Ministři financí EU schválili ČR navýšení limitu pro registraci k DPH až na 85 000 eur - ECOFIN

Mezi prvními projednanými body bylo přijetí rozhodnutí Rady schválit loňskou žádost ČR o možnost zvýšit hranici obratu pro osvobození od DPH až na 85 000 eur dříve než od 1. ledna 2025, jak předpokládá novela evropské směrnice o DPH. „Rada EU vyhověla naší žádosti o výjimku aplikovat dříve vyšší limit pro povinnou registraci k DPH. Česká legislativa zvyšující tento roční limit na dva miliony korun už prošla mezirezortním připomínkovým řízením a nyní ho projedná vláda. Na dvojnásobek podle našeho návrhu vzroste od příštího roku také limit pro využívání paušální daně,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura. Stávající limit pro plátcovství DPH ve výši 1 mil. Kč ročně vychází z částky 35 000 eur vyjednané při našem vstupu do EU v roce 2004 a nezměnil se už 18 let navzdory významnému růstu cenové hladiny. MF předpokládá, že se osvobození od DPH nově dotkne zhruba 105 tisíc poplatníků, až 80 tisíc z nich by se mohlo ze systému DPH reálně odhlásit.

Hlavním tématem diskuze byly hospodářské dopady války na Ukrajině. ČR podporuje iniciativu deseti členských zemí, které v koordinaci Estonska připravily společný dopis volající po větší flexibilitě kohezní politiky EU. „Podporuji estonskou iniciativu na flexibilnější čerpání peněz z kohezních fondů. Stejně tak věřím ve vstřícný přístup Komise při úpravách našich národních plánů obnovy, abychom mohli část peněz přesunout na pokrytí nákladů na integraci uprchlíků. S téměř 350 uprchlíky jsme jednou z nejvíce zasažených zemí a musíme se postarat o jejich začlenění do společnosti, do vzdělávacího systému a na trh práce. V České republice už našlo práci více než 50 tisíc převážně ukrajinských žen,“ řekl Zbyněk Stanjura. Migranti mohou přispět hostitelským ekonomikám tím, že zmírní úbytek obyvatelstva v produktivním věku, vyplní mezery zejména v profesích s nižší kvalifikací a po úspěšné integraci podpoří systém zdravotního a důchodového systému.

Evropská komise v otázce fiskální odpovědnosti aktuálně doporučila v důsledku války na Ukrajině a s cílem podpořit ekonomický růst prodloužení únikové doložky z pravidel Paktu o stabilitě a růstu. Fakticky tak Komise nebude zahajovat řízení při porušení fiskálního pravidla, tedy kvůli nadměrnému rozpočtovému deficitu nad 3 % HDP, ani v roce 2023. ČR souhlasí s doporučením Komise, že vlády členských zemí EU musí přistoupit ke snižování schodků veřejných financí ambiciózněji, než určují mantinely stanovené zákonem. „Bez ohledu na dopady Putinovy války na Ukrajině se Evropa i Česká republika musí vrátit k rozpočtově odpovědné politice, byť tempo konsolidace nakonec nebude tak rychlé, jak jsme si mysleli před 24. únorem,“ dodal Zbyněk Stanjura.

Ministři financí debatovali také o ekonomických dopadech projednávaného šestého balíčku sankcí proti Rusku navrhujícím dále omezit fungování ruského bankovního sektoru, ruských médií či prodejů nemovitostí osobám z Ruska. Evropská komise v balíčku navrhla také zákaz dovozu ruské ropy do EU. „Česká republika jednoznačně podporuje další zpřísnění sankcí proti Putinovu Rusku včetně navrženého odstřihnutí od ruské ropy. Podmínkou naší podpory je vyjednaná výjimka prodlužující termín platnosti pro ČR do 30. června 2024 nebo do rozšíření kapacit ropovodu TAL,“ doplnil Zbyněk Stanjura.

Zbyněk Stanjura absolvoval v Bruselu také celkem 6 bilaterálních schůzek s ministerskými protějšky Annika Saarikko (FIN), Christos Staikouras (GRE), Zdravko Marić (HR), Magdalena Rzeczkowska (POL), Christian Lindner (GER) a Daniele Franco (IT). Debatovali zejména o prioritách českého předsednictví, zbavení se závislosti na ruské ropě a plynu, diverzifikaci energetických zdrojů, řešení a financování uprchlické krize, rozšíření NATO o Finsko a Švédsko či pomoci domácnostem a firmám s vysokou inflací.