Nebuďte slepí. Případ zoufalého mileniála na ruinách akciových trhů

České banky jsou „zalité“ likviditou. Nemají potřebu bojovat o vklady klientů prostřednictvím vyšších úrokových sazeb. Likviditu banky ukládají u ČNB, zároveň jsou skupinou největších domácích držitelů státních dluhopisů. A právě ty by si měly najít cestu do portfolií i té nejmladší generace investorů. Bude to ale zdlouhavý přeučující proces, na jehož konci se zoufalý mileniál snaží na ruinách akciových trhů nalézt svůj ztracený majetek, řekl v rozhovoru specialista finančních a energetických trhů skupiny Roklen Dušan Vaškovic.

Sazby ČNB jsou na 7 %, klienti bank se však například u ročního termínovaného vkladu nedostanou ani na 6 %. Co za tímto rozdílem stojí?

Myslím, že jsi velký optimista s těmi šesti procenty. Takovou vysokou sazbu ti nabídne pouze nějaká menší banka, která se snaží přilákat klienty nebo posílit svoji pasivní stranu. Čtyři největší české banky nabízejí na termínovaných a spořicích účtech daleko nižší úrok. Důvodem je, že jsou doslova „zalité“ likviditou, kterou z velké části ukládají do reverzního repa s Českou národní bankou. Tyto banky nemají zapotřebí se svým klientům podbízet. Proto neplatí svým klientům úrokovou sazbu, která by byla srovnatelná s repo sazbou ČNB. Chovají se tak, protože si to můžou dovolit.

Uložit si přebytečnou likviditu u ČNB je v podstatě maximálně bezriziková záležitost. Existují nějaké alternativy?

Dalším instrumentem, do kterého ukládají volnou likviditu, jsou státní dluhopisy emitované Ministerstvem financí. Banky jsou jedním z největších domácích držitelů těchto papírů. Dalšími kupci jsou penzijní a investiční fondy. Značné množství dluhopisů je v držení zahraničních investorů. Státní dluhopisy byly donedávna opomíjeným a téměř neviditelným investičním instrumentem. Důvod byl jednoduchý, tyto papíry nesly vesměs zanedbatelný výnos pohybující se kolem jednoho procenta per anum. Dovolím si dokonce tvrdit, že se jedná do značné míry o generační problém.

Třicetiletá perioda globalizace doprovázená dezinflačními trendy zanechala svou stopu na investorském chování několika generací. Příklon k investování do akcií a jiných rizikových aktiv a ignorace fixně úročených vládních instrumentů vyvrcholil kryptománií, která je extrapolací akciového modelu investování. Současný nárůst úrokových sazeb, který je jakýkoliv jiný než krátkodobý, neguje tyto „moderní“ přístupy. Vidím slepotu, která brání zařadit státní dluhopisy mezi relevantní investice zejména u nejmladší investorské generace. Bude to zdlouhavý přeučující proces, na jehož konci se zoufalý mileniál snaží na ruinách akciových trhů nalézt svůj ztracený majetek.

Čekáš tedy, že retailoví investoři začnou mnohem intenzivněji investovat do dluhopisů?

Nic nebrání tomu, aby si jakákoliv fyzická nebo právnická osoba koupila český státní dluhopis. Poměrně slušnou osvětu v tomto směru udělala emise Dluhopisů republiky. Jejich protiinflační emise (na rozdíl od těch fixních) nese v současnosti závratný dvouciferný výnos. Rozdíl mezi fixně úročenými Dluhopisy republiky a klasickými vládními dluhopisy je minimální. Jedná se hlavně o formu přístupu na trh. Dluhopisy republiky draží přímo ministerstvo financí do rukou retailových investorů. Institucionální investor (banka, penzijní fond) je nesmí kupovat. Na trh klasických státních dluhopisů mají naopak privilegovaný přístup a retailový investor je může koupit pouze zprostředkovaně, za lichvářský poplatek.

Platí zde, co bylo řečeno v prvním odstavci. Banky nemají zájem prodávat svým klientům státní dluhopis. Je pro ně výhodnější půjčit si od klienta formou termínovaného depozita a tyto prostředky s několikaprocentní marží ukládat právě do státních dluhopisů. Otázka zní, proč nechávat bance několikaprocentní polštář? Pro její krásné modré oči?

Česká výnosová křivka je invertovaná. Roční bond nese výnos víc než 6,5 %, u desetiletého jsme na necelých 4,8 %. Dočkáme se napřímení, nebo se delší konec posune na ještě nižší hodnoty?

Obecně platí, že krátký konec výnosové křivky (splatnosti do 2 let) je určován úrokovou sazbou centrální banky. Výnosy delších splatností se určují na mezinárodních a domácích kapitálových trzích. Kapitálové trhy většinou odrážejí aktuální očekávání o výši inflace a růstu HDP. Stejná logika platí i pro českou výnosovou křivku. Zatím jsou dlouhodobá inflační očekávání stále ukotvena na 2-3 procentech, což odrážejí sazby pro patřičné časové periody. Dle mého názoru se jedná o velmi optimistický pohled daný behaviorálním setrváváním na minulosti. Delší úrokové splatnosti dle mého názoru ještě porostou jak v USA, Evropě, tak i u nás.

Čím kratší splatnost, tím menší problém. Ministerstvo financí vydává tzv. pokladniční poukázky, což jsou cenné papíry s dobou splatnosti kratší než jeden rok a bez kuponu (tzv. zero coupon bonds). Jsou plnohodnotným ekvivalentem bankovního depozita. Jediná nevýhoda je, že jejich nominále je 1 milion korun. Tudíž jsou vhodné pouze pro movitější klienty.

Dluhopisy tedy podle tebe najdou svou ztracenou slávu a vrátí se zpět do retailových portfolií. Jaké možnosti má drobný investor? Stačí přijít do své banky a říct, že chci například desetiletý státní dluhopis?

Obávám se, že klient narazí na zeď neporozumění. Privátní bankéři a retailoví prodejci bank jsou motivováni nabízet klientům produkty, které jsou z pohledu marží pro banku co nejvýhodnější. Těmi jsou většinou akciové investiční fondy a různá strukturovaná depozita. Prodej státního dluhopisu za standardní cenu zveřejňovanou na burze přinese bance poplatek maximálně ve výši několika stokorun. To není nic, nad čím by bankéř jásal. Navíc takový nákup odčerpá klientský vklad, který banka úročí pro klienta mnohem nevýhodnější sazbou. Takže z pohledu banky samá negativa. Co se týče návratu státních dluhopisů na investorský piedestal, jsem jednoznačný optimista, ať v domácím nebo mezinárodním kontextu.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.