Problémy, které se v metaverzu neřeší

V reálném světě se řeší problémy zcela jiného rázu, jako je například válečný růst cen potravin.

Zatímco ve virtuálních světech, v takzvaných metaverzech se prý virtuální pozemky s virtuálními výhledy na virtuální moře prodávají za skutečné statisíce či milióny korun, tak v reálném světě se i nadále řeší problémy zcela jiného rázu, jako je například válečný růst cen potravin. Jeho vrchol je ještě před námi a stále více pravděpodobné je i to, že tento šok jen tak neodezní. A dopady mohou být drtivé. Vezměme si například trh s pšenicí. Je všeobecně známo, že Ukrajina i Rusko jsou na něm významnými hráči, konkrétně exportéry číslo pět (záleží na roce) a číslo jedna. Válka tuto situaci mění, a to v nevhodném okamžiku, neboť trh by byl i tak pod tlakem. Například Indie v důsledku neúrody vývoz, i když s výjimkami, také zastavila. A není sama. Dle týdeníku The Economist se omezení v mezinárodním obchodě dotýkají již 15 % světově zobchodovaných kalorií. Obchod je přitom klíčový, protože až čtyři pětiny světové populace prý žijí v zemích, které jsou na dovozu potravin závislé. Zpět k pšenici. Globální produkce a tedy i zásoby letos poklesnou. Sice se z dlouhodobého pohledu pohybují na nadprůměrných úrovních, ale to je do jisté míry optický klam. Ohromnou zásobou totiž disponuje Čína, ale tato pšenice je jaksi mimo trh. Nejchudší země zásoby nemají a za vysoké ceny (ještě k tomu v tvrdé měně, která navíc zdražuje) si je jen těžko pořídí. Další desítky miliónů lidí na světě se tak patrně letos dostanou do tzv. potravinové nejistoty. Situace se asi výrazně nezlepší ani napřesrok. Ukrajinská produkce se asi jen tak nevzpamatuje. Hektarové výnosy ve světě jsou a budou pod tlakem drahých hnojiv (mj. důsledek drahého plynu). Navíc je zde faktor počasí. To je nevyzpytatelné, ale četnost extrémních jevů roste... My žijeme v bohaté části světa a s problémy se nějak vypořádáme. I tak ale bude pro řadu domácností situace velice nepříjemná. Dle dat z Eurostatu z roku 2015 pětina českých domácností s nejnižšími příjmy vydávala za potraviny asi pětinu prostředků (22 %, v Německu pro porovnání 13 %, v Bulharsku 34 %). K tomu nás samozřejmě čeká výdajový náraz v podobě vyšších účtů za energie. A finanční trhy by v tomto kontextu skutečně měly brát v potaz, že zkrotit inflační očekávání nemusí být snadné...