Jak politické strany vnímají povinné pojištění živelních nebezpečí (Německo)

Na německém portálu Versicherungswirtschaftheute (VWH) byl zveřejněn komentář k problematice povinného pojištění pro případ živelních škod. Tato otázka se v Německu v posledních letech intenzivně diskutuje jak na úrovni spolkových zemí, tak i na federální úrovni. V daném článku je mimo jiné prezentováno negativní stanovisko FDP (Svobodně demokratická strana) k tomuto projektu s tím, že majitelé domů by byli vystaveni vysokým nákladům.

Komentář začíná informací, že předsedové vlád některých spolkových zemí nyní tlačí na to, aby bylo konečně zavedeno povinné pojištění pro případ živelních škod. Spolkový kancléř Olaf Scholz prý již podle CDU (Křesťansko Demokratická unie) slíbil implementaci. Ovšem ve spolkové vládě existuje proti tomu odpor zejména ze strany FDP, jež se nyní vyjádřila obšírněji. Podle jejího názoru povinné pojištění nezabrání žádným škodám, ale přinese více byrokracie a povede k vyššímu pojistnému. Podle této politické strany však existuje jiné řešení.

Hendrik Wüst, předseda vlády spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, je však názoru, že to prý nemůže být tak, aby vždy nakonec zaplatil účet daňový poplatník. Spolkový kancléř dal slovo, že toto pojištění bude zavedeno. Takže spolková vláda nesmí zpožďovat naplnění svého slibu.

K tomuto povinnému pojištění je třeba dodat, že společnost MSK[1] propočetla, že jednotné pojistné pro takové pojištění by ročně činilo 190 EUR na jednu domácnost. Faktem je, že v Německu je v současné době pojištěna pro případ povodně, záplavy a silného deště zhruba polovina všech budov. Mezi spolkovými zeměmi však existují značné rozdíly. V Bádensku-Württembersku se propojištěnost pohybuje kolem 90 %, ale v Dolním Sasku činí zhruba 30 %. Winfried Kretschmann, předseda zemské vlády v Bádensku-Württembersku, se domnívá, že tuto nerovnost lze sprovodit ze světa právě tvorbou povinného pojištění. Spolková vláda by podle jeho názoru měla konečně předložit návrh zákona o povinnosti se pojistit pro případ živelních škod.

Marco Buschmann (FDP), spolkový ministr spravedlnosti, však povinné pojištění stále odmítá. Opakuje se například argument, že povinným pojištěním se nezmenší škody způsobené přírodními nebezpečími, stejně jako pravděpodobnost vzniku takových katastrofických událostí. Povinné pojištění nezabrání stavbě obytných budov v rizikových oblastech a nemůže nahradit ani potřebná preventivní (stavební) ochranná opatření ke zmírnění škod na budovách.

Tyto argumenty jsou ovšem jasné i zastáncům povinnosti se pojistit. Klíčový spor se tak týká nákladů. FDP se v zásadě domnívá, že povinné pojištění nepovede plošně a nezávisle na riziku k nižšímu pojistnému. Tato politická strana se opírá o údaje Celostátního svazu německého pojišťovnictví (GDV), jež potvrzují nedávné silné zvýšení pojistného u pojištění obytných budov, přičemž trend růstu pojistného by měl pokračovat. Podle FDP by se nyní navýšily majitelům obytných budov náklady zákonem, což by následně dopadlo i na nájemníky. V době vysoké inflace a vysokého zatížení občanů v souvislosti s krizí je třeba se prý vyvarovat dalších dopadů.

Náklady by měly stoupnout i z důvodu byrokracie. Jde totiž o to, že dodržení povinnosti se pojistit musí být kontrolováno. Taková kontrola by v Německu, kde jsou miliony obytných budov, by byla náročná a nákladná.

Místo povinného pojištění FDP více sází na preventivní opatření ke zmírnění škod způsobených živelními nebezpečími, která by se měla promítnout do práva týkajícího se životního prostředí, do práva upravujícího hospodaření s vodou a do stavebního práva. Tyto právní změny by mohly přispět k tomu, že se udrží dostupnost pojištění obytných budov pro případ přírodních nebezpečí a zajistí se budoucí pojistitelnost. Díky osvětě by se mohla postupně zvyšovat propojištěnost, a to na dobrovolné bázi.

Podobně vidí problém GDV. Velká část škod vzniká z toho důvodu, že adaptace na dopady změny klimatu není stále ještě brána vážně. Ve spolkových zemích a obcích jsou podle Jörga Asmussena, výkonného ředitele GDV, značné deficity v oblasti územního plánování i prevence, do níž bylo dlouhodobě velmi málo investováno.

[1] Společnost MSK (Meyerthole Siems Kohlruss) poskytuje od roku 1998 aktuárské poradenství v oblasti škodového a úrazového pojištění. Má sídlo v Kolíně n. R.