ČR - inflace v srpnu meziročně konečně mírně poklesla

Spotřebitelské ceny se meziměsíčně zvýšily o 0,4 %. Tento vývoj byl ovlivněn růstem cen v téměř všech oddílech spotřebního koše s výjimkou dopravy. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o 17,2 %, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než v červenci.

Meziměsíční srovnání

Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o 0,4 %. V oddíle bydlení se zvýšily ceny elektřiny o 0,7 %, zemního plynu o 1,0 %, tuhých paliv o 3,7 %, tepla a teplé vody o 1,2 % a nájemného z bytu o 0,4 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly vyšší především ceny sýrů a tvarohů o 2,0 %, polotučného trvanlivého mléka o 5,5 %, nealkoholických nápojů o 1,2 %, uzenin o 1,0 %, ovoce o 1,2 % a másla o 3,8 %. Ceny zeleniny klesly o 3,5 %, z čehož ceny brambor byly nižší o 14,5 %. Vývoj cen v oddíle doprava byl ovlivněn nižšími cenami pohonných hmot a olejů o 9,8 %.

Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,2 % a ceny služeb o 0,8 %.

„Největší vliv na změnu cenové hladiny měly v srpnu ceny pohonných hmot. Díky výraznému meziměsíčnímu poklesu o téměř 10 % byly jejich ceny nejníže od letošního února. Například Natural 95 se u čerpacích stanic prodával průměrně za necelých 42 korun za litr a nafta za necelých 44 korun za litr,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Meziroční srovnání

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o 17,2 %, což bylo o 0,3 procentního bodu méně než v červenci. Zpomalení¹⁾ meziročního cenového růstu nastalo zejména v oddíle doprava, kde zmírnil růst cen pohonných hmot a olejů na 28,3 % (v červenci 43,6 %). Naopak v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje došlo k mírnému zrychlení meziročního cenového růstu. Ceny uzenin byly vyšší o 14,5 % (v červenci o 13,2 %), položek ve skupině mléko, sýry, vejce o 24,1 % (v červenci o 22,4 %) a cukru o 41,7 % (v červenci o 34,0 %).

Na meziroční růst cenové hladiny měly v srpnu největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení vzrostly ceny nájemného z bytu o 5,1 %, vodného o 5,3 %, stočného o 6,4 %, elektřiny o 34,6 %, zemního plynu o 61,4 %, tuhých paliv o 45,8 % a tepla a teplé vody o 20,1 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde byly meziročně vyšší zejména ceny mouky o 64,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 48,7 %, drůbežího masa o 33,7 %, olejů a tuků o 49,8 %. V oddíle doprava se zvýšily ceny automobilů o 16,2 %. V oddíle stravování a ubytování vzrostly ceny stravovacích služeb o 24,7 % a ubytovacích služeb o 20,1 %.

Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) vzrostly o 18,0 % (v červenci o 19,3 %) zejména v důsledku růstu cen stavebních materiálů a dále cen stavebních prací a cen nových bytů pro vlastní bydlení. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 117,2 %. (Více informací: Metodická poznámka.)

Ceny zboží úhrnem vzrostly o 19,6 % a ceny služeb o 13,5 %.

Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v srpnu 11,7 % (v červenci 10,6 %).

Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)²⁾

Podle předběžných výpočtů vzrostl v srpnu HICP v Česku meziměsíčně o 0,3 % a meziročně o 17,1 % (v červenci o 17,3 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v srpnu 2022 za Eurozónu 9,1 % (v červenci 8,9 %), na Slovensku 13,3 % a v Německu 8,8 %. Nejvyšší byla v srpnu v Estonsku (25,2 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v červenci 9,8 %, což bylo o 0,2 procentního bodu více než v červnu. Nejvíce ceny v červenci meziročně vzrostly v Estonsku (o 23,2 %) a nejméně ve Francii a na Maltě (shodně o 6,8 %).

(Více informací na internetových stránkách Eurostatu: HICP.)

* * *

Od dubna 2022 jsou nově ve Veřejné databázi souběžně s Rychlou informací zveřejňována data dle základního i podrobného členění klasifikace ECOICOP a spotřebitelské ceny vybraných druhů zboží a služeb.

____________________

¹⁾Zrychlení/zpomalení růstu meziročního cenového indexu je rozdíl mezi aktuálním a předchozím meziročním indexem. Je proto závislé na změně aktuálního meziměsíčního indexu a zároveň na změně základny – meziměsíčního indexu (růstu/poklesu) ve stejném měsíci loňského roku.
²⁾ HICP neobsahuje imputované nájemné.

Poznámky:

Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: RNDr. Jiří Mrázek, ředitel odboru statistiky cen, tel. 274052533, e-mail: jiri.mrazek@czso.cz
Kontaktní osoba: Ing. Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen, tel. 274052138, e-mail: pavla.sediva@czso.cz
Metoda získání dat: Přímé terénní zjišťování cen, centrální zjišťování cen a výkaznictví
Termín ukončení sběru dat: 20. kalendářní den příslušného měsíce/termín ukončení zpracování: 3. kalendářní den následujícího měsíce
Navazující publikace:012018-22 Indexy spotřebitelských cen – základní členění (měsíční periodicita), 012023-22 Indexy spotřebitelských cen – podrobné členění (měsíční periodicita) a 012019-22 Indexy spotřebitelských cen – podrobné členění (roční periodicita)
Dokumenty na internetu: https://www.czso.cz/csu/czso/inflace-spotrebitelske-ceny
Termín zveřejnění další RI: 11. 10. 2022

Přílohy

cisc091222.docx
Přílohy:
Tab. 1 Index spotřebitelských cen (indexy, míra inflace)
Tab. 2 Index spotřebitelských cen (rozklad meziměsíčního přírůstku)
Tab. 3 Index spotřebitelských cen (rozklad přírůstků meziměsíčního, meziročních)
Tab. 4 Index spotřebitelských cen (sociální skupiny domácností – indexy, míra inflace)
Tab. 5 Index spotřebitelských cen (analytická tabulka, specifické indexy)
Graf 1 Index spotřebitelských cen (meziroční změny, změny proti bazickému roku)
Graf 2 Harmonizovaný index spotřebitelských cen – mezinárodní srovnání
Vyjádření Pavly Šedivé, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ
(soubor mp3)