V Bangkoku se řeší pokračování naplňování Montrealského protokolu - Ochrana ozonové vrstvy
V Bangkoku dnes začalo 44. zasedání Otevřené pracovní skupiny smluvních stran Montrealského protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu.[1] Na tomto zasedání, kde ČR jakožto země předsedající Radě EU zajišťuje koordinaci Evropské unie, se diskuse zaměří na řadu technických, ale také finančních otázek s cílem připravit rozhodnutí a doporučení pro posílení naplňování této nejúspěšnější globální environmentální smlouvy ratifikované 197 státy světa a Evropskou unií.
Největší pozornost bude zaměřena na otázky doplnění zdrojů Mnohostranného fondu pro implementaci Montrealského protokolu (MLF) na období 2021 – 2023, o kterém se rozhodne 16. července 2022 na již 5. mimořádném zasedání smluvních stran. Z MLF se hradí projekty na ochranu ozonové vrstvy v rozvojových zemích, což ve výsledku přináší benefit všem zemím světa. Covidová pandemie znemožnila přijetí rozhodnutí o této otázce v uplynulých dvou letech. Nyní je proto nezbytné dosáhnout konsenzu o doplnění zdrojů MLF tak, aby nebylo ohroženo pokračování Fondem financovaných projektů. Navíc se bude diskutovat i o zadání pro studii, ze které vzejde doporučení pro doplnění zdrojů MLF na další tříleté období (2024 – 2026). Fond je tvořen příspěvky rozvinutých zemí, včetně České republiky, která ho financuje z rozpočtové kapitoly MŽP.
Na pořadu jednání je také řada návrhů s cílem dále posílit celosvětová opatření na vyloučení výroby a spotřeby tzv. „regulovaných látek“, [2] které ozonovou vrstvu poškozují a omezit používání některých fluorovaných skleníkových plynů, jež jsou od roku 2016 [3] kontrolovány Protokolem kvůli jejich rozšíření jako náhrad za vyloučené regulované látky a jejich výraznému negativnímu vlivu na klimatický systém Země. Diskutují se nejen návrhy opatření, jež je nutné učinit na národní úrovni v jednotlivých státech (zavádění environmentálně šetrných náhrad), ale také zlepšení monitoringu používání látek, kontrola jejich dovozu a vývozu s cílem předejít nelegálním přepravám a dovozu zastaralých zařízení obsahujících tyto látky (např. klimatizace, chladící zařízení) do rozvojových zemí. Montrealský protokol významně přispívá k ochraně klimatu. Otázky podpory energetické účinnosti a širšího použití technologií šetrných ke klimatu budou rovněž součástí diskuse.
Poznámky:
[1] Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (1987) (dále jen „Protokol“ nebo „Montrealský protokol“) byl sjednán k Vídeňské úmluvě na ochranu ozonové vrstvy (1985), jejímž smyslem je chránit lidské zdraví a životní prostředí proti nepříznivým účinkům lidské činnosti, které ovlivňují nebo by mohly ovlivňovat ozonovou vrstvu.
[2] Konkrétně se jedná o téměř 100 druhů látek. Mezi nejvíce nebezpečné patří halony, tetrachlormetan, metylbromid (v ČR se nepoužívá od roku 2002), chlorfluoruhlovodíky (CFC) a hydrochlorfluoruhlovodíky (HCFC). Regulované látky pronikají do vyšších vrstev atmosféry, kde způsobují zeslabování ozonové vrstvy, která život na Zemi chrání před negativními účinky UV záření.
[3] Přijato rozhodnutí o zařazení látek pod Montrealský protokol, v platnosti od 1.1. 2019.
Poslední zprávy z rubriky Životní prostředí:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz