Německá inflace nejvyšší od 70. let

Inflace v eurozóně po včerejších vysokých německých číslech dnes pravděpodobně opět zrychlí. Německá květnová harmonizovaná inflace dosáhla téměř 9 % (8,7 %) - to je nejvyšší hodnota od počátku sedmdesátých let minulého století (1973/74). I když hlavním motorem inflace zůstávají drahé energie (+38 % meziročně) a potraviny (+11 %), zdražují položky napříč celým spotřebitelským košem. Politická poptávka po řešení problému inflace roste a ECB bude pravděpodobně pod tlakem zvýšit sazby v červenci agresivněji, než naznačovala Christine Lagardeová a hlavní ekonom Philip Lane.

Zejména z Německa zaznívají silné hlasy, které volají po tom, že není možné dnešní inflační vlnu jednoduše odbýt tím, že je “dovezená”. Za všechny německé ekonomy to nedávno dobře vyjádřila ve své prezentaci členka výkonné rady ECB Isabel Schnabelová (https://www.ecb.europa.eu/press/key/date/2022/html/ecb.sp220511_1~e9ba02e127.en.html).

Celý vyspělý svět pociťuje synchronně sérii “zdánlivě dovezených” nabídkových šoků - skutečným problémem v pozadí je silná covidem nastartovaná globální poptávka po zboží (na úkor služeb). Schnabelová proto v souhrnu uvádí tři argumenty, proč dnes musí i ECB aktivně zakročit proti rostoucí inflaci. Za prvé, i když vyloučíme z dnešní inflace dovezené ceny energií a potravin, inflace v eurozóně je nejvyšší v historii společné měny a nepůjde rychle dolů - historicky nejnižší a záporné sazby tedy nedávají žádný smysl. Za druhé, je pravda, že inflace v USA a na řadě jiných míst ve vyspělém světě je dnes vyšší. Rozdíly ovšem primárně odráží různou startovní hladinu, která byla v eurozóně nižší než v USA. A za třetí, pokud se porovnávají průměrné inflace ořezané o extrémní hodnoty (trimmed-mean inflation) spíše než indexy vylučující některé komponenty (jako potraviny a energie), jsou inflační tlaky v eurozóně a v USA podobné. Je to důsledek toho, že inflace v eurozóně je rovnoměrněji hnaná vpřed širší paletou faktorů, zatímco v USA byla do této chvíle více koncentrovaná na některé rychle zdražující položky (například ceny ojetých vozů).

To vše jsou argumenty, kterými se pravděpodobně bude snažit Isabel Schnabelová přesvědčit své kolegy ve výkonném výboru ECB, aby si letos se zvyšováním sazeb pospíšili.