Izrael měl nejvyšší růst v oecd, ale čelí nižší poptávce po high-tech službách

Izraelská ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí roku 2022 meziročně o 7,4 %, tedy nejvíce ze zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Vyplývá to z dat Centrálního statistického úřadu (CBS). Naopak high-tech sektor po letech silného růstu naráží na útlum aktivity fondů rizikového kapitálu a světové poptávky po high-tech službách. Napříč společností pak rezonuje téma stále rostoucích životních nákladů, kterému je věnována pozornost i v souvislosti s nadcházejícími parlamentními volbami.

Ilustrace: Shutterstock

Hrubý domácí produkt se výrazně zvýšil navzdory očekáváním pouze mírného růstu poté, co se ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku propadla o 2,7 %. CBS vysvětluje silný výkon ekonomiky nárůstem osobní spotřeby na hlavu (+10,4 %), vývozu zboží a služeb (+13,9 %) a také návratem k „rutině“ s citelným postcovidovým oživením v sektoru cestovního ruchu, letectví, pohostinství a dopravních služeb. O oživení odvětví cestovního ruchu svědčí další statistiky: během letošního července zaznamenal Izrael příjezd téměř 250 tisíc turistů, což je dramatický nárůst v porovnání s léty 2021 (necelých 50 tisíc turistů) a 2020 (6 tisíc turistů), a pouze o 22% méně než v červenci roku 2019. Izraelské ministerstvo financí očekává, že by měl letos HDP vzrůst o 4,9 %, v roce 2023 pak o 3,5 %.

STARTUPY OBTÍŽNĚJI ZÍSKÁVAJÍ KAPITÁL

V souvislosti s probíhající světovou ekonomickou krizí je pro izraelské startupy v posledních měsících obtížnější získávat kapitál od investorů, kteří své aktivity v dobách nejistoty ve velké míře utlumili. Škrty zároveň implementují také jejich zákazníci, kteří jsou v Evropě a USA zasaženi vysokou inflací. Tyto trendy nutí izraelské high-tech firmy ke snižování nákladů, což se projevuje zpomalováním náboru nových zaměstnanců, či propouštěním těch stávajících. Od března letošního roku již propustily izraelské high-tech firmy přes 3 500 zaměstnanců – většinou se jedná o pracovníky v odděleních marketingu a prodeje (sales). Mezi významné high-tech společnosti, kterých se tento fenomén dotkl, se řadí Wix, Monday.com, Kaltura, Fiverr či OutBrain.

Co se týče poklesu poptávky po pracovnících v oboru, údaje CBS za měsíc červenec hovoří o poklesu o 11 % v počtu volných pracovních míst pro vývojáře softwaru, přičemž konzistentní pokles nabídky pracovních míst v oblasti high-tech služeb byl zaznamenán od února letošního roku.

I přes pokračující vlnu propouštění se však minulý týden nesl v duchu pozitivních zpráv – čtyři izraelské startupy získaly trochu neočekávaně od investorů dohromady téměř 700 milionů dolarů. Izraelský výrobce čipů Pliops a platforma pro krátkodobý pronájem Guesty oznámily úspěšné získání investic ve výši 100 milionů americké dolarů, respektive 170 milionů USD. O den později se k nim připojila také softwarová společnost DriveNets (262 miliony USD) a technologická platforma pro správu lidských zdrojů HiBob (150 milionů USD). Zda se jedná o výjimky potvrzující pravidlo, či se izraelský high-tech průmysl ze zpomalení již pomalu dostal, uvidíme v nadcházejících týdnech a měsících.

STÁLE ROSTOUCÍ ŽIVOTNÍ NÁKLADY

Izrael dlouhodobě trápí vysoké životní náklady, které jsou jedny z nejvyšších napříč zeměmi OECD. Především stále rostoucí ceny bydlení (+15,9 %, 7/2021-7/2022)  i potravin (2 % v roce 2021)  jsou hlavním důvodem, proč mnoho Izraelců žije takzvaně od výplaty k výplatě. Dokonce i supermarkety nabízejí možnost si nákup rozložit do několika splátek.

Ačkoliv je v Izraeli inflace stále hluboko pod současnými hodnotami v USA (8,5 %) a eurozóně (8,5 %), letos v červenci dosáhla nového 14letého maxima, hodnoty 5,2 %. Pro mnoho Izraelců se proto právě otázka životních nákladů stává hlavním tématem nadcházejících listopadových parlamentních voleb, již pátých od roku 2019. Podle průzkumu zveřejněného Izraelským demokratickým institutem (IDI) celkem 44 % respondentů uvedlo, že hlavními faktory ovlivňujícími jejich rozhodování při hlasování je právě ekonomická vize dané strany a její strategie při řešení rostoucích životních nákladů.

Nela Brádleová, obchodní specialistka, Velvyslanectví ČR v Tel Avivu