Střet dvou světů - inflační Spojené státy a deflační Čína

Inflační svět začíná mít dvě tváře. Na jedné straně inflační Spojené státy, na druhé deflační Čína a někde uprostřed Evropa beroucí z každé tváře kus.

Spojené státy měly v posledních letech jedny z nejštědřejších rozpočtových stimulů, které dopadaly na stále napjatý trh práce. I proto vykazují stále velmi vysokou dynamiku cen služeb (4,5 %) a vidina daňových škrtů a obchodních válek může domácí inflační tlaky udržovat dál nekomfortně vysoko.

Na druhé straně máme Čínu, které se dlouhodobě nedaří výrazněji nastartovat domácí poptávku. Problémy v realitním a finančním sektoru, stárnutí populace a vnitřní omezení na migraci do měst budou pravděpodobně brzdami domácí spotřeby i nadále. I proto maloobchod i domácí spotřeba setrvale zaostávají za vládním přáním/odhady. A domácí inflace ve službách je pouze na úrovni 0,5 %.

Souběžně s tím čínské exportně orientované sektory fungují pod velkým konkurenčním tlakem a velmi rychle inovují - jde zejména o high-tech průmyslové exporty (oblasti automotive, strojírenství, elektronika). To vede k prudkému tlaku na pokles cen ve výrobě. Zatímco průmyslové výrobní ceny v USA rostou o 3 %, ty čínské o více než 2 % klesají. A ještě výraznější propad zaznamenávají ceny čínských vývozů - ty šly ke konci roku 2024 dolů o více než 5 % (meziročně) a podle některých odhadů mohou na začátku roku 2025 padat dvojciferným tempem.

Deflace čínských vývozů má větší dopad na otevřenější a průmyslovější Evropu než na uzavřenější americkou ekonomiku. A to je jeden z důvodů, proč průmyslové výrobní ceny v Evropě na rozdíl od USA dál klesají. A obchodní války Donalda Trumpa mohou paradoxně tento “inflační rozdíl” ještě přifouknout. Na jedné straně uvidíme tlak na dražší dovozy do USA zatížené novými cly. Na druhé straně snahu čínských výrobců ostřeji se prosadit na jiných trzích, což může deflaci čínských vývozů do Evropy jenom prohloubit…, a to není pro klopýtající evropský průmysl zrovna dobrá zpráva.

Region: AN