Povinné živelní pojištění nevyřeší otázku výše pojistného (Němečtí aktuáři)

Pro Německé sdružení pojistných matematiků je mnohem důležitější triáda složená z výpočtu přiměřeného rizika, prevence a akumulační ochrany než pouhé povinné pojištění. Jen taková kombinace by mohla snížit pojistné až o polovinu.

O povinném pojištění budov proti rozšířeným přírodním rizikům se diskutuje v Německu již řadu let. V centru této debaty je riziko povodní. Začátkem května se k tomu vyjádřilo Německé sdružení pojistných matematiků (DAV). Její předseda Maximilian Happacher varoval před přílišnými očekáváními. Důležitější než otázka povinného závazku podle pojistných matematiků v Německu je, zda takové ztráty budou pojistitelné i v budoucnu. K tomu je zapotřebí triáda opatření, která se skládá z kalkulace pojistného přiměřeného riziku, prevence a kumulované ochrany.

Pojistné odpovídající riziku brání falešným pobídkám

Základním předpokladem pro adekvátní a spravedlivé jednání v souladu se zásadou postupovat podle původce škod je výpočet pojistného odpovídající riziku. „V opačném případě by byli penalizováni všichni, kdo vykazují nižší riziko,“ upozorňuje Happacher. A riziko by bylo v kolektivu pojištěných rozděleno nerovnoměrně, protože lidé, kteří by jinak museli za pojištění platit přirozeně výrazně více, by byli spíše motivováni k uzavření pojistky, zatímco ostatní by to odradilo. To v konečném důsledku zvyšuje pojistné.

Navíc by vznikly masivní demotivační faktory, pokud by například prevenci musel člověk platit z vlastní kapsy, zatímco vyšší ztráty, které lze očekávat v důsledku nedostatečné prevence, by se naproti tomu promítly do pojistného celé skupiny.

Seriózní prevence může výrazně snížit pojistné

Jako nosný prvek pojistný matematik Happacher uvedl „zvýšenou preventivní činnost na místní, zemské, spolkové a mezinárodní úrovni.“ Seriózní prevence může výrazně snížit pojistné u soukromých objektů – v některých případech až o polovinu. Ještě větších úspor lze dosáhnout u podnikatelských a průmyslových rizik v exponovaných říčních lokalitách.

Podle pojistných matematiků se celá záležitost týká výrazně i státu. Znamená to například výstavbu hrází a přísnější regulaci podmínek stavebních pozemků. Zajistitelé jsou důležití, protože přírodní živelní nebezpečí se obvykle vyskytují na velkém území, popřípadě kumulativně. Mohli by velmi účinně vyrovnávat regionální rizika. V úvahu přichází i státní zajišťovna, ale vzhledem k lepší specializaci a zaměření soukromého zajišťovnictví jde spíše o záložní řešení druhé volby.

Při povinném řešení by pojistné nekleslo

Pojistní matematici neočekávají, že by čistě zavedení povinného pojištění vedlo ke snížení pojistného, protože zvýšení počtu pojištěných osob by snížilo zatížení celého kolektivu. V případě pojištění proti živelním rizikům tento mechanismus nefunguje v takové míře, jak by někteří doufali.

„Protože v případě povodní jsou všechny domy v regionu, které mají určitou třídu ohrožení, obecně postiženy stejnou měrou,“ uvádějí pojistné matematici. Pokud je zaplaven každý dům na břehu řeky, nehraje pro individuální pojistné žádný rozdíl, zda jsou pojištěny všechny domy, anebo každý druhý či každý třetí dům. Poměr postižených a nepostižených domů by zůstal srovnatelný. S touto argumentací Happacher na závěr shrnul: „Pouhá povinnost pojistit se proti přírodním rizikům by tedy velmi pravděpodobně nevedla ke snížení pojistného.“