Blbá nálada a dvounulka aneb kdo roztáčí kolo inflace?

Důvěra Čechů je na bodu mrazu, respektive už pod úrovní z roku 2012, kdy jsme byli vyhlášeni za druhý nejvíce pesimistický národ na světě. Důvěra firem poklesla. A to především díky trvajícímu nedostatku materiálů, ale už i díky klesající poptávce. Přesto zůstává nálada ve firmách nadále relativně vysoko na to, že česká ekonomika, podobně jako ekonomika EU rychle zpomaluje, míří do recese a hrozí nedostatek energií.

Důležitým zdrojem pesimismu spotřebitelů, který zároveň udržoval optimismus ve firmách, jsou spotřebitelské ceny. Schopnost firem zvyšovat ceny v současném prostředí pomáhá zvyšovat marže, ale zároveň dělá vrásky na čele ČNB. Dnes se zkusíme podívat na jeden vyseč spotřebitelských cen – ceny potravin.

Ceny zemědělských výrobců v červnu +43% meziročně: rostlinná výroba 58%, živočišná 24%. Takový růst naznačuje, že ceny potravin, které už v červnu vzrostly o 18% y/y, mohou bohužel ještě růst urychlit. 

Jak se vyvíjejí ceny potravin okolo ČR? V Německu vzrostly cen jídla o 12% meziročně, v Rakousku 11%, v Polsku 13%. Jen na Slovensku podobně jako u nás: 18%. Průměr za celou EU je 12%. U nás tedy rostou ceny potravin citelně rychleji než u našich sousedů.

Dovozní ceny potravin do ČR rostou také výrazně pomaleji než ceny potravin v obchodech: v květnu +12% y/y. Navíc pohled na graf dává jednoznačnou zprávu: nikdy v minulosti se nestalo, aby ceny potravin rostly u nás o tolik rychleji než dovozní ceny potravin. Dynamika dovozních cen potravin tedy nedokáže vysvětlit, proč ceny potravin v ČR rostou tak rychle. V cenách dovážených potravin je samozřejmě i vliv vyšších cen surovin, energií apod. Proto se ČNB obává, že díky nedávné silné poptávce si mohou firmy dovolit zvyšovat ceny nad rámec toho, co rostou ceny vstupů. Čímž pomáhají roztáčet kola inflace. 

Jedna věc je dynamika, druhá věc je absolutní cena. Jak se tedy liší úroveň cen potravin? V květnu byly ceny potravin v Německu vyšší o 19% než v ČR. V Rakousku o 21%, na Slovensku o 6%. V Polsku byly naopak nižší o pětinu. U nás na severu Moravy je proto zvykem jezdit do Biedronky. A ano, srovnání nebere v potaz případný rozdíl v kvalitě.

Když půjdeme ještě do většího detailu, tak zjistíme, že ceny mouky a obilovin vzrostly u nás výrazně více než v okolních zemích. Dvojnásobně ve srovnání s Německem, Polskem nebo Rakouskem. I výrazně více než na Slovensku.

Je dobré zakončit tento inflační speciálek pozitivně. Když se podíváme na světové ceny pšenice, tak ty v posledních týdnech výrazně korigovaly růsty. A vytvářejí prostor pro pokles maloobchodních cen mouky o 20-25 procent. 

David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny