Mzdy se letos reálně propadají nejvíce v tomto tisíciletí, zaměstnanci veřejné správy mají mzdy nižší dokonce o zhruba 10 % než loni! Potvrzuje se, že v Česku probíhá historicky rekordní pád životní úrovně

Reálné mzdy v Česku se letos v prvním čtvrtletí meziročně propadly o 3,6 procenta. I když meziročně sice přidaly přes sedm procent nominálně, takže většina lidí má pocit, že „bere více“, reálně, tedy po zohlednění inflace, více než 11procentní, se historicky propadly. Například zaměstnanci veřejné správy a obrany zaznamenali dokonce zhruba desetinový propad reálných výdělků, což je naprosto nevídané. Jejich mzdy meziročně nominálně stouply jen o necelá dvě procenta, přitom rovněž čelí jako všichni ostatní dvouciferné inflaci. Jsou to tedy zaměstnanci nejvíce poškození současnou inflační vlnou. Té naopak poměrně zdařile vzdorují pracovníci bank a pojišťoven, jejichž mzdový nárůst, takřka šestnáctiprocentní, dokonce i velmi rapidní inflaci překonává. Ti ale patří k výjimkám, co potvrzují pravidlo.

Dnešní data ke mzdám potvrzují, že v Česku už probíhá historicky největší pokles životní úrovně , jaký republika ve své historii od roku 1993 pamatuje. Rapidní inflace při poměrně slabém růstu mezd letos způsobí suverénně největší pokles životní úrovně od roku 1993.

Inflace v letošním roce vykáže podle našeho předpokladu průměrnou úroveň 14,5 procenta. Tento odhad je však zatížen značnou mírou nejistoty, neboť inflace se bude odvíjet od dalšího vývoje války na Ukrajině, souvisejících sankcí i ruských odvetných opatření, včetně úplného přerušení dodávek ruského plynu do EU i tedy ČR.

Mzdy v letošním roce stoupnou v ČR v průměru nominálně o 6,5 procenta. Pokud od tohoto růstu mezd odečteme očekávanou hodnotu inflace, oněch 14,5 procenta, dostáváme údaj vyjadřující letošní reálnou změnu průměrné mzdy, tedy minus osm procent.

Takto výrazně reálná průměrná mzda v historii ČR nikdy neklesla. Dosud klesala jen v letech 1998 (o 1,4 procenta), 2012 (o 0,8 procenta), 2013 (o 1,5 procenta) a v pandemickém roce 2020 (o 0,1 procenta). Ve všech ostatních letech od roku 1993 reálná průměrná mzda rostla. Její růst znamená růst kupní síly průměrně vydělávajícího Čecha, tedy i vzestup jeho životní úrovně . Pokles naopak značí sestup životní úrovně.

Letos tedy životní úroveň průměrně vydělávajícího Čecha spadne – a už padat začala – suverénně nejvýrazněji v celé historii ČR (viz graf níže). Bezrizikově se prudkému propadu životní úrovně ubrání jen ti, kteří investovali do spořících dluhopisů české vlády, Dluhopisů Republiky, v jejich proti-inflační variantě. Úrok těchto dluhopisů se bude odvíjet od úrovně meziroční inflace letos v říjnu, takže by mohl činit až sedmnáct procent. To je na tak bezpečném produktu, odpovídající svojí bezpečností termínovanému vkladu v zavedené bance, zcela bezkonkurenční úročení, více než trojnásobné oproti nejlépe úročením bankovním vkladům.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank