Embargo EU na ruskou ropu přichází pro Fialovu vládu v nejhorší čas, ropa prudce zdražuje v předvečer snížení spotřební daně z paliv. Putin kvůli embargu přijde o 230 miliard korun ročně, vítězem situace je Indie a Čína

Lídři EU se včera pozdě večer v Bruselu dohodli na embargu na námořní dovoz ruské ropy a ropných produktů. Ropu budou embargovat do šesti měsíců od vstoupení opatření v platnost, ropné produkty do osmi měsíců. To znamená, že v období do začátku příštího roku se EU odstřihne od zhruba dvou třetin dodávek ruské ropy (Bulharsko má výjimku a delší čas na odstřižení se od ruské ropy, přepravované po moři ; další výjimku má Chorvatsko). Takový krok právě teď citelně přispívá k růstu cen ropy na světových trzích.

Zdražování ropy, které nastává také v důsledku ústupu covidu v Číně, není úplně dobrou zprávou pro vládu premiéra Fialy, která od zítřka zavádí čtyřměsíční snížení spotřební daně z benzínu a nafty, a to o 1,50 koruny za litr. Vyjde ji na miliardu korun měsíčně. Řidiči jej však kvůli znatelnému zdražování pohonných hmot, jež lze kvůli zdražující ropě čekat v příštích dnech a týdnech, prakticky vůbec nepocítí. Už v polovině června mohou být pohonné hmoty znatelně dražší než nyní, a to navzdory právě snížení daně.

Cena ropy Brent na světových trzích se dnes vyhoupla přes hodnotu 124 dolarů za barel. Je tak nejdražší od 9. března letošního roku, kdy vrcholila panika způsobená invazí Ruska na Ukrajinu. Tato panika vedla k tomu, že cena nafty se v ČR vyhoupla na úrovně kolem 50 korun za litr. Nejdražší v historii byl tehdy také benzín. Nyní je tak třeba počítat také s citelným růstem cen pohonných hmot v ČR. Byť zdražení k 50 korunám za litr zabrání politika vlády spočívající v kontrole marží čerpacích stanic a distributorů. Marže čerpacích stanic dle závěru kontroly ministerstva financí oproti březnu poklesly zhruba o 0,60 koruny na litr.

Německo a Polsko se včera též v Bruselu zavázaly, že do konce roku se odstřihnou od ruské ropy přepravované severní větví ropovodu Družba. Do EU tak po prvním čtvrtletí roku 2023 bude proudit ruská ropa pouze jižní větví ropovodu Družba, tedy do Maďarska, na Slovensko a do Česka. Tyto země budou mít výjimku a budou tedy jako jediné v EU (společně s Bulharskem a Chorvatskem, jež mají výjimku uvedenou výše) moci nadále dovážet ruskou ropu i po prvním čtvrtletí příštího roku. A to až do té doby, než se najde uspokojivé řešení, jak i ony mohou ruskou ropu schůdně nahradit.

Pokud Rusko nebude moci dovážet do EU ropu po moři, tankery, a pokud se od ruské ropy ze severní větve Družby odstřihnou Německo a Polsko, sníží se vývoz ruské ropy do EU o zhruba 90 procent, což už je pro Putinův režim citelný nepříznivý zásah. Kreml jen v důsledku embarga na ropu vyváženou do EU po moři přijde ročně o zhruba 230 miliard korun, neboť bude muset danou ropu prodávat levněji – až o 34 dolarů na barel – v Asii, zemím jako Indie nebo Čína. Ty jsou tak vítězi situace. Zatímco EU se bude muset smířit s vysokými cenami ropy a pohonných hmot a Rusko s citelným poklesem ropných příjmů, Indie, Čína a další asijské země budou ruskou ropu nakupovat v historicky rekordní slevě.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank