Vývoj na devizovém trhu – ranní zprávy 24.06.2022

Klíčové události

• Eurozóna: Kompozitní index PMI v červnu podle předběžného odhadu poklesl na 51,9 z květnových 54,8 bodu. Z dílčích indexů PMI ve výrobním sektoru poklesl na 52,0 a PMI ve službách na 52,8 bodu.
• Německo: Kompozitní index PMI v červnu podle předběžného odhadu poklesl na 51,3 z květnových 53,7 bodu.
• Polsko: Růst peněžní zásoby M3 v květnu zpomalil na 7,6 % r/r z dubnových 8,2 % r/r.
• USA: Nové týdenní žádosti o podporu v nezaměstnanosti do 18/6 činily 229 tis. Kompozitní index PMI v červnu předběžně poklesl na 51,2 z květnových 53,6 bodu.

Vývoj na devizovém trhu

• EURCZK: Koruna se vůči euru ve čtvrtek pohybovala kolem hladiny 24,75 CZK/EUR a jejímu výraznějšímu oslabení velmi pravděpodobně bránila intervencemi Česká národní banka (ČNB). Po středečním zasedání bankovní rady ČNB byl včera domácí makroekonomický kalendář prázdný.
• USDCZK & PLNCZK: Vůči americkému dolaru koruna včera oslabila a odevzdala tak část středečních zisků. Ke konci odpoledne se obchodovalo v blízkosti úrovně 23,50 CZK/USD. Na měnovém páru s polským zlotým se včera obchodovalo kolem hladiny 5,25 CZK/PLN.
• EURHUF & EURPLN: Ze zbylých středoevropských měn ve čtvrtek maďarský forint vůči euru oslabil k hranici 400 HUF/EUR a polský zlotý se pohyboval převážně nad hladinou 4,70 PLN/EUR.
• EURUSD: Na hlavním měnovém páru ve čtvrtek ráno euro oslabilo k hladině 1,05 USD/EUR po slabších PMI číslech z Francie a z Německa. Ke konci odpoledne se obchodovalo v blízkosti hladiny 1,053. V obou největších evropských ekonomikách v červnu podle PMI došlo ke zhoršení podnikatelských nálad a to jak ve výrobě, tak i ve službách. Ve všech případech se sice dílčí indexy PMI udržely nad neutrální 50 bodovou hranicí s výjimkou poklesu výrobního PMI, avšak detailnější vhled naznačuje, že evropská ekonomika (pokud vezmeme Francii a Německo jako benchmark) začíná výrazněji zpomalovat. Prudký a méně očekáváný byl přitom pokles důvěry podniků ve službách. Sektor služeb přitom v posledních měsících těžil z ukončení covidových omezení a nárůstu poptávky ze strany spotřebitelů. Vysoká inflace však začíná na spotřebitele a následně i na služby stále více negativně dopadat. Společným jmenovatelem pro podniky ve výrobě i ve službách je vysoká inflace na vstupech, která nutí podniky přenášet náklady na spotřebitele. A spotřebitelé následně kvůli vysoké inflaci začínají šetřit, což se začíná negativně promítat do poptávky a konkrétně u PMI v nových zakázkách. Pro druhou půlku letošního roku zde máme scénář výrazně zpomalující evropské ekonomiky až recese a rychlého zvyšování úrokových sazeb Evropskou centrální bankou (ECB). Otázkou je, jak bude ECB na toto dilema reagovat a zda nezačne z rychlé normalizace měnové politiky postupně couvat (předpokládáme, že částečně ano).

Očekávaná data a události

• ČR: Souhrnný indikátor důvěry (červen)
• Eurozóna: Projevy centrálních bankéřů (ECB) - Guindos
• Německo: Index podnikatelského klimatu Ifo (červen)
• USA: Spotřebitelská důvěra podle průzkumu Michiganské univerzity (červen) – finální údaj, Prodeje novostaveb (květen)