Fed znovu razantně zvýší úrokové sazby. Rozhodnout o zvýšení úrokových sazeb by ve čtvrtek měla i BoE (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Klíčovou událostí tohoto týdne bude zasedání Fedu, na kterém podle nás i trhu dojde ke zvýšení úrokových sazeb o 75 bb. Tempo jejich růstu by následně mělo zpomalit. I tak by sazby mohly v první polovině příštího roku vystoupat nad 4 %. Rozhodnout o zvýšení úrokových sazeb by ve čtvrtek měla i Bank of England, od které čekáme hike o 50 bb. V závěru týdne budou zveřejněny zářijové předstihové indikátory z eurozóny. Jak spotřebitelská důvěra, tak předběžné PMI podle nás zůstanou v pásmu, které indikuje mírný pokles ekonomické aktivity.

Třetí zvýšení sazeb Fedu o 75 bb v řadě

Spanilá jízda Fedu pokračuje. Ve středu očekáváme již třetí zvýšení úrokových sazeb o 75 bb v řadě. K tomu povede nejenom nadále napjatý domácí trh práce, ale i svižný růst jádrových spotřebitelských cen. Tempo zvyšování sazeb podle nás následně zpomalí. Terminální sazbu aktuálně předpokládáme nad 4 %, kam by se sazby mohly dostat v první polovině příštího roku. Zaměstnanost a inflace by se do té doby měly dostatečně zmírnit, k čemuž přispěje i restriktivní působení měnové politiky. Do konce roku 2023 poté očekáváme stabilní sazby a jejich pokles by mohl začít na začátku roku 2024. Nová makroekonomická prognóza Fedu nejspíše přinese další revizi k nižšímu ekonomickému růstu a vyšší inflaci v letošním roce.

Předběžné PMI za září v eurozóně zřejmě zůstanou těsně pod 50 body. To zároveň znamená, že budou nadále indikovat mírný mezičtvrtletní pokles HDP. PMI ve zpracovatelském průmyslu by se v září měl ustálit pod hodnotou 50, ve službách by měl vzrůst o 0,1 bodu na 49,9 bodu, což povede ke zvýšení kompozitního PMI na 48,9 bodu. Slabý sentiment nákupních manažerů pramení hlavně z obav o nepříznivé dopady energetické krize. K poklesu indexu PMI ve zpracovatelském průmyslu však přispívá rovněž inverzní vztah mezi PMI a dodacími lhůtami. Pokud jde o výhled na přelom roku, zmírnění překážek v dodávkách a pokles cen neenergetických komodit a ropy mohou částečně kompenzovat destrukci poptávky způsobenou zvýšenými cenami elektřiny a plynu. Výhled nicméně obklopuje velká nejistota, která závisí na tom, jak chladná bude zima, do jaké míry budou k dispozici alternativní zdroje plynu nebo zda je nahradí ropa a uhlí apod.

Důvěra spotřebitelů v eurozóně se v září nepatrně zlepšila, zůstala však na velmi nízkých úrovních. Spotřebitelský sentiment se lehce zlepšil již v srpnu, a to z -27 na -24,9, což ale bylo stále 1,7 směrodatné odchylky pod dlouhodobým průměrem a nedaleko od historického minima. Průsak zhoršeného sentimentu do spotřeby by nicméně měly alespoň zčásti tlumit stále vysoká úroveň naakumulovaných úspor domácností (7,0 % HDP ve 2Q22), zrychlení růstu mezd v důsledku historicky napjatého trhu práce a podpůrná vládní opatření.

Z měnově-politického hlediska tento týden nabídne dnes a ve středu vystoupení viceprezidenta ECB de Guindose.

Domácí inflace oslabuje, v USA zůstává robustní

Na globálních trzích byla minulý týden hlavním hybatelem americká inflace. Tamní spotřebitelské ceny v srpnu překvapily meziměsíčním růstem o 0,1 %, přestože trhy zejména v návaznosti na pokles cen pohonných hmot čekaly naopak jejich snížení ve stejném rozsahu. Ještě výrazněji pak překvapila jádrová složka cen, která rostla oproti očekávaným 0,3 % m/m dvojnásobným tempem. To na trzích posílilo očekávání dalšího razantního zvýšení úrokových sazeb Fedem. Růst tržních úrokových sazeb se kromě poklesu akciových indexů odrazil i na devizovém trhu. Euro se po úterní americké inflaci v páru s dolarem dostalo zpět pod paritu, kde se nacházelo po většinu týdne.

V Evropě data z uplynulého týdne mnoho optimismu nepřinesla. Německý ZEW index se v září propadl z již tak nízkých hodnot, a to ještě více než trhy očekávaly. Zklamání přinesla i průmyslová produkce v eurozóně, která se v červenci meziměsíčně snížila o více než 2 %. Dopady vysokých cen energií navíc budou na evropský průmysl doléhat i v dalších měsících a podle nás převáží nad pokračujícím zmírňováním napětí v dodavatelsko-odběratelských řetězcích.

Také na domácí scéně sehrála v minulém týdnu hlavní roli inflace. V meziročním vyjádření sice stále dosahuje bezprecedentní odchylky od 2% inflačního cíle, když za srpen činila 17,2 %, cenové momentum v podobě meziměsíční dynamiky však již čtvrtý měsíc v řadě oslabilo. Zpomalení růstu cen oproti předchozímu měsíci navíc bylo výraznější, než očekávali analytici. Vyhráno však stále není. Pokud by ceny rostly srpnovým tempem (po sezónním očištění) celý rok, dosáhla by meziroční inflace 7,4 %. Rizika související s cenami energií, které mají tendenci se do spotřebitelských cen prolévat velmi pozvolně, navíc z našeho pohledu stále trvají. Ve výsledku tak sice inflace nemusí již dále akcelerovat, může ale zůstat zvýšená po delší dobu. Holubičí většina v bankovní radě v minulém týdnu začala zpomalování inflace používat jako jeden z argumentů pro nezvyšování úrokových sazeb. Viceguvernérka Zamrazilová však zároveň připustila, že by pro růst sazeb mohla zvednout ruku v případě, že by nominální mzdy rostly o více než 5-6 %. Tuto hranici přitom podle nás nominální mzdová dynamika v příštím roce pravděpodobně překročí.

Holubičí rétorika podpořená nižší domácí inflací opět posunula o něco níže tuzemské tržní sazby. Trhy již od ČNB neočekávají další zvyšování sazeb. Koruna přesto v situaci snižujícího se úrokového diferenciálu jako jediná ze středoevropských měn v uplynulém týdnu k euru posílila. Z bilance centrální banky ke konci srpna i první zářijové dekády se zdá, že objemy spotových operací byly oproti červencovým téměř 10 mld. EUR v poslední době výrazně nižší. Mírně v minulém týdnu ztratil polský zlotý (asi 0,5 %) a téměř 2 % pak maďarský forint, kterému neprospěly zprávy o plánu EU pozastavit 7,5 mld. EUR ze svého rozpočtu určených pro Maďarsko kvůli obvinění z korupce a podvodů.