Tak jak je to s těmi zásobníky plynu?

Plynárenský expert Vratislav Ludvík zveřejnil na síti LinkedIn komentář, tentokrát jako reakci na vyjádření Jiřího Gavora k zásobníkům plynu. Se svolením autora jej publikuji i zde: 

Vyslechl jsem si dnes v televizi pana Ing. Jiřího Gavora a jeho povídání o podzemních zásobnících plynu. Vzhledem k tomu, že jsme podobně staří, předpokládám, že jeho poznámka o „starých zasloužilých plynárnících“ nemířila na mne. Takže Saturnin s dědečkem a jejich společnost pro uvádění příběhů na pravou míru dovoluje si PT ctěnému čtenářstvu (a spanilým čtenářkám) poskytnouti přehled o českých podzemních zásobnících; věru, je to pramálo výživné téma. No nic.

V České republice máme celkem devět podzemních zásobníků plynu, z nich jeden kavernový, jeden akviferní a sedm ve vytěžených ložiscích ropy a plynu. Jejich celková uskladňovací kapacita dosahuje téměř 4 mld.m3 plynu. Nyní prosím váženou obec geologickou, aby tento odstavec přeskočila; nechci je zbytečně trápit. Akviferní zásobník, využívající porézní vodonosné vrstvy…

Ale co: možná bude snazší otevřít si stránky http://muzeumropy.cz v části o podzemních zásobnících plynu. Takže: není pravda, že zásoby plynu v zásobnících jsou k dispozici „ihned“; nejlépe je na tom zásobník v Dambořicích, vlastněný Komárkovým KKCG společně s původcem všech současných trablů – Gazpromem, kde proces stabilizace trvá okolo deseti dnů; obdobný je druhý nový zásobník v Uhřicích, kde již azbuka nehlaholí a patří pod MND Hodonín. Zbytek zásobníků patří RWE – vytěžená ložiska Třanovice, Štramberk, Lobodice, Dolní Dunajovice, Dolní Bojanovice a Tvrdonice; RWE má též jeden kavernový zásobník Háje v Milíně u Příbrami. Autorem a nadšeným zastáncem tohoto zásobníku byl vážený pan kolega Ing. Oldřich Merta (RIP), jenž měl o tento zásobník mimořádnou zásluhu; na slavnostní otevření se plynárenští soudruzi ani nenamáhali jej pozvat. Tento jediný, uměle vytvořený zásobník v granitu, jako jediný splňuje podmínky rychlého vtláčení a čerpání, zmiňované Ing. Gavorem; kapacita je pružná, zásobník na rozdíl ode všech ostatních lze plnit opakovaně; všechny ostatní pouze jedenkrát ročně. Jeho kapacita pro jednu náplň je však pouze 64 mil.m3 plynu. Původně sloužil jako vyrovnávací zásobník pro Prahu.

Takže závěrem:

1) Není pravda, že zásobníku je možno využívat jako sklep s uhlím. V zásobníku po vytěženém ložisku (těch je většina) se musí zachovávat téměř dvacet procent plynu jako tzv. „poduška“. Tento plyn udržuje tlak, potřebný k zabránění zavodnění ložiska, čímž by byl zásobník nenávratně zničen. Vtláčí-li se plyn do ložiska, vzrůstá tlak, a spodní vody, které ložisko obklopují, musí mít čas se přemístit do okolních struktur. Stejný je i proces reverzní při zahájení čerpání. Rád bych zřel ty „nové technologie“, jimiž lze oblafnout fyziku.

2) (S výjimkou kavernového zásobníku) nelze nastavit provozní cyklus na libovolné a souběžné vtláčení a čerpání plynu. Věřím, že se naše zásobníky do zimy podaří naplnit; je-li zajištěna v topné sezóně (IV. a I. kvartál) dodávka plynu potrubím ve výši 4 mld.m3, přestala by být dodávka problémem, a zůstala by jako problém pouze nepochopitelná výše cena plynu.

3) Rád bych věděl, co je cílem vyvolávání takového „nevyžádaného“ optimismu a bezstarostnosti. Trochu mi to připomíná ruskou plynovou politiku 2021 vůči Německu, kdy Gazprom zaplatil za ukládání plynu, ale žádný neuložil. To bylo divení, když v říjnu počasí hrubě nepřálo zelené energetice, a do plynových elektráren, jež v Německu jistí výkon zelených zdrojů, netekl žádný plyn, protože zásobníky byly prázdné. I přesto (zaplať Pánbůh) zůstal Nord Stream II. zašpuntovaný. Mám dojem, že rozšiřování polopravd a hloupostí o zásobnících plynu má za cíl otupit v politických kruzích akutnost intenzivních jednání o importu neruského zemního plynu.

4) Je pravda, že po málem již padesáti letech v plynárenství a státní správě si mnohé pamatuji; nejen to, co se týká plynárenství a evropských či našich systémů, ale i na to, na koho bylo dobré dávati si bacha a čí chléb kdo jídal, aby dle toho pěl.

Autor: Vratislav Ludvík

P.S.: Vratislava Ludvíka považuji za jednoho z největších českých plynárenských expertů. Navíc nemá vazby na ruské plynárenství, což je v současné době velká devíza. Jsem proto rád, že pan Ludvík svolil k přetištění jeho textu. Děkuji za přečtení, Tomáš Novotný 

Okomentovat na Facebooku