Zpráva z jednání Euroskupiny v rozšířeném formátu a Rady ECOFIN ze dne 23. a 24. května

Hlavními tématy zasedání Rady ECOFIN byly ekonomické dopady války na Ukrajině, další zpřísňování sankcí proti Rusku, ale také umožnění ČR aplikovat zvýšený limit pro povinnou registraci k DPH. Euroskupina v rozšířeném formátu se zabývala přípravou pracovního plánu dokončení bankovní unie. ČR zastupoval ministr financí Zbyněk Stanjura.

Jednání svázané s Radou ECOFIN začala již 23. května 2022 dopoledne, kdy se konal Makroekonomický dialog na politické úrovni (MEDPOL), kterého se zúčastnil ministr financí Z. Stanjura v rámci PRES tria. Odpoledne proběhlo jednání Euroskupiny v řádném formátu, které se věnovalo aktuální hospodářské situaci v kontextu jarní makroekonomické predikce EK a výběru nového výkonného ředitele Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). Následovalo zasedání Euroskupiny v rozšířeném formátu, které se zabývalo pracovním plánem k dokončení bankovní unie. Diskuze v této oblasti bude pokračovat dále v červnu.

Dne 24. května 2022 proběhl nejprve Hospodářský a finanční dialog mezi EU a zeměmi Západního Balkánu a Tureckem, kde Radu EU opět zastupovalo trio PRES včetně ministra financí Z. Stanjury. Následně před samotným jednáním Rady zasedli ministři ke snídani. V jejím rámci zazněla tradiční zpráva ze zasedání Euroskupiny a proběhla diskuze o současné makroekonomické situaci. V debatě rezonovala mj. témata jarního balíčku EK v rámci evropského semestru, prodloužení všeobecné únikové doložky (GEC) do konce roku 2023 či problémů zvýšené inflace a to zejména u energetických produktů.

Mezi prvními projednanými body bylo přijetí rozhodnutí Rady schválit loňskou žádost České republiky o možnost zvýšit hranici obratu pro osvobození od DPH až na 85 000 eur dříve než od 1. ledna 2025, jak předpokládá novela evropské směrnice o DPH.

Hlavním tématem řádného jednání Rady byly hospodářské dopady války na Ukrajině. Výměna názorů ministrů proběhla zejména k efektivitě plnění stávajících sankcí vůči Rusku a Bělorusku. Obecně širokou podporu získaly snahy EK ve vztahu ke krátkodobé i dlouhodobé pomoci Ukrajině. ČR podpořilo iniciativu deseti členských zemí, které v koordinaci Estonska připravily společný dopis volající po větší flexibilitě kohezní politiky EU. Evropská komise v otázce fiskální odpovědnosti aktuálně doporučila v důsledku války na Ukrajině a s cílem podpořit ekonomický růst prodloužení únikové doložky z pravidel Paktu o stabilitě a růstu. Fakticky tak Komise nebude zahajovat řízení při porušení fiskálního pravidla, tedy kvůli nadměrnému rozpočtovému deficitu nad 3 % HDP, ani v roce 2023. Ministři financí debatovali také o ekonomických dopadech projednávaného šestého balíčku sankcí proti Rusku navrhujícím dále omezit fungování ruského bankovního sektoru, ruských médií či prodejů nemovitostí osobám z Ruska. Evropská komise v balíčku navrhla také zákaz dovozu ruské ropy do EU. V rámci různého EK představila výsledky práce tzv. Wise Persons Group (WPG) v celní oblasti, jejímž výstupem je nezávislá zpráva včetně deseti doporučení, která by měla posunout celní unii na vyšší úroveň. WPG posuzovala fungování celní unie v EU a současně navrhuje modernizaci a reformu celních orgánů. V průběhu roku bude předložena reforma celní unie.