Peruánská vláda po katastrofě 21. ledna 2022 vyhlásila devadesátidenní „stav ekologické nouze“ v pobřežní oblasti, kterou předtím poškodila uniklá ropa z cisterny lodi u peruánské metropole. Kvůli vlně tsunami způsobené výbuchem podmořské sopky v souostroví Tonga vyteklo do moře na šest tisíc barelů ropy. Únik zničil nejméně 21 pláží, zabil desítky ptáků a dalších živočichů. Do moře vytekla ropa, kterou vykládali z tankeru Mare Doricum plujícího pod italskou vlajkou do rafinérie La Pampilla u Limy.
Po neštěstí peruánský regulační úřad Osinergmin v rafinérii dočasně zastavil provoz. Peruánská vláda ihned požádala o odškodnění od španělské ropné společnosti Repsol, do jejíž rafinérie se ropa vykládala. Vláda i ekologové vinili firmu z pozdní a nedostatečné reakce. „Těžké kovy z ropy zůstanou v ekosystému mnoho let a ryby a další mořští živočichové z této oblasti tak budou nebezpečné pro spotřebitele,” citoval deník The Guardian Christel Scheske z peruánské společnosti pro ekologické právo.
Společnost Repsol ale tvrdila, že od místních úřadů nebyla před vlnou tsunami varována. Když došlo k výbuchu sopky vzdálené tisíc kilometrů od jihoamerického pobřeží, vykládal právě tanker u rafinerie surovou ropu. Velitelství peruánského vojenského námořnictva ujistilo vedení společnosti, která rafinerii provozuje, že tsunami v důsledku erupce neočekává. Tanker proto vykládku nepřerušil. Když tsunami 15. ledna 2022 udeřila, natlačila loď Mare Doricum na břeh a do moře uniklo v přepočtu přibližně 960 tisíc litrů ropy. Tisková mluvčí firmy Repsol pro peruánský rozhlas uvedla, že společnost se necítí za únik ropy odpovědná. „Nezpůsobili jsme ekologickou katastrofu. Nedokážu říct, kdo je za ni zodpovědný. Je nám líto toho neštěstí,“ dodala. Znečištění se týkalo 174 hektarů moře, pláží a přírodní rezervace.
Podle nejnovějších informací chce místní Národní institut pro obranu hospodářské soutěže a ochranu duševního vlastnictví obě pojišťovny a rafinerii Rafínería La Pampilla se sídlem v Peru, a dále společnosti Transtotal Agencia Marítima (Peru) a Fratelli d´amico Armatori (Itálie), žalovat za spotřebitelskou škodu a kolektivní nemateriální škodu. Prezident této instituce Julián Palacín se podle médií odvolal na příslušná ustanovené občanského zákoníku. Ta říkají, že ten, „kdo přepravuje nebezpečný náklad zboží nebo vykonává riskantní činnost a způsobí přitom někomu jinému škodu, je povinen ji nahradit.“
Ropný koncern Repsol podle očekávání žalobu odmítl jako neodůvodněnou, nespravedlivou a nepřiměřenou. Podle jeho zástupců se žaloba údajně nezabývá skutečnými příčinami neštěstí, dále doposud již realizovanými aktivitami na vyčištění a úklid zaneřáděných lokalit a spoluprací ropného gigantu s peruánskou vládou na záchranných pracích ve prospěch postižených. Kromě toho reálné odhady nejsou ani v nejmenším základem pro v žalobě uváděná čísla. Vláda jihoamerické země ale pokládá ropnou společnost za spoluodpovědnou za vzniklou katastrofu, protože jí patří ropné potrubí.