Energetika v Ústeckém kraji v roce 2021
Ústecký kraj je krajem s nejvyšším instalovaným výkonem elektrárenských soustrojí ze všech krajů a dlouhodobě se zde vyrábí více jak 1 elektrické energie v ČR. Z jednotlivých paliv, používaných k výrobě elektřiny v kraji, stále výrazně převažovalo hnědé uhlí, kterého se v Ústeckém kraji k tomuto účelu použilo nejvíce z celé ČR. Spotřeba zemního plynu byla již šestým rokem v našem kraji nejvyšší v rámci celé ČR.
Informace z oblasti energetiky o provozu elektrizační a plynárenské soustavy pravidelně zveřejňuje Energetický regulační úřad (www.eru.cz) – dále jen „ERÚ“. Veškerá data vycházejí z podkladů od licencovaných subjektů. Spotřebu elektrické energie zveřejňuje Energetický regulační úřad od roku 2014 v hodnotě netto (do roku 2013 brutto, tj. součet spotřeby elektřiny netto, vlastní spotřeby na výrobu elektřiny, spotřeby na přečerpávání v přečerpávacích vodních elektrárnách a ztrát v sítích). Uvedená spotřeba zemního plynu nezahrnuje vlastní spotřebu zemního plynu, kterou nelze členit do krajů. Spotřeba CNG je samostatně sledována od roku 2017 (v přechozích letech byly údaje zahrnuty v ostatních kategoriích odběru).
Celkový instalovaný výkon v Ústeckém kraji meziročně vzrostl jen velmi mírně o 1,2 MW (o 0,02 %) na hodnotu 5 222,3 MW. Na celkovém instalovaném výkonu ČR (20 872,1 MW) se náš kraj podílel 25,0 %. Nárůst celkového instalovaného výkonu v kraji byl zapříčiněn zvýšením instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren o 1,1 MW (o 0,7 %). Velmi mírný meziroční nárůst byl zaznamenán rovněž u plynových a spalovacích elektráren, jejich instalovaný výkon vzrostl o 0,1 MW (o 0,2 %) na 45,5 MW. V případě instalovaného výkonu nedošlo u ostatních typů elektráren ke změně.
Nárůst celkového instalovaného výkonu byl zaznamenán v devíti krajích, jednalo se však o nárůsty velmi mírné. Nejvíce se meziročně zvýšil instalovaný výkon v Pardubickém kraji, a to o 4,0 MW (o 0,3 %). V pěti krajích instalovaný výkon meziročně poklesl, nejvýrazněji ve Středočeském kraji, a to o 495,6 MW (o 17,7 %).
Nejvyšší podíl na celkovém instalovaném výkonu Ústeckého kraje měly parní elektrárny s výkonem 4 003,4 MW, tj. podíl 76,7 %, následovány paroplynovými elektrárnami s 845,0 MW (16,2 %). Na zbývajícím instalovaném výkonu se podílí fotovoltaické elektrárny s 164,3 MW (3,1 %), větrné elektrárny s 86,8 MW (1,7 %), vodní elektrárny vč. přečerpávacích o instalovaném výkonu 77,3 MW (1,5 %) a plynové a spalovací elektrárny s výkonem 45,5 MW (0,9 %).
V Ústeckém kraji se v loňském roce vyrobilo 23 471,1 GWh brutto, meziročně vzrostl objem vyrobené elektřiny v kraji o 473,9 GWh brutto (o 2,1 %). V mezikrajovém porovnání se jednalo o nejvyšší hodnotu, druhé největší množství elektřiny bylo vyrobeno v Jihočeském kraji (17 091,0 GWh), těsně následovaným Krajem Vysočina (16 124,1 GWh). Podíl našeho kraje na celorepublikovém vyrobeném množství se meziročně snížil o 0,6 procentního bodu (p. b.). Na celkovém objemu vyrobené elektřiny v ČR se tak kraj podílel 27,6 %. V České republice bylo v loňském roce vyrobeno celkem 84 907,3 GWh elektřiny, meziročně došlo k nárůstu o 3 461,8 GWh, tj. o 4,3 %. Množství vyrobené elektřiny vzrostlo meziročně v deseti krajích, nejvíce pak v Pardubickém kraji, kde se celkové vyrobené množství zvýšilo o 1 492,6 GWh (o 35,5 %). V našem kraji byl nárůst výroby elektřiny v absolutním vyjádření čtvrtý nejvyšší (o 473,9 GWh brutto), v relativním vyjádření se jednalo o čtvrtý nejnižší nárůst (o 2,1 %).
Z celkového vyrobeného množství elektřiny brutto v našem kraji bylo 19 861,7 GWh vyrobeno v parních elektrárnách (84,6 %), 2 755,8 GWh v paroplynových elektrárnách (11,7 %) a zbylých 3,6 % bylo vyrobeno ve vodních elektrárnách včetně přečerpávacích (350,2 GWh), plynových a spalovacích (178,6 GWh), větrných (170,6 GWh) a fotovoltaických elektrárnách (154,2 GWh).
Nárůst výroby elektřiny byl vloni v našem kraji zaznamenán ve třech typech elektráren, nejvíce pak v parních elektrárnách, u nichž se meziročně objem vyrobené elektřiny zvýšil o 1 250,9 GWh (o 6,7 %). Zvýšení výroby bylo zaznamenáno rovněž u vodních elektráren včetně přečerpávacích (o 53,2 GWh, tj. 17,9 %) a u plynových a spalovacích elektráren (o 6,9 GWh, tj. 4,0%). Meziročně méně elektřiny naopak vyrobily paroplynové elektrárny (o 820,4 GWh, tj. 22,9 %), větrné elektrárny (o 10,3 GWh, tj. 5,7 %) a fotovoltaické elektrárny (o 6,4 GWh, tj. 4,0 %).
Na výrobě elektřiny se v roce 2021 v Ústeckém kraji nejvíce podílelo hnědé uhlí, z nějž se vyrobilo 81 % (19 000,1 GWh) elektřiny v kraji, meziročně jeho podíl na výrobě vzrostl o 3,5 p. b. Na druhém místě se umístil zemní plyn (2 893,90 GWh), jehož podíl meziročně poklesl o 3,9 p. b. a v loňském roce dosáhl podílu 12,3 %. Obnovitelné zdroje energie (OZE) jako je voda, vítr, sluneční záření, biomasa a bioplyn byly v kraji využity k výrobě 6,4 % elektřiny, nejvíce pak biomasa, která dosáhla 3,2 %. Kromě zmíněných OZE se v rámci ČR využívá k výrobě elektřiny i biologicky rozložitelná část komunálního odpadu („BRKO“).
V mezikrajovém porovnání se nejvíce na výrobě elektřiny v krajích podílelo OZE v hl. m. Praze, kde z něj bylo vyrobeno 74,5 % elektřiny. Vysokého podílu elektřiny v porovnání s celkovým objemem výroby elektřiny v kraji dále dosáhl Liberecký kraj (72,0 %), Jihomoravský kraj (66,8 %) a Královéhradecký kraj (66,6 %). Podíl těchto krajů na celkové výrobě elektřiny v ČR je však malý, v loňském roce se v těchto krajích vyrobilo v souhrnu 4,1 % veškeré elektřiny vyrobené v ČR. Naproti tomu v krajích, kde se vyrábí převážná část elektřiny, nedosahoval podíl OZE takových hodnot. V našem kraji, kde se dlouhodobě vyrábí nejvíce elektřiny v ČR, dosáhl podíl OZE 6,4 %, Jihočeský kraj se svým podílem 20,1 % na celkové výrobě elektřiny ČR vyrobil z OZE 5,7 % elektřiny a třetí v pořadí co do objemu vyrobené elektřiny v ČR byl Kraj Vysočina (19,0 % vyrobené elektřiny v ČR) pokryl výrobu elektřiny ze 4,1 % z OZE. V loňském roce tak dosáhl podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové výrobě elektřiny v České republice podílu 12,4 %.
Celkový objem elektřiny v ČR vyrobený z OZE představuje 10 547,3 GWh. Z tohoto množství bylo nejvíce, a to 19,5 % (2 061,8 GWh), vyrobeno ve Středočeském kraji, druhého nejvyššího podílu bylo dosaženo v Ústeckém kraji (14,3 %; 1 507,8 GWh) a na pomyslném třetím místě se umístil Jihomoravský kraj s 11,3 % (1 193,1 GWh). Nejméně elektřiny z OZE vzhledem k celkovému množství elektřiny vyrobené z OZE v ČR bylo vyrobeno v hl. m. Praze, a to 1,4 % (145,4 GWh). Vzhledem k tomu, že se v hl. m. Praze vyrábí od roku 2011 nejméně elektřiny z celé ČR (v loňském roce to bylo 195,1 GWh), je podíl elektřiny vyrobené v rámci hl. m. Prahy z OZE vysoký (74,5 %).
Struktura obnovitelných zdrojů energie využívaných k výrobě elektřiny se v jednotlivých krajích liší. Na celorepublikové úrovni se v roce 2021 nejvíce elektřiny vyrobilo z biomasy (25,3 %; 2 664,6 GWh). Biomasa byla i nejčastěji využívaný OZE k výrobě elektřiny v našem kraji, z celkového množství OZE v kraji tvořila biomasa 49,7 % (749,7 GWh). Druhým nejčastějším OZE byla voda, která byla využita k výrobě 23,2 % elektřiny v kraji. Méně byly využity větrné elektrárny a fotovoltaika, které se na výrobě elektřiny z OZE v kraji podílely 11,3 resp. 10,2 %. Bioplyn byl pak využit k výrobě pouze 5,5 % (83,1 GWh) elektřiny vyrobené z OZE. Biologicky rozložitelný komunální odpad, který se na celkové produkci elektřiny z OZE v ČR vloni podílel 1,2 %, se v našem kraji k výrobě elektřiny v tomto období nevyužil.
Spotřeba elektřiny dosáhla v loňském roce v kraji 6 042,8 GWh, v porovnání s předchozím rokem došlo k nárůstu o 301,4 GWh, tj. 5,3 %. Na celkové spotřebě České republiky se náš kraj podílel 10,1 %. V mezikrajovém srovnání se jedná o třetí nejvyšší hodnotu. Více elektřiny se spotřebovalo jen ve Středočeském (8 575,50 GWh) a v Moravskoslezském kraji (7 965,1 GWh). Naopak nejmenší spotřebu elektřiny zaznamenali v Karlovarském kraji (1 498,1 GWh). Spotřeba elektřiny meziročně vzrostla ve všech krajích ČR, nejvíce pak ve Středočeském kraji, kde se došlo k navýšení spotřeby o 498,0 GWh (o 6,2 %). V relativním vyjádření spotřeba vzrostla nejvíce v Jihomoravském kraji, a to o 6,4 % (o 327,9 GWh). Z pohledu jednotlivých sektorů národního hospodářství se nejvíce elektřiny vloni v Ústeckém kraji spotřebovalo v průmyslu (46,4 % z celkové roční spotřeby kraje), 19,9 % elektřiny odebraly domácnosti a 19,4 % elektřiny se spotřebovalo v obchodě, službách, školství a zdravotnictví.
Spotřeba elektřiny v domácnostech v přepočtu na 1 obyvatele dosáhla v roce 2021 v kraji 1 501,2 kWh, v mezikrajovém porovnání se jednalo o pátou nejnižší spotřebu v ČR. Nejvyšší spotřebu měly domácnosti ve Středočeském kraji, kde spotřeba elektřiny na 1 obyvatele dosáhla hodnoty 2 341,8 kWh, nejméně spotřebovaly domácnosti v hl. m. Praze (1 230,7 kWh na 1 obyvatele).
V roce 2021 bylo v Ústeckém kraji evidováno celkem 222 377 odběratelů zemního plynu, což je 7,9 % z celkového počtu evidovaných odběratelů v ČR (2 820 013 odběratelů). Z pohledu struktury jednotlivých odběratelů jsou domácnosti největší skupinou odběratelů zemního plynu, a to jak v Ústeckém kraji, tak v celé republice. Jejich podíl v jednotlivých krajích se v roce 2021 pohyboval v intervalu od 90,0 do 94,9 %. V našem kraji v loňském roce odebíralo zemní plyn 208 804 domácností, což bylo 93,9 % všech odběratelů zemního plynu v kraji. Druhou nejpočetnější skupinu tvořili maloodběratelé (5,9 %). Zbývající 0,2 % zahrnovala velkoodběratele, střední odběratele a odběratele CNG.
V porovnání s rokem 2020 poklesl vloni celkový počet odběratelů v Ústeckém kraji o 487 (-0,2 %). Úbytek byl zaznamenán jak v kategorii velkoodběratelů (pokles o 5 odběratelů, tj. 3,7 %), středních odběratelů (pokles o 12 odběratelů, tj. 3,7 %) a nejvíce u domácností, a to o 791 (o 0,4 %). Počet domácností, které odebírají zemní plyn, klesá již devátým rokem. Naproti tomu počet maloodběratelů zemního se meziročně zvýšil o 319 (o 2,5 %). Rovněž vzrostl i počet odběratelů CNG o 2 (o 11,8 %).
Počet odběratelů zemního plynu se meziročně snížil ve většině krajů ČR s výjimkou Středočeského kraje, kde jejich počet vzrostl o 0,5 % a dále Jihočeského a Plzeňského, kde došlo v porovnání s předchozím rokem k nárůstu o 0,1 %. Celorepublikově počet odběratelů zemního plynu meziročně poklesl, a to o 9 119 odběratelů (o 0,3 %).
Celkem bylo v Ústeckém kraji v loňském roce dodáno konečným zákazníkům celkem 1 342 759 tis. m3 zemního plynu, což je v mezikrajovém srovnání nejvyšší hodnota. Na celkovém množství odebraného plynu v České republice (9 308 065 tis. m3) se odběratelé Ústeckého kraje podíleli 14,4 %. Z pohledu odebraného množství byly v roce 2021 v Ústeckém kraji nejvýznamnější skupinou odběratelů velkoodběratelé s 1 062 302 tis. m3, kteří tak odebrali 79,1 % zemního plynu v kraji. Druhou nejvýznamnější skupinu odběratelů zemního plynu v Ústeckém kraji v loňském roce tvořily domácnosti se 158 148 tis. m3 (11,8 %) odebraného plynu v kraji, následovány maloodběrateli se 72 189 tis. m3 (5,4 %) a středními odběrateli se 44 873 tis. m3 (3,3 % odebraného plynu v kraji). Odběratelé CNG odebrali pouze 0,4 % zemního plynu dodaného konečným zákazníkům v kraji (5 246 tis. m3).
Meziročně spotřeba zemního plynu v Ústeckém kraji poklesla o 85 730,8 tis. m3 (o 6,0 %), a to výhradně v důsledku snížení spotřeby velkoodběratelů (pokles o 116 157,6 tis. m3, tj. 9,9 %). Odběr zemního plynu ostatními kategoriemi odběratelů se meziročně zvýšil, a to u středních odběratelů o 5 197,3 tis. m3 (o 13,1 %), u maloodběratelů o 6 643,4 tis. m3 (o 10,1 %), domácností o 18 047,3 tis. m3 (o 12,9 %) a u odběratelů CNG o 538,9 tis. m3 (o 11,4 %). Náš kraj byl jediným krajem v ČR, kde spotřeba zemního plynu meziročně poklesla. Všechny ostatní kraje zaznamenali meziroční nárůst dodaného zemního plynu konečným zákazníkům, nejvíce pak Karlovarský kraj, kde se odběr koncovými zákazníky zvýšil o 259 240,2 tis. m3 (o 59,1 %).
Spotřeba zemního plynu v domácnostech na 1 odběratele (domácnost) dosáhla v roce 2021 v Ústeckém kraji hodnoty 757,4 m3. V mezikrajovém srovnání se jedná o třetí nejnižší hodnotu po Karlovarském (721,6,0 m3) a Moravskoslezském kraji (714,6 m3). Nejvyšší spotřebu zaznamenal Středočeský kraj (1 277,7 m3). Spotřeba zemního plynu v našem kraji meziročně vzrostla o 89,0 m3 (o 13,3 %). Stejně jako v Ústeckém kraji vzrostla spotřeba zemního plynu v přepočtu na 1 odběratele i v ostatních krajích ČR. Množství spotřebovaného plynu v domácnostech se v přepočtu na 1 odběratele nejvíce zvýšilo ve Středočeském kraji, a to o 141,8 m3 (o 12,5 %). Nejvyšší relativní nárůst zaznamenali v Libereckém kraji (o 13,7 %), což však vzhledem k nižším objemům spotřebovávaného plynu libereckými domácnostmi v přepočtu na 1 odběratele znamenalo absolutní nárůst o 132,1 m3).
Kontakt:
Ing. Iva Princová
Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
Tel.: 472 706 106
Mob.: 797 874 132
E-mail: infoservisul@czso.cz
Přílohy
- Více informací naleznete na stránkách Energetického regulačního úřadu:
-
Zprávy o provozu elektrizační soustavy Odkaz [nové okno]
-
Zprávy o provozu plynárenské soustavy Odkaz [nové okno]
-
Energetika v Ústeckém kraji v roce 2021 (aktualita v pdf)
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři