V červenci rozpočet nepřekvapil a deficit rostl

Po červnovém kladném výsledku se státní rozpočet vrací k záporným číslům, které pravděpodobně uvidíme i po zbytek letošního roku. Deficit se tak prohloubil o necelých 10 miliard a od začátku roku dosáhl -192,7 mld. Kč.> Vláda v druhé polovině července zároveň schválila novou podobu státního rozpočtu, kdy novela počítá se zhruba o 50 mld. Kč větším saldem, než se předpokládalo v prvním rozpočtu od současné vlády.

Při srovnání s předchozím rokem je aktuální vývoj lepší, kdy deficit je nižší o necelých 90 miliard Kč. Držet se daří nižší deficit i ve srovnání s rokem 2020. Aktuálně si státní kasa vede asi o 13 miliard Kč lépe. Pro představu, v roce 2020 vykázal rozpočet na konci roku o necelých 40 miliard Kč větší deficit, než se kterým počítá představená novela státního rozpočtu.

Příjmy státu ke konci července vzrostly meziročně o 8,9 % (+74,8 mld. Kč), pro celý letošní rok pak očekává novela rozpočtu, že příjmová strana vzroste proti roku 2021 o 191,1 mld. Kč. Výdaje v červenci meziročně poklesly o 1,1 % (-11,9 mld. Kč). U nich letošní novela předpokládá, že se poprvé v historii vyšplhají nad 2 biliony Kč, což by znamenalo nárůst výdajů proti loňskému roku o 101,4 mld. Kč. Finální deficit v roce 2021 se vyšplhal na 419,7 mld. Kč.

Straně příjmů z pohledu meziročního srovnání pomohlo v červenci zejména inkaso daně z přidané hodnoty, kde se povedlo vybrat o 32,9 mld. Kč navíc (+20,0 %). Napjatý trh práce a tlak na růst mezd přispěl i k 6,3% růstu (+21,7 mld. Kč) na straně příspěvků z pojistného na sociální zabezpečení. Inkaso spotřebních daní vykázalo také slušný růst o 12,3 % (+9,5 mld. Kč), zde ale od srpna začne docházet k postupnému utlumování z důvodu propisování efektu dočasně snížené spotřební daně z pohonných hmot do hotovostního inkasa.

U výdajů hrají stejně jako v předchozích měsících zásadní roli nižší transfery podnikatelským subjektům (-60,4 %, -54,7 mld. Kč), které představovaly reakci na pandemii. Naopak v neprospěch hrají dvakrát valorizované důchody, kdy jejich výplaty rostly meziročně o 7,3 % (+22,5 mld. Kč), nebo také vyšší platby zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce, což spolu s vyšším počtem těchto pojištěnců vedlo k růstu o 13,4 % (+9,9 mld. Kč).

Novela rozpočtu se ukázala jako nevyhnutelná, nyní návrh čeká projednání ve Sněmovně, které by se mělo odehrát v průběhu září. I nadále ale není dostatečně adresován vysoký strukturální schodek, který představuje zásadní problém do budoucnosti a např. jednorázové sektorové daně nejsou adekvátním řešením. Vláda tak do budoucna musí řešit buďto dlouhodobé navýšení na příjmové straně nebo bolestivé úspory na straně výdajů.

Autor: Vratislav Zámiš, analytik
Editor: David Vagenknecht, analytik