Co říkají data o vážném průběhu a úmrtích v souvislosti s covid-19 v roce 2022?

Pomalu se blíží podzim a s ním další z řady reklamních kampaní ministerstva zdravotnictví České republiky, tentokrát se sloganem ,,Očkujme se pro život beze strachu„. Samotnou kampaň již s předstihem začátkem srpna avizoval aktuálně úřadující ministr slovy:,,Očkování. Očkování. Očkování. Nic jiného vás před vážným covidu-19 průběhem neochrání. Potvrzují to data z předchozích vln i vědecké studie.„(Vlastimil Válek, ministr zdravotnictví ČR, twitter 2.8.2022)

Podívejme se krátce na ona ‘data z předchozích vln’ a to na ty jejich složky, o nichž ministerstvo cudně mlčí a přitom by spíše mělo být rádo, že data jsou, jaká jsou, neboť ona data dle mého skromného názoru přispívají mnohem významněji k životu beze strachu než cokoliv jiného. Ale nepředbíhejme.

Úmrtí v souvislosti s covid-19

Nejprve se podívejme, jak na tom s očkováním byli ti, kdo v roce 2022 zemřeli v souvislosti s onemocněním covid-19 a to na základě veřejně přístupných dat ÚZIS (https://onemocneni-aktualne.mzcr.cz/api/v2/covid-19/). Tabulka 1 uvádí pro jednotlivé měsíce počty zemřelých (a) neočkovaných, (b) očkovaných pouze v základním schématu (typicky dvě dávky vakcín společností Pfizer nebo Moderna), (c) očkovaných též posilující dávkou. Kromě počtu zemřelých uvádíme též (zaokrouhlený) počet obyvatel ČR v jednotlivých skupinách (průměr za daný měsíc) a související přepočet zemřelých na 100 000 obyvatel (v závorce).

Aniž bych se jakkoliv vyjadřoval k účinnosti vakcinace, v Tabulce 1 pozoruji (na počtech zemřelých na 100 000 obyvatel) následující. Poté co vládu převzala mutace omikron (přibližně od února 2022), rozdíly mezi jednotlivými skupinami se postupně snižují, od dubna již lidé umírají v souvislosti s covid-19 prakticky stejně bez ohledu na vakcinaci. Čistě číselně (bez jakéhokoliv hodnocení ,,statistické významnosti„ pozorovaného rozdílu), od července 2022 umírají nejvíce lidé očkovaní posilující dávkou vakcíny. V každém případě jsou v posledních měsících počty zemřelých tak nízké, že je při neznalosti rizikových faktorů u zemřelých zcela nesmyslné jakkoliv srovnávat jednotlivé skupiny.

Častou námitkou při uvádění výše uvedených čísel (a hlavně snaze používat je k hodnocení účinnosti vakcinace) bývá zejména věková odlišnost jednotlivých skupin, kdy se zjednodušeně řečeno tvrdí, že zemřelí očkovaní jsou ,,staří„, zatímco zamřelí neočkovaní jsou ,,mladí„. Veřejná data ÚZIS nicméně poskytují též denní průměrný věk zemřelých v jednotlivých skupinách a z těchto údajů lze spolu s informací o počtu zemřelých spočítat též průměrný věk za delší období a také odhadnout směrodatnou odchylku věku zemřelých. Tyto uvádím v Tabulce 2, nyní po čtvrtletích roku 2022, abychom získali obrázek o dlouhodobějších trendech spíše než abychom se zaměřovali na náhodné odchylky mezi jednotlivými měsíci.

Opět pouhé pozorování. Po celý rok 2022, i v období dobíhající vlny mutace delta, v souvislosti s onemocněním covid-19 umírali lidé, jejichž průměrný věk byl bez ohledu na očkování blízký 80 rokům. Pro srovnání, Český statistický úřad uvádí pro první kvartál (předcovidového) roku 2019 (kdy nebyla zaznamenána ani silnější sezónní epidemie chřipky) jako průměrný věk zemřelých hodnotu 76,4. Jak u neočkovaných, tak u očkovaných posilující dávkou je za všechna tři čtvrtletí roku 2022 průměrný věk zemřelých vyšší (od dubna o 2,5 roku či víc) než byl průměrný věk zemřelých v první čtvrtině roku 2019. Závěry nechť si každý učiní sám.

Na základě výše uvedeného se domnívám, že data o zemřelých v souvislosti s covid-19 toliko potvrzují, že lidé ve věku okolo 80 let umírají, někteří z nich i v souvislosti s některou respirační infekcí, např. virem SARS-CoV-2.

Zatížení jednotek intenzivní péče v souvislosti s covid-19

Kromě počtu zemřelých lze za jeden z relativně důvěryhodných (téměř nezávislých na aktuální testovací strategii) indikátorů závažnosti epidemie považovat též počty pacientů vyžadujících v souvislosti s onemocněním covid-19 hospitalizaci na jednotce intenzivní péče (JIP). Co se zatížení JIP týká, zaměříme se na jeho vývoj ve skupinách určených očkováním (bez rozdílu zda základní či posilující dávkou) a dále předchozím proděláním onemocnění covid-19. Lépe řečeno, za ,,prodělání„ je považována infekce virem SARS-CoV-2, o níž existuje záznam v databázi ISIN spravované ÚZISem. Tabulka 3 ukazuje pro jednotlivé měsíce roku 2022 průměrné počty osob na JIP za den v závislosti na očkování a též faktu, zda se jedná o první infekci (tj. ,,neprodělavšího“ člověka) nebo o reinfekci (tj. další infekci u dříve ,,prodělavšího“ osoby) přepočtené na milion osob ve skupině.

Vidíme, že za celé období roku 2022 se v případě reinfekcí počet hospitalizovaných na JIP za den drží v průměru na hodnotách mezi 0,4 až 5,4 pacienty na milion osob. Denní maximum za celé sledované období (není uvedeno v tabulce) je potom pouze 8,8, resp. 7,6 pacientů na milion osob pro neočkované, respektive očkované pacienty, kteříjiž dříve onemocnění prodělali. Pro srovnání uveďme, že v období, kdy převažovala nebezpečnější mutace delta (září – prosinec 2021) byl průměrný denní počet pacientů s reinfekcí na JIP roven 1,8 na milion pro neočkované, respektive 1,1 na milion pro očkované s maximem 7,8 (3.12.2021), respektive 3,8 (24.11.2021) pacientů na milion.

Oproti tomu v případě prvních infekcí jsou jak průměrné denní počty pacientů na JIP (přepočtené na milion obyvatel, viz Tabulka 3), tak denní maxima výrazně vyšší. V případě neočkovaných při první infekci bylo (za období od 1.1.2022) maxima dosaženo hned na Nový rok, tj. 1.1.2022 (135,5 pacienta na milion), u očkovaných prvně infikovaných jsme maxima o hodnotě stále nezanedbatelných 38,6 pacientů na milion dosáhli v roce 2022 15. února.

Pro interpretaci Tabulky 3 je vhodné dále podotknout, že všichni členové skupiny ,,prodělali“ se s virem SARS-CoV-2 skutečně potkali (v rámci chybovosti PCR testu). Virem SARS-CoV-2 byla nicméně nakažena i část skupiny ,,neprodělali“, pouze o této infekci nemá záznam v databázi ISIN. V důsledku jsou tedy velikosti skupin ,,prodělaných“ podhodnocené a naopak velikosti skupin ,,neprodělaných“ nadhodnocené. Jelikož se jedná o jmenovatele pro přepočet na milion obyvatel, jsou v konečném důsledku již nyní nízké hodnoty počtů osob na JIP na milion obyvatel ve skupinách s reinfekcí nadhodnocené (a naopak ve skupinách s první infekcí podhodnocené).

Přiznávám se, že nevím, jakých nízkých hodnot by počty reinfikovaných vyžadujících hospitalizaci na jednotce intenzivní péče měly dosahovat, aby si i ministr zdravotnictví povšimnul a hlavně sdělil veřejnosti, že v případě přežití jedné infekce virem SARS-CoV-2 je tato přežitá infekce to, co jedince ochrání před vážným průběhem covid-19 než očkování a dopřál tak této části populace ,,život bez strachu„. V tomto kontextu připomeňme, že aktuálně přibližně 4 000 000 obyvatel České republiky ,,prodělalo“ oficiálně a další neznámá (patrně však významně nezanedbatelná) část neoficiálně s tím, že mnozí z nich vědí, že se s infekcí potkali, pouze neměli potřebu zatěžovat systém. S ohledem na první část tohoto příspěvku (věk zemřelých v souvislosti s covid-19) navíc před vážným průběhem chrání do značné míry též mládí, kdy mezi ,,mladé“ lze bez velkého zaváhání počítat téměř celou ,,aktivní“ část populace, nemluvňata a děti nevyjímaje. Rizikové faktory vážného průběhu covid-19, jimž by měli věnovat pozornost též ,,mladí“, případně ,,prodělaní“ jsou též dobře popsány.

Nechť ctění čtenáři sami posoudí, zda tento příspěvek šíří nesmysly, pro něž je zbytečné riskovat zdraví. Stejně jako při nákupu hrnce, kdo vědět chce, ten ví a zařídí se, kdo nechce, nechť se řídí toliko reklamním sdělením.

Autor a zdroj: Arnošt Komárek

SMIS – Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků, z. s.

Čtěte také:

Jak vychází risk-benefit analýza očkování mladého muže, který Covid-19 prodělal

Očkování primárně pro rizikové skupiny a zohlednit přirozenou imunitu

Jak využít měření a evidenci protilátek u COVID-19