GDV považoval za nutné vstoupit do nastalé diskuze. Jörg Asmussen, výkonný ředitel GDV, zdůraznil, že zavedení povinného pojištění tak, aby bylo slučitelné s ústavními principy, není jednoduchý proces, neboť právní prostor je poměrně úzký. To prý ukazují i odborné posudky ministerstev spravedlnosti. Z nich podle Asmussena vyplývá, že toto pojištění je realizovatelné pouze se značně omezenou pojistnou ochranou. Mohlo by se například týkat toliko vysoce ohrožených budov, nebo novostaveb. Takto konstruované pojištění by prý ale ponechalo nadále mnoho škod nepojištěných a působilo by proti cílovému řešení, tj. docílení plošné pojistné ochrany.
Asmussen též uvedl, že ministerstva spravedlnosti (rozumí se spolkových zemí) neberou dostatečně v úvahu význam prevence a adaptace na klimatické vlivy. Je podle něho třeba doufat, že premiéři budou těmto aspektům věnovat větší pozornost.
Pokud jde o německé pojistitele, tak ti se dlouhodobě vyslovují pro uplatnění komplexního řešení, které zahrnuje pojistnou ochranu, přizpůsobování se změně klimatu a prevenci. Konkrétně chtějí, aby všechny soukromé obytné budovy v Německu byly vybaveny nezbytnou ochranou proti živelním událostem. Asmussen blíže vysvětluje, že nové pojistné smlouvy je možné ihned uzavírat na potřebné standardní úrovni a existující pojistné smlouvy je možné rychle upravit ke stanovenému datu a samozřejmě při zajištění právní jistoty. Podmínkou ovšem je, že pro pojistitele se vytvoří potřebný právní rámec.
Klienti se podle Asmussena mohou rozhodnout, zda tuto nabízenou ochranu pro případ živelních škod přijmou, nebo zda ji odmítnou. Ve srovnání s povinným pojištěním je toto koncepční řešení podle GDV mírnější, slučitelné s ústavou, jistější a ve větší míře vedoucí k cíli. Němečtí pojistitelé požadují v rámci preventivních a adaptačních opatření mezi jiným zákaz staveb v oblastech, jež jsou extrémně ohrožovány povodněmi a záplavami, a rovněž lepší ochranu stávajících budov.