Sektorová daň Česko obrací k populismu a socialismu, Klement Gottwald by jí tleskal
V Česku ožil přízrak sektorové daně. Po jejím
zavedení v oblasti energetiky volají hned čtyři z pěti vládních stran, kromě
ODS. V čele šiku za zavedení sektorového zdanění stojí Piráti, nečekaně se ovšem
přidává také Národní rozpočtová rada. Její nový šéf Mojmír Hampl žádá
sektorovou daň nejen na energetiku, ale také na banky. Zdůvodňuje to věru
marxistickým slovníkem. Energetické společnosti a banky prý mají za současné
válečné situace „nezasloužené žně“, tedy pochopitelně ziskové žně.
Smutné je, že nový šéf rozpočtové rady
proaktivně navrhuje novou formu zdanění, místo aby vládní strany z titulu své
funkce tlačil k hledání úspor, které ostatně před volbami slibovaly, a nebylo
tudíž žádného sektorového zdanění třeba.
Zavedení sektorové daně by bylo nebezpečným
precedentem, jenž by Česku značně uškodil v očích zahraničních investorů. Už
vůbec jej nelze zdůvodňovat údajně „nezaslouženým“ ziskem. Jediný zisk, který
je v tržní ekonomice nezasloužený, je ten, jenž je výsledkem kriminální
činnosti nebo nekalého jednání typu kartelové dohody. Česko však už nyní má
mechanismy k tomu, aby činnost vedoucí k takto nezaslouženým ziskům potíralo a
trestalo. Není třeba zavádět opatření sektorové daně, které je svojí povahou
socialistické, netržní. To, zda je zisk nezasloužený, v tržní ekonomice
posuzují totiž zejména soudy, nikoli vláda, a už vůbec ne tři lidé z rozpočtové
rady. Jakmile bychom připustili, že v některých sektorech je zisk nezasloužený,
otevíráme Pandořinu skříňku socialismu, protože velmi často lze najít na první
poslech rozumně znějící argument, proč je v tom či onom sektoru zrovna zisk
nezasloužený.
Ostatně celý lidský progres a inovativnost jsou
založeny na – na první pohled – nezasloužených ziscích. Jestliže je podnikatel
– v historii i nyní – schopen tak převratné inovace, která mu zajistí výrazný
náskok před konkurencí, tak po nějakou dobu má zdánlivě nezasloužené zisky.
Totiž jakoby příliš jednoduché, zdánlivě bezpracné. Teprve po určité době, až
jej konkurence dožene, se zisky opět rozprostírají rovnoměrněji, z hlediska
laika nebo socialisty tedy „spravedlivěji“. Rovnoměrněji jak v rámci sektoru, v
němž náš inovativní podnikatel působí, tak ve vztahu k dalším sektorům
ekonomiky. Právě snaha o dosažení závratného zisku a zajištění pořádného
konkurenčního náskoku před rivaly v odvětví je ale tím, co podnikatele a firmy
podstatně pudí k inovacím, na nichž je založen celý lidský pokrok.
Představme si, že by někoho napadalo sektorově
zdanit ty farmaceutické firmy, které vyvinuly účinnou vakcínu na covid-19.
Vždyť přece už měly svůj výzkum rozjetý, jenom jej přizpůsobily nově se
objevivší podobě koronaviru, takže jaképak copak. Celosvětová pandemie jim
nezaslouženě zajistila mimořádné zisky, takže je třeba o ně tyto firmy zvláštní
daní připravit, nad rámec běžného zdanění. Takovou zvláštní daní bychom tedy
trestali ty, kteří lidstvu prospívají nejvíce. Jako společnost bychom vyslali
nebezpečný signál, že inovovat se zase tolik nevyplácí.
Opravdu může za současnou enormní ziskovost
energetických společností jenom Putin a válka, kterou rozpoutal? Není za ní ve
srovnatelné míře také třeba přes deset let staré rozhodnutí Německa vypnout
všechny jaderné elektrárny? Pokud by dnes mělo Německo v provozu třeba přes
padesát reaktorů jako Francie, těžko bude současná energetická krize v EU tak
palčivá. Zřejmě by ani žádná krize nebyla. Možná by ani nebyla válka na
Ukrajině, neboť Putin by neměl zdaleka takové příjmy z prodeje plynu do EU –
tím pádem by byla jeho politická i ekonomická pozice nejen vůči EU mnohem
slabší, než je dnes.
Znovu: kdo tedy posoudí, zda je zisk
nezasloužený? Tržní ekonom nic takového říci nemůže. Žádný zákon totiž porušen
nebyl. Ano, socialista nebo marxista vždy najde zdůvodnění, proč zrovna daného
podnikatele, danou firmu či daný sektor zdanit nad rámec běžného. Hodně lidí mu
ještě zatleská. Je populistické a líbivé „jít po krku“ nenažrancům z bank a
energetických firem. Odtamtud už ovšem bohužel není daleko k tomu, jím tím
krkem také zakroutit, jak se do Moskvy za bolševiky jezdil učit pozdější první
komunistický prezident Klement Gottwald, velký znárodňovatel, a tedy velký
zloděj. Gottwald by jistě Hamplovu nápadu na sektorovou daň na energetiku či
banky zatleskal.
Bohužel, nebezpečně se obracíme k naší temné
minulosti, k minulosti socialismu a komunismu. Postupně odcházejí generace
lidí, kteří na vlastní kůži zažili zkázonosnost těchto zřízení, resp. snah o
ně. Vždyť ještě poměrně nedávno v roce 2008 nikoho – možná s výjimkou KSČM – nenapadlo
volat po sektorové dani. Přestože ceny ropy na světových trzích byly tehdy
nominálně, a tedy ještě více i reálně vyšší než kdykoli během letošního roku.
Tehdy o nezasloužený zisk energetických firem nešlo? A proč tedy dnes ano?
Počátkem 90. let nebo roku 2012 zase byly ceny pohonných hmot v českých zemích
– reálně, po vztažení k průměrně mzdě – vyšší než kdykoli během letoška. Kdo
tehdy žádal sektorovou daň?
A proč vůbec sektorově danit banky? Ty velké už
dnes jsou jedněmi z největších plátců daní v ČR. Ale hlavně: jak mohou banky
profitovat nezaslouženě z boje České národní banky s inflací? Vždyť sama
současná vláda, resp. její strany, tvrdí, že inflaci máme z podstatné míry
kvůli rozhazování předchozí vlády Babišovy. Takže banky zdaníme nad rámec běžného
kvůli tomu, že Babiš rozhazoval? To je vážně velmi špatný signál vůči
zahraničním investorům. Protože nejprve stát rozhazuje a kupuje si voliče a pak
si ztrátu z toho rozhazování „zahojí“ zvláštním sektorovým zdaněním objektivně
dobře hospodařících bank. Široká veřejnost ocení oboje, protože oboje je
populismem. Jak nejprve rozhazování, tak posléze zdanění bankéřů a jejich
údajně nezaslouženého zisku.
Nepodléhejme lacinému populismu, neobracejme se
k socialismu. Akorát se tak všichni střelíme do nohy.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má téměř 25 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 18 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na: www.trinitybank.cz
Daně a daňová přiznání - informace, termíny, formuláře
Více zpráv k tématu Daně
Poslední zprávy z rubriky Daně a účetnictví:
Přečtěte si také:
Prezentace
14.11.2024 Dosáhne Bitcoin 100 000 USD do konce roku?
13.11.2024 Jaké je hlavní využití ekonomického kalendáře?
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Petr Lajsek, Purple Trading
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
S návratem Donalda Trumpa zlato prudce klesá. Trhy zachvátila pozitivní nálada
Miroslav Novák, AKCENTA
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?
Okénko finanční rady
Aleš Rothbarth, Skupina Klik.cz
Flotilové pojištění ušetří firemní finance i starosti, které se týkají služebních i soukromých cest
Marek Pokorný, Portu
Ondřej Vacek, Ušetřeno.cz
Tomáš Kadeřábek, Swiss Life Select
Iva Grácová, Bezvafinance
Jak se připravit na nečekané výdaje: Tipy na vytvoření a správu nouzového fondu
Lukáš Kaňok, Kalkulátor.cz
Energie dál zlevňovat nebudou, vyplatí se fixovat aktuální ceny?
Martin Pejsar, BNP Paribas Cardif Pojišťovna