Poslední vývoj měnové politiky vybraných centrálních bank - ECB, Fed, BoE, NB, SNB, RBNZ, BoC, MNB, NBP, ČNB

I.1       KLÍČOVÉ CENTRÁLNÍ BANKY EUROATLANTICKÉHO PROSTORU

Poznámka: ¹ dlouhodobý průměr (definice ze srpna 2020), měřeno indexem PCE (Personal Consumption Expenditures); ² v grafu je zobrazen střed pásma; ³ tzv. flash odhad; ⁴ index PCE; ⁵ zasedání spojeno se souhrnem ekonomických prognóz FOMC; ⁶ směr očekávání změny sazeb v následujících 3 měsících je získán z šetření Consensus Forecasts.

ECB dvakrát za sebou zvýšila základní úrokové sazby kumulativně o 125 b. b. Zvýšení odůvodnila jako zásadní krok zrychlující přechod od převládající vysoce akomodativní úrovně úrokových sazeb k hodnotám, které zajistí včasný návrat inflace k 2% cíli. Na příštích několika zasedáních ECB plánuje další zvyšování úrokových sazeb s cílem utlumit poptávku a ochránit před rizikem setrvalého nárůstu inflačních očekávání. Cenové tlaky nadále zesilují, šíří se napříč ekonomikou a inflace může v blízkém horizontu dále růst. ECB výrazně revidovala prognózu inflace směrem vzhůru, tj. 8,1 % (dříve 6,8 %) v 2022, 5,5 % (3,5 %) v 2023 a 2,3 % (2,1 %) v 2024. Prognóza HDP byla pro celý rok 2023 výrazně revidována směrem dolů, tj. v roce 2022 3,1 % (dříve 2,8 %), 0,9 % (2,1 %) v 2023 a 1,9 % (2,1 %) v 2024. Po zvýšení depozitní sazby nad nulu již není dvoustupňový systém úročení přebytečných rezerv (tzv. tiering) nezbytný a byl tak od 8. 9. pozastaven stanovením multiplikátoru na nulu. Objemy reinvestic zůstaly nezměněny, tj. jistiny ze splatných CP v rámci APP budou i nadále reinvestovány v plném rozsahu, reinvestice jistin z PEPP budou probíhat alespoň do konce roku 2024.

Fed nadále zvyšoval hlavní úrokovou sazbu (FFR), na posledních dvou zasedáních tentokrát v souhrnu o 150 b. b. na rozmezí 2,25–2,5 % a od září v souladu s předchozím plánem zvýšil tempo v červnu zahájeného kvantitativního utahování. Z červnové prognózy členů FOMC vyplývá jednomyslná preference členů FOMC ke zvýšení sazeb nad 3 % v letošním roce, jejichž úroveň by v tomto cyklu zvyšování sazeb měla v příštím roce dosáhnout 3,8 % s následným mírným snížením ve 2024. Sazba Fed Funds by se tak měla v příštích dvou letech pohybovat citelně nad dlouhodobě neutrální úrovní kolem

2,5 %. Konkrétně tedy střed rozpětí Fed Funds je pro konec letošního roku prognózován na úrovni 3,4 % (oproti březnovým 1,9 %), v roce 2023 na 3,8 % (2,8 %) a v 2024 na 3,4 % (2,8 %). Dále z prognózy vyplývá, že letos reálný HDP v USA poroste o 1,7 % (2,8 %), v 2023 o 1,7 % (2,2 %) a v 2024 o 1,9 % (2 %), tj. v blízkosti dlouhodobého průměru (1,8 %).

Letos i v dalších dvou letech bude míra nezaměstnanosti mezi 3,7 % - 4,1 %, tj. poblíž přirozené (4%) nezaměstnanosti. PCE inflace bude letos na úrovni 5,2 % (4,3 %), v 2023 na 2,6 % (2,7 %) a v 2024 na 2,2 % (2,3 %). 

BoE dále zvýšila hlavní úrokovou sazbu v souhrnu o 75 b. b. na 1,75 %. Inflační tlaky doma i ve zbytku Evropy výrazně zesílily, zejména zdvojnásobením velkoobchodních cen plynu od května. BoE očekává promítnutí zdražení plynu do výrazného poklesu reálných příjmů domácností v letech 2022 a 2023 a s tím související záporný růst spotřeby domácností. Inflace CPI přesáhne ve 4Q 2022 13 % a zůstane na velmi vysokých úrovních po většinu roku 2023. UK vstoupí do recese od 4Q 2022 a v letech 2023 a 2024 bude dle prognózy růst HDP záporný. BoE snižuje objem držených státních a firemních dluhopisů prostřednictvím ukončení reinvestic maturujících jistin. K aktivním prodejům státních dluhopisů z portfolia BoE zatím nedošlo, pravděpodobně však budou zahájeny brzy po zářijovém zasedání. 

I.2       VYBRANÉ CENTRÁLNÍ BANKY ZEMÍ MIMO EU S REŽIMEM CÍLOVÁNÍ INFLACE

Poznámka: ¹ směr očekávání změny sazeb v následujících 3 měsících je získán z šetření Consensus Forecasts, v případě Nového Zélandu ze šetření RBNZ, v případě Norges Bank z prognózy.

NB dvakrát za sebou zvýšila základní úrokovou sazbu o 50 b. b. na 1,75 % a pravděpodobně ji dále zvýší na svém zářijovém zasedání (což představuje rychlejší zvyšování sazeb, než bylo předpokládáno v červnu). Podle guvernérky Idy Wolden Bache je zapotřebí výrazně vyšší úroková sazba, aby se zmírnily tlaky v norské ekonomice a inflace se snížila směrem k cíli. Existuje riziko, že malá volná kapacita v norské ekonomice a přetrvávající globální cenové tlaky povedou k dalšímu zrychlení inflace. Na druhou stranu může růst úrokových sazeb a vysoká inflace ochladit trh s bydlením a omezit spotřebu domácností rychleji, než se v současnosti předpokládá. 

SNB v červnu překvapivě zvýšila základní úrokovou sazbu o 50 b. b. na úroveň -0,25 %, aby čelila zvýšeným inflačním tlakům. Nelze vyloučit, že pro stabilizaci inflace v cílovaném pásmu ve střednědobém horizontu bude v dohledné době nutné další zvyšování základní sazby SNB. Pro zajištění vhodných měnových podmínek je SNB rovněž ochotna v případě potřeby působit na devizovém trhu. Nová podmíněná prognóza inflace SNB (předpokládající, že základní sazba SNB bude na celém horizontu prognózy -0,25 %) očekává inflaci pro rok 2022 na 2,8 %, pro rok 2023 na 1,9 % a pro rok 2024 1,6 %.

Pro rok 2022 SNB stále počítá s růstem HDP kolem 2,5 %. Nezaměstnanost pravděpodobně zůstane nízká. Tato příznivá prognóza je založena mimo jiné na předpokladu, že globální ekonomika nadále poroste a že válka na Ukrajině dále neeskaluje. Ekonomický růst by mohly zpomalit globální problémy v zásobování či další zvyšování cen komodit.

RBNZ pokračovala ve zpřísňování své měnové politiky a zvýšila dvakrát za sebou úrokovou sazbu o 50 b. b. na 3 %. Jádrová inflace zůstává příliš vysoká a trh práce napjatý. Vysoká míra zaměstnanosti, pokračující fiskální podpora, zlepšené směnné relace a celkově zdravé rozvahy domácností podporují spotřebu domácností. Výrobu naopak omezuje akutní nedostatek pracovních sil, který zvyšují sezónní i covidová onemocnění. Za těchto okolností spotřební výdaje a investice nadále převyšují kapacitu nabídky a zvyšuje se tlak na mzdy. Řada ukazatelů zdůrazňuje široce založené domácí cenové tlaky. Měnové podmínky je tak třeba dále zpřísňovat, aby se inflace vrátila zpět do cílového rozmezí 1-3 %.

BoC zvýšila měnověpolitickou úrokovou sazbu dvakrát za sebou kumulativně o 175 b. b. na 3,25 %, pokračuje ve své politice kvantitativního utahování a vzhledem k výhledu inflace bude dle BoC úroková sazba i dále růst. Přes mírný pokles červencové inflace způsobený snížením cen benzínu se celkové cenové tlaky dále rozšířily, zejména ve službách. Průzkumy naznačují, že krátkodobá inflační očekávání zůstávají vysoká. S vyššími hypotečními sazbami se trh s bydlením podle očekávání ochlazuje po neudržitelném růstu během pandemie. HDP Kanady vzrostl ve 2Q o 3,3 %. Se slabší globální poptávkou a přísnější kanadskou měnovou politikou se ve 2H 2022 růst ekonomiky zmírní. Podle červencové prognózy BoC kanadská ekonomika poroste v roce 2022 o 3,5 %, v roce 2023 o 1,75 % a v roce 2024 o 2,5 %. Inflace do konce roku 2023 klesne na přibližně 3 % a do konce roku 2024 se vrátí k 2% cíli. 

I.3       VYBRANÉ CENTRÁLNÍ BANKY ZEMÍ EU CÍLUJÍCÍ INFLACI

Poznámka: ¹ inflační cíl je vyjádřen prostřednictvím CPIF – indexu spotřebitelských cen zahrnujícího fixní úrokovou sazbu; ² ke zvýšení sazby došlo na neměnovém zasedání; ³ směr očekávání změny sazeb v následujících 3 měsících je získán z šetření Consensus Forecasts, v případě ČNB z prognózy centrální banky. 

Riksbank v červnu zvýšila repo sazbu o 50 b. b. na úroveň 0,75 %. Podle své prognózy se úroková sazba bude dále zvyšovat a na začátku 2023 se přiblíží 2 % (což představuje rychlejší zvyšování oproti minulé prognóze). Ve 2H 2022 se bude držba aktiv v rozvaze snižovat rychleji, než bylo rozhodnuto v dubnu (Riksbank reinvestuje splatné dluhopisy za 18,5 mld. SEK namísto dříve rozhodnutých 37 mld. SEK). S touto měnovou politikou Riksbank očekává, že inflace příští rok klesne a od roku 2024 se bude blížit 2 %. Aktuální prognóza očekává inflaci CPIF v roce 2022 na úrovni 6,9 %, v 2023 na 4,2 % a v 2024 na 2 %. HDP letos vzroste o 1,8 %, v 2023 o 0,7 a v 2024 o 1,3 %. 

MNB pokračuje ve výrazném zpřísňování měnových podmínek, kdy zvýšila základní úrokovou sazbu v souhrnu o 585 b. b. na 11,75 %, aby potlačila sekundární inflační dopady vyplývající z negativních nabídkových efektů a ukotvila inflační očekávání. MNB bude pokračovat v cyklu zvyšování úrokových sazeb, dokud se výhled inflace udržitelně nestabilizuje kolem cíle a dokud se inflační rizika na horizontu měnové politiky nestanou vyrovnanými. Také sleduje vývoj rizik na finančním trhu a je připravena intervenovat s využitím všech nástrojů své měnové politiky. MNB od července denně pořádá swapové tendry zajišťující cizoměnovou likviditu pro tamní banky a dále zavedla tři nástroje k podpoře transmise měnové politiky (viz Zajímavé události).

NBP se opět rozhodla zvýšit základní úrokové sazby, kumulativně o 75 b. b. na 6,75 %, což by mělo mj. omezit nárůst inflačních očekávání. NBP uvedla, že může intervenovat na devizovém trhu, zejména kvůli omezení výkyvů zlotého, které nejsou v souladu se směrem měnové politiky. Podle předběžného odhadu dosáhl meziroční růst HDP ve 2Q 2022 5,5 %. Za celý letošní rok by měl dle červencové prognózy NBP růst HDP dosáhnout 4,7 % a v následujících dvou letech zpomalí na 1,4 % a 2,2 %. NBP očekává letošní inflaci ve výši 14,2 %, v roce 2023 12,3 % a v roce 2024 4,1 %.

ČNB v červnu zvýšila 2T repo sazbu o 125 b. b. na 7 % a v srpnu ji ponechala beze změny. ČNB z důvodu mimořádných nákladových tlaků v podmínkách výjimečně vysoké míry nejistoty momentálně hledí na horizont měnové politiky, který je o 2Q vzdálenější než jeho předchozí nastavení. Inflace během nadcházejících měsíců vzroste lehce nad 20 % a i po část příštího roku bude dvouciferná. To bude odrážet pokračující zdražování plynu a elektřiny pro domácnosti, další zrychlení růstu cen potravin a přetrvávající vysokou jádrovou inflaci. Podle prognózy dosáhne inflace v roce 2022 16,5 %, v 2023 9,5 % a v 2024 2,4 %. HDP v 1Q 2022 meziročně vzrostl o 4,8 %, avšak během 2022 jeho růst výrazně zpomalí a ve 2H2022 meziročně mírně poklesne. K tomu významně přispěje zejména útlum spotřeby domácností. Prognóza v tomto roce očekává růst HDP tempem 2,3 %, v roce 2023 1,1 % a v 2024 3,8 %.