Zemřelí dle příčin úmrtí v Ústeckém kraji v roce 2021 a jejich příčiny úmrtí

Meziročně došlo v Ústeckém kraji v loňském roce k poklesu u většiny příčin úmrtí. Pokles byl mimo jiné zaznamenán u dominujících příčin úmrtí jako jsou nemoci oběhové soustavy a novotvary.  Nemoc Covid-19, která je uvedena zvlášť pod kódy pro speciální účely, byla již druhým rokem třetí nejčastější příčinou úmrtí v kraji.

V roce 2021 zemřelo v Ústeckém kraji 11 775 obyvatel, což je o 982 obyvatel více než v předchozím roce. Meziročně tak počet zemřelých vzrostl o 9,1 %. Za uplynulých 31 let byl loňský absolutní i relativní meziroční nárůst počtu zemřelých druhý nejvyšší po roce 2020. V přepočtu na 1 000 obyvatel zemřelo v kraji 14,7 osob. Tento ukazatel dosáhl v loňském roce nejvyšší hodnoty za uplynulých 32 let. Meziročně se zvýšil o 1,6 zemřelých na 1 tis. obyvatel, přičemž tento nárůst byl druhý nejvyšší od roku 1991.

Nejčastější příčinou úmrtí jsou dlouhodobě nemoci oběhové soustavy, na které v loňském roce zemřelo 3 991 osob. V porovnání s rokem 2020 došlo k poklesu o 128 případů, tj. o 3,1 %. Meziroční pokles případů jsme zaznamenali u většiny kategorií nemocí patřících do nemocí oběhové soustavy s výjimkou hypertenzní nemoci, kde došlo v porovnání s předchozím obdobím k nárůstu o 17 případů (o 5,3 %). Z dlouhodobého pohledu byl počet zemřelých na nemoci oběhové soustavy třetí nejnižší od roku 2012.

Druhou nejčastější příčinou úmrtí byly novotvary. Počet zemřelých s touto příčinou smrti dosáhl hodnoty 2 384 osob, což znamenalo meziroční pokles o 121 osob (o 4,8 %). Z celkového počtu úmrtí na novotvary jich 98,0 % způsobily zhoubné novotvary, u nichž jsme zaznamenali meziroční pokles o 113 případů (o 4,6 %). V porovnání s rokem 2020 zemřelo v roce 2021 méně osob na zhoubné nádory tlustého střeva, konečníku a řiti, slinivky břišní, ledvin a ledvinné pánvičky a prostaty. Meziroční nárůst úmrtí byl naproti tomu zaznamenán u zhoubných nádorů průdušnice, průdušky a plíce, prsu a ženských pohlavních orgánů. Počet zemřelých na novotvary byl v loňském roce čtvrtý nejnižší za posledních deset let.

Třetí nejčastější příčinou úmrtí v roce 2021 bylo infekční onemocnění Covid-19, které aktuálně spadá do kapitoly pro speciální účely – U. Toto onemocnění zapříčinilo v loňském roce v našem kraji 2 192 úmrtí. Meziročně se počet zemřelých na toto onemocnění zvýšil o 1 290 osob, tj. o 143,0 %. Vzhledem k tomu, že rok 2020 je prvním rokem, kdy byla tato příčina úmrtí vykázána, není možné dlouhodobé srovnání.

Nemoci dýchací soustavy (vyjma onemocnění Covid-19) byly v loňském roce v kraji příčinou úmrtí v 612 případech. V porovnání s předchozím obdobím zemřelo v roce 2021 na tuto příčinu o 5 osob více, což znamená meziroční nárůst 0,8 %. Do nemocí dýchací soustavy patří mimo jiné chřipka, zánět plic (pneumonie) a chronické nemoci dolní části dýchacího ústrojí. Meziroční nárůst byl zaznamenán u všech těchto nemocí. Počet zemřelých na nemoci dýchací soustavy byl v loňském roce čtvrtý nejvyšší za sledované období 2012–2021.

V 607 případech byly v roce 2021 příčinou úmrtí nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek, jejichž počet meziročně vzrostl o 35 případů, tj. o 6,1 %. Více než 88 % úmrtí v této kategorii bylo zapříčiněno nemocí diabetus mellitus, v souvislosti se kterým v loňském roce zemřelo 538 osob. Počet zemřelých na nemoci endokrinní, výživy a přeměny látek z dlouhodobého pohledu převážně roste, vloni byl nejvyšší od roku 2012.

Vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti, které zahrnují zejména nehody (včetně dopravních), úmyslné sebepoškozování a utonutí, byly v loňském roce uvedeny jako příčina ve 404 případech úmrtí. Meziročně jsme zaznamenali pokles o 54 případů, tj. o 11,8 %. Nejvyššího podílu na vnějších příčinách nemocnosti a úmrtnosti dosahují nehody, které v loňském roce tvořily 67,8 %. Meziročně byl zaznamenán pokles ve všech třech kategoriích vnějších příčin úmrtí. Nejvíce meziročně poklesl počet zemřelých v důsledku úmyslného sebepoškození, a to o 16 osob, tj. 22,5 %. V souvislosti s nehodami zemřelo v loňském roce o 15 osob méně, tj. o 5,2 % a počet utonulých se snížil o 6 (o 50,0 %). Počet zemřelých v souvislosti s utonutím a úmyslným sebepoškozením, stejně tak celkový počet zemřelých na vnější příčiny úmrtí byl v loňském roce nejnižší za posledních 10 let.

Po dvouletém nárůstu počtu zemřelých na nemoci trávicí soustavy se jejich počet v loňském roce meziročně poklesl o 36 osob (o 8,3 %) na 398 zemřelých. Fibróza, cirhóza a chronický zánět jater, které spadají do této skupiny nemocí, byly v loňském roce v kraji příčinou úmrtí ve 167 případech, meziročně došlo k poklesu o 5 případů (o 2,9 %).

Příznaky, znaky a abnormální klinické a laboratorní nálezy nezařazené jinde byly příčinou úmrtí v 313 případech, meziročně jejich počet vzrostl o 16 (o 5,4 %). Z dlouhodobého pohledu evidujeme postupný nárůst v této kategorii, počet zemřelých v loňském roce byl druhý nejvyšší za posledních deset let.

Na infekční a parazitární nemoci (vyjma nemoci Covid-19) zemřelo v roce 2021 v kraji celkem 200 osob, meziročně jejich počet vzrostl o 45 případy (o 29,0 %). Jednalo se o nejvyšší meziroční nárůst i o nejvyšší počet zaznamenaných případů od roku 2012. Největší podíl na těchto úmrtích měla sepse (68,5 %).

Ve 186 případech byly příčinou smrti nemoci močové a pohlavní soustavy, u nichž jsme zaznamenali meziroční nárůst o 32 případů (o 20,8 %). Selhání ledvin, které spadá do této skupiny nemocí, bylo jako příčina úmrtí uvedeno u 147 osob. Počet úmrtí v souvislosti s nemocemi močové a pohlavní soustavy převážně roste, počet zemřelých v roce 2021 byl nejvyšší za sledované období 2012–2021.

V posledních letech jsme byli svědky nárůstu nemocí nervové soustavy. Po šesti letech nárůstu však došlo v loňském roce k poklesu, a to o 55 na celkem 306 úmrtí (pokles o 15,2 %). Počet zemřelých s touto příčinou smrti byl v roce 2021 druhý nejvyšší v posledních 10 letech. K meziročnímu poklesu došlo rovněž u poruch duševních a poruch chování, v porovnání s předchozím obdobím došlo v roce 2021 ke snížení o 36 případů (pokles o 23,5 %). Celkový počet případů dosáhl hodnoty 117 a byl tak druhý nejvyšší od roku 2012. Počet těchto úmrtí je nejvíce ovlivněn úmrtími na vaskulární a neurčené demence, jež byly v loňském roce příčinou úmrtí ve 101 případech.

Mezi méně četné příčiny úmrtí patří některé stavy vzniklé v perinatálním období. Tato příčina byla v loňském roce uvedena ve 14 případech úmrtí, meziročně se její počet nezměnil. Vrozené vady, deformace a chromozomální abnormality byly příčinou úmrtí ve 12 případech, meziročně jejich počet poklesl o 1 (o 7,7 %). V kategorii ostatních příčin jsou pak zahrnuty nemoci krve a krvetvorných orgánů, smyslových orgánů, kůže a podkožního vaziva, svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně a těhotenství, porod a šestinedělí; počet úmrtí s touto příčinou meziročně poklesl o 10 (o 20,4 %) na 39 případů.

Kontakt:

Ing. Iva Princová

Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem

Tel.: 472 706 106

Mob.: 797 874 132

E-mail: infoservisul@czso.cz