Je zastropování cen energií dobrým krokem?

Vláda na dnešním mimořádném zasedání odsouhlasila zastropování cen elektřiny a plynu s platností již od listopadu. Maximální cena elektřiny byla stanovena na 6 Kč za kWh včetně DPH. Koncová cena pro české domácnosti by se pak měla pohybovat mezi 7 až 9 Kč za kWh. Zastropovaná částka je sice vyšší než průměrné hodnoty z minulého roku, kdy byla cena elektřiny kolem 5 korun 80 haléřů za kWh. Je však výrazně nižší, než cena elektřiny s ročním dodáním, která v pátek na burze uzavřela kolem 12 korun 50 haléřů za kWh.

České domácnosti, které používají elektřinu na topení i ohřev vody by tak dle ministra Rakušana mohly ušetřit až 111 tisíc za rok. Průměrná domácnost by pak měsíčně měla za elektřinu zaplatit kolem 2000 Kč. Kromě elektřiny došlo také k zastropování cen plynu na 3 Kč za kWh včetně DPH. Zde by roční úspora díky zastropování mohla dosáhnout až na 70 tisíc korun pro domácnosti, které plynem topí. Zastropování platí to pro domácnosti, živnostníky a také pro instituce jako například školy či nemocnice. Cena pro podniky se bude ještě řešit ve spolupráci s EU a výsledek jednání by měl být znám ve středu.

Nenechte se zaskočit změnami na trzích - sledujte náš pravidelný týdenní webinář. 

Zastropování cen energií je správným krokem vzhledem k aktuální situaci. Dle ministra Rakušana hrozilo, že by cena elektřiny v roce 2023 dosáhla až na 12 Kč za kWh, což by řada domácností neufinancovala. Z pohledu ekonomie je však jakkoliv umělý zásah do trhu relativně sporný. U zastropování totiž záleží na tom, kde je nastavena ona hranice. Pokud je pod tržní cenou, tak může dojít teoreticky k nedostatku na trhu. Některé domácnosti by tak kvůli vysoké poptávce nemusely mít tuto komoditu dostupnou. Se zastropováním cen by tak naopak mohlo dojít k dalšímu zvýšení poptávky po elektřině i plynu. Elektřiny má sice Česká republika dostatek, musí však část exportovat do zahraničí, aby dostala jiné komodity, kterých dostatek nemá - například zemní plyn. Vláda i EU by tak měla domácnosti také motivovat k energetickým úsporám. 

Nesmíme také zapomenout zmínit rozpočtový dopad, který by měl být až 130 miliard KČ. Na úhradu části nákladů by měla vláda využít přebytky z výnosů z prodejů emisních povolenek, zvýšení dividendy státních podniků a nově zavedenou válečnou daň. Těmito prostředky by měla vláda získat kolem 70 miliard Kč.

Upozornění: Jakékoli názory, zprávy, výzkumy, analýzy, ceny nebo jiné informace obsažené v tomto materiálu jsou poskytovány jako obecná marketingová komunikace pouze pro informativní účely a nepředstavují investiční poradenství. Nic v tomto sdělení neobsahuje investiční doporučení nebo pobídku za účelem nákupu a prodeje jakéhokoliv finančního nástroje. Všechny poskytnuté informace jsou shromažďovány z renomovaných zdrojů a jakékoliv informace obsahující údaj o minulé výkonnosti nejsou zárukou ani spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti. Nepřebíráme žádnou odpovědnost za jakékoliv ztráty vyplývající z jakékoliv investice provedené na základě informací uvedených v tomto sdělení. Tato komunikace nesmí být reprodukována ani dále šířena bez našeho předchozího písemného souhlasu.