Plzeň má plán na zlepšení kondice svého historického jádra

Plzeň má plán na zlepšení kondice svého historického jádra

Plzeň má dlouhodobou vizi – Útvar koncepce a rozvoje města Plzně (ÚKRMP) ve spolupráci s Odborem památkové péče Magistrátu města Plzně vypracoval dokument s názvem Program regenerace historického jádra města Plzně na desetileté období 2021 až 2030. Podněty k jeho vypracování v minulých letech podávali sami majitelé objektů, které se nacházejí v Městské památkové zóně Plzeň.

„Nyní už jsou v souladu s touto vizí připravovány první rekonstrukce domů. Majitelé historických objektů mohou dosáhnout na dotaci Ministerstva kultury České republiky, které Program regenerace městských historických jader vyhlašuje. Tím, že město zpracovalo svůj dokument na regeneraci plzeňského historického jádra, se přihlásilo k ministerskému programu,“ uvedla náměstkyně primátora města Plzně Eliška Bartáková, do jejíž gesce mimo jiné spadá i oblast památkové péče. Zdůraznila, že regenerace v tomto programu neznamená jen opravy památek, ale transformaci celého území plzeňské památkové rezervace do celku, který bude fungovat jako živý organismus. „V minulých letech, tedy ještě před samotným zpracováním dokumentu, magistrátní odbor památkové péče vyzval majitele památkově chráněných domů v městské památkové rezervaci, aby tento program pomohli vytvořit a nechali zpracovatele dokumentu nahlédnout do svých objektů a zhodnotit jejich technický stav. Zaměřili se především na podchycení nejzásadnějších úskalí těchto historicky cenných objektů,“ podotkla Eliška Bartáková.

„Na dokumentu jsme usilovně pracovali několik měsíců a z časového hlediska bylo nejnáročnější získání potřebných dat v podobě terénního průzkumu a následného vyhodnocení,“ poznamenal Adam Javornícky z ÚKRMP, který je zodpovědný za vytvoření Programu regenerace historického jádra města Plzně. Doplnil, že do programu se celkem přihlásilo 47 objektů, z nichž 39 je kulturní památkou – jedná se zhruba o 15 procent z celkového počtu objektů v městské památkové rezervaci. „Vlastník, případně správce posuzovaného domu, nás vždy provedl jednotlivými prostory. Následovala diskuze, která nám dopomohla ve tvorbě uceleného obrazu zahrnujícího historii domu včetně výhledových plánů. Výsledek se pak promítl do hodnotící karty každého posuzovaného objektu, ta je součástí zpracovaného dokumentu,“ řekl Adam Javornícky a dodal, že jako zpracovatelé byli překvapeni tím, k jakým kontrastům u technického stavu objektů dochází. „Na první pohled se z ulice mohou zdát domy v dobré kondici, ale už málo kdo ví, co se skrývá uvnitř. Vlhkost a chátrající dvorní průčelí patřily mezi nejčastěji zaznamenané problémy. Na druhou stranu jsme se setkali i s objekty ve velmi dobrém stavu, což nás moc těší,“ poznamenal.

Zdroj foto: DronySIT – úsek Správy informačních technologií města Plzně

Vlastníkům památek pomůže odbor památkové péče

Náměstkyně Eliška Bartáková dále upozornila, že s požadavkem na regenerační zásah je aktuálně evidována až třetina nemovitých kulturních památek v historickém jádru. Do projektu se zatím přihlásila pouze část z nich: „Jedná se však takzvaně o živý dokument, takže i nadále sledujeme dění v historickém jádru a na základě průběžného vývoje a zájmu vlastníků památek budeme jednotlivé podklady aktualizovat. Naší snahou je iniciovat potřebné regenerační procesy, které povedou k celkovému zlepšení kondice městské památkové rezervace.“ Podotkla, že vlastníkům památek pomůže odbor památkové péče, na němž nyní leží výkonná část naplnění těchto vizí. „Jsme prostředníkem mezi tím, co nabízí Ministerstvo kultury v rámci svých dotačních programů, a mezi vlastníkem, na jehož bedrech leží řada povinností,“ podotkl vedoucí odboru památkové péče Karel Zoch. „Aby mohl být vlastník do programu zařazen a dosáhnout tak na dotaci z Ministerstva kultury, musí být jeho dům evidován jako kulturní památka, mít zpracovanou projektovou dokumentaci, která musí projít schválením našeho odboru, a také by měl mít vydané stavební povolení,“ doplnil a upozornil, že zájemci, kteří chtějí být do programu zařazeni, se mohou hlásit u jeho kolegy Petra Bukovského (bukovsky@plzen.eu, tel.: 378 033 063). Je připraven jejich záměr konzultovat a projít s nimi celým procesem.

Odbor památkové péče Magistrátu města Plzně bude vždy na podzim odesílat Ministerstvu kultury vyplněný dotazník s informací, kteří vlastníci památek mají zájem se v následujícím roce k programu připojit, a tím mít možnost získat z Ministerstva kultury dotaci na rekonstrukci. „Získáme tak odhad toho, jak rozsáhlé a jak nákladné plánované rekonstrukce budou. Ministerstvo kultury nám pak zašle kvótu, tedy výši finančních prostředků určenou pro Plzeň na daný rok,“ upřesnil vedoucí odboru památkové péče Karel Zoch. O jejich rozdělení pak rozhoduje odborná pracovní skupina, kterou tvoří političtí zástupci města, odborní úředníci – památkáři a nezávislí odborníci – architekti a jejíž členkou je také náměstkyně Eliška Bartáková. Tato skupina posuzuje jednotlivé rekonstrukční záměry a rozhoduje o návrhu rozdělení finančních prostředků z Ministerstva kultury. Přidělená dotace obvykle dosahuje řádově nižší desítky procent nákladů na rekonstrukci.

„Důležitý je komplexní přístup k celému území i v rámci jednotlivých rekonstrukcí. I majitelé objektů musejí postupovat od celku k částem. Měli by vyhodnotit, co na jejich domě není v pořádku, nechat vypracovat komplexní projektovou dokumentaci a následně v opravě postupovat po jednotlivých krocích,“ podotkla Eliška Bartáková a připomněla, že hlavním cílem je, aby historické jádro bylo živým organismem. „Chceme, aby v něm lidé žili a chodili nakupovat třeba do blízkého pekařství. Takovéto pekařství nebo jiný obchod či restaurace generují nájem a z nájmu může majitel památku opravit a udržovat ji. Když bude tato křehká rovnováha narušena, začne celé území chátrat. Úkolem nás památkářů je ten organizmus živý udržet, ne z něj udělat mrtvý ‚vycpaný‘ exponát,“ doplnil Karel Zoch.

Manuály pro regulaci vizuálního smogu

Že město Plzeň chápe historické centrum jako živý organizmus, který se stále vyvíjí, dokazují i jeho další aktivity, při nichž spolupracují nejrůznější odbory magistrátu. Takovým příkladem jsou třeba manuály vydané k regulaci vizuálního smogu, tedy Manuál reklamy ve veřejném prostoru, Manuál označování provozoven a na ně navazující Plán regulace vizuálního smogu. Jsou to další aktivity prováděné na území historického jádra, které přispívají ke zlepšení celkového dojmu z tohoto památkově chráněného území. Slouží jako návod pro majitele objektů či provozovatele nejrůznějších zařízení. Jde o to vytvořit z historicky cenného centra kultivované prostředí, které bude přitahovat obyvatele Plzně i návštěvníky města. Manuály lze v elektronické podobě najít na https://ukr.plzen.eu.

Základní informace o plzeňském historickém jádru

• Plzeňské historické jádro bylo prohlášeno nařízením vlády městskou památkovou rezervací 19. dubna 1989. Plzeň se tak dostala do výsostného klubu nejvýznamnějších měst České republiky.
• Královské město Plzeň bylo založeno koncem 13. století na šachovnicovém půdorysu. Náměstí Republiky dominuje katedrála sv. Bartoloměje s nejvyšší gotickou kostelní věží v Česku. Významnou památkou je historické podzemí – od středověku budovaná třípatrová síť sklepů. Období renesance zastupuje řada měšťanských domů a také velkolepá budova radnice. Významnou barokní památkou je například budova biskupství od významného architekta Jakuba Augustona. Do městské památkové rezervace patří i novější objekty, například novorenesanční budova Západočeského muzea v Plzni či novorenesanční budova Velkého divadlo s prvky secese.
• V Městské památkové rezervaci Plzeň se nachází cca 300 objektů s popisnými čísly, zahrnují 155 kulturních památek.

Text: Hana Josefová