pořízené vlakové soupravy mají být schopny dosahovat cestovní rychlost 160–250 km/h. Většina vlaků provozovaných PKP Intercity v současnosti dosahuje maximální rychlosti 160 km/h.

Kromě investic do osobní přepravy plánuje polská vláda efektivnější využití železnic v dopravě nákladní. Tyto investice budou součástí komplexního plánu s názvem Směry rozvoje intermodální dopravy do roku 2030 s výhledem do roku 2040. Hlavním smyslem dokumentu je stanovení klíčových potřeb (kolejová vozidla pro kontejnerovou přepravu, potřeby v oblasti technického vybavení terminálů, rozvoj telematických a informačních systémů) a jejich navázání s finančním plánem nového programovacího období EU.