Vládní koalice se shodla na podobě strategického plánu zemědělských dotací - výše redistributivní platby, kterou zemědělci dostávají na prvních 150 hektarů obhospodařované půdy, bude 23 procent z celkové částky na přímé platby.

Vládní koalice se shodla na podobě strategického plánu zemědělských dotací. Výše redistributivní platby, kterou zemědělci dostávají na prvních 150 hektarů obhospodařované půdy, bude 23 procent z celkové částky na přímé platby. Původně bylo plánováno deset procent. Podle nového nastavení dotací tak dostanou více peněz hlavně menší farmáři. Návrh už v lednu vyvolal protesty především větších zemědělských podniků. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Návrh Strategického plánu společné zemědělské politiky nastavuje pravidla vyplácení dotací na období od roku 2023 do roku 2027. Strategický plán v podobě, v jaké ho ministerstvo odeslalo již v lednu Evropské komisi, kritizují hlavně Zemědělský svaz ČR a Agrární komora ČR, kteří varují před tím, že nastavení dotací povede k dalšímu růstu cen potravin a omezení produkce.

„Postup při schvalování a vypořádání připomínek Evropské komise ke Strategickému plánu společné zemědělské politiky řešili experti na zemědělství všech stran vládní koalice. V rámci redistributivní platby potvrdili návrh 23 procent na prvních 150 hektarů,“ uvedl v dnešní tiskové zprávě ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL).

Nekula chce získat další dvě až tři miliardy korun navíc pro malé a střední firmy z národních dotací nebo formou daňových úlev. Chce usilovat o podporu malých a středních podniků, které se věnují hlavně živočišné výrobě nebo pěstování ovoce, zeleniny, chmele či brambor. „Podporu budeme hledat v oblastech národních dotací, daňových úlev nebo plateb sociálního a zdravotního pojištění,“ doplnil Nekula.

Ministerstvo už dříve navýšilo spolufinancování Programu rozvoje venkova ze státního rozpočtu o pět miliard korun. Podle Nekuly by tak mělo do zemědělství od příštího roku směřovat o sedm až osm miliard korun více než doposud. Další finanční podpora má zajistit dostatek potravin i při současné výši ochrany přírody, dodal. Na společnou zemědělskou politiku bude podle ministerstva směřovat od příštího roku 40 miliard korun ročně.

Agrární komora a Zemědělský svaz kvůli změnám v dotacích spustily v dubnu kampaň nazvanou Zastavme vládní agrohazard, ve které varují před tím, že nastavení dotací může poškodit tisíce středně velkých podniků. Podle nich také nastane omezení hlavně živočišné výroby. Minulý týden také zástupci obou organizací předali vládě petici, která žádala hlavně úpravu výše redistributivní platby. Podepsalo ji 18.900 lidí.

V Česku v letošním prvním čtvrtletí podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) po roce a tři čtvrtě klesla výroba masa. Snížila se meziročně o 1,5 procenta na 111.669 tun. Nejvýrazněji klesla u hovězího, méně bylo také drůbežího a vepřového. Na dlouhodobém minimu zůstávají ceny jatečných prasat. Výkup mléka se meziročně zvýšil o 2,2 procenta na téměř 771 milionů litrů. V chovech v prvním čtvrtletí meziročně přibylo skotu, méně bylo drůbeže, ovcí, koz a zejména prasat, kterých zemědělci chovali nejméně od počátku sledování v roce 1921.