Německou ekonomiku na začátku roku podpořila domácí poptávka (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Tento týden přinese zejména indikátory o vývoji německé ekonomiky. Finální odhad HDP by měl potvrdit její mezičtvrtletní nárůst o 0,2 % v prvním čtvrtletí, ke kterému přispělo uvolnění protiepidemických restrikcí a s tím spojené oživení domácí poptávky. Relativně silná byla i průmyslová produkce, opětovné zhoršení problémů s dodávkami vstupů však zřejmě povede k jejímu poklesu ve druhém čtvrtletí. Na to by měl ukazovat IFO index, který se od března pohybuje na nejnižších úrovních za více než rok. Záchranou by mohla být odložená spotřeba domácností. Problémem ale může být spotřebitelský sentiment, který je v Německu dokonce nižší než po vypuknutí pandemie. Zápis z posledního zasedání amerického Fedu již pravděpodobně nenabídne nic nového. Americká centrální banka zřejmě zvýší sazby o dalších 50 bb jak v červnu, tak i červenci. Často diskutovaným tématem v USA a na finančních trzích je hrozba recese americké ekonomiky. Předstihová data zveřejněná v minulém týdnu nicméně tyto obavy zatím nepotvrzují.

Ekonomický sentiment nadále snižuje vysoká nejistota

Růst německé ekonomiky je v ohrožení v důsledku obnovených problémů s dodávkami výrobních komponent a vysoké inflace. Konečný odhad německého HDP by měl pouze potvrdit jeho zvýšení v prvním čtvrtletí o 0,2 % mezičtvrtletně po poklesu o 0,3 % ve čtvrtém čtvrtletí. K tomu přispělo částečné oživení spotřeby domácností, které souviselo s uvolněním protiepidemických opatření. To by se mělo projevit také ve zrychlení dynamiky fixních investic a kladně k růstu HDP pravděpodobně přispěla i spotřeba vlády. Vyšší domácí poptávka však na druhou stranu zřejmě vedla k zápornému příspěvku čistého vývozu. Výhled pro druhé čtvrtletí je negativní hlavně na straně průmyslové produkce. Ta byla v prvním čtvrtletí relativně silná, v tom druhém se však pravděpodobně projeví vliv opětovného zhoršení problémů v dodávkách komponent jako důsledek války na Ukrajině a covidu v Číně. Snižující se objem průmyslové produkce předznamenávají i předstihové indikátory jako je IFO index podnikatelské důvěry. Ten v březnu propadl na nejnižší úroveň za více než rok, kde setrval v dubnu a nejspíše i v květnu. Druhý z nejvíce sledovaných předstihových indikátorů z německého průmyslu, PMI index, by se měl sice v květnu nadále pohybovat nad 50 body. Zde však významně působí zkreslení pramenící ze způsobu zachycení prodlužujících se dodavatelských lhůt. Odložená spotřeba domácností podpořená vysokými úsporami z dob pandemie by však mohla negativní vliv nižší průmyslové produkce vyvažovat. Přetrvávající silnou poptávku ze strany domácností by měl potvrdit květnový PMI z oblasti služeb, který podle našeho odhadu zůstane poblíž 57 bodů. Zde je však významným rizikem nízký spotřebitelský sentiment související s vysokým růstem cen a značnou nejistotou. V květnu podle dat společnosti GfK důvěra německých spotřebitelů výrazně propadla a byla dokonce nižší než po vypuknutí pandemie. Tento týden zveřejněný údaj pro měsíc červen by měl navíc ukázat na další mírné snížení.

Zápis z posledního zasedání amerického Fedu ze začátku měsíce nejspíše nic zásadně nového nepřinese. Jeho šéf Jerome Powell předznamenal minimálně dvě další zvýšení úrokových sazeb o 50 bb, a to v červnu a červenci. Zároveň nicméně uvedl, že Fed aktuálně nezvažuje zvýšení o 75 bb, tak jak o něm finanční trh spekuloval. K utažení tamní měnové politiky by mělo přispět také rozhodnutí postupně snižovat objem bilanční sumy, které Fed po posledním jednání oznámil. Tento proces by měl začít v červnu. V USA a na finančních trzích se stále více diskutuje, jak pravděpodobné je, že americká ekonomika vstoupí do recese. Tento týden zveřejněný zpřesněný odhad by měl potvrdit její mezičtvrtletní pokles v prvním čtvrtletí o 1,4 % anualizovaně. Jak je však uvedeno níže, předstihové ukazatele bezprostředně na recesi rozhodně neukazují, naopak na začátku druhého čtvrtletí indikují svižný růst.

ECB blízko prvního zvýšení sazeb za více než dekádu

Minulý týden zveřejněné ekonomické indikátory potvrdily přetrvávající silné inflační tlaky, zároveň ale i pokračující růst ekonomik v průběhu prvního letošního čtvrtletí. Ceny průmyslových výrobců jak v ČR, tak i v Německu v dubnu opět překvapily výrazně vyšším růstem, než s jakým se počítalo. V tuzemsku vzrostly meziměsíčně o 2,3 %, v Německu pak dokonce o 2,8 %, a to i přes poměrně významný pokles velkoobchodních cen energií z březnových maxim. Spotová cena zemního plynu na evropském trhu klesla během dubna o zhruba 20 %, v případě elektřiny pak o více než 30 %. Silně proinflační prostředí však tlačí směrem vzhůru ostatní ceny, a to nejen v průmyslu, ale i v zemědělství. Pokračující cenový růst ve výrobním sektoru tak nadále představuje značné riziko pro další nárůst spotřebitelských cen. Ty evropské se v dubnu zvýšily podle finálního odhadu Eurostatu meziročně o 7,4 %. Ekonomika eurozóny v prvním čtvrtletí rostla mezičtvrtletně o 0,3 %, tedy stejně jako čtvrtletí před tím. Rychle rostl HDP zejména v zemích středoevropského regionu: Rakousko (mezičtvrtletně o 2,5 %), Polsko (2,4 %), Maďarsko (2,1 %). ČR s mezičtvrtletním růstem HDP o 0,7 % a Slovensko s 0,4 % nicméně za touto trojící zaostávaly. Velké evropské ekonomiky v prvním čtvrtletí víceméně stagnovaly. Maloobchodní tržby a průmyslová produkce v USA pokračovaly v dubnu ve svižném meziměsíčním růstu poblíž jednoho procenta, což zatím nepotvrzuje obavy ohledně brzké recese americké ekonomiky. Naopak první signál o dubnovém vývoji v evropském průmyslu byl negativní. Produkce polského průmyslu se totiž snížila meziměsíčně o 2,1 % (sezonně očištěno). Zde je tak patrná větší expozice evropského průmyslu vůči dopadům rusko-ukrajinské války.

Jestřábí komentáře centrálních bankéřů tlačily tržní úrokové sazby směrem vzhůru, obavy ohledně možné recese ekonomik naopak srážely ceny akcií. Už i na vývoji finančních instrumentů je tak patrná dichotomie spojená se stagflačním vývojem. Vyjádření představitelů ECB stále silněji indikují první zvýšení evropských úrokových sazeb v letošním červenci, které by mělo následovat po červnovém ukončení programu nákupu aktiv APP. Centrální bankéři se stále více obávají negativních dopadů vysoké inflace na ukotvenost inflačních očekávání, což je tlačí k preferenci boje s inflací před podporou ekonomiky. Klaas Knot, guvernér nizozemské centrální banky, minulý týden jako vůbec první z představitelů ECB dokonce připustil možnost v červenci zvýšit sazby o 50 bb v případě dalšího zesílení inflačních tlaků. Analytici oslovení agenturou Bloomberg očekávají prozatím standardní zvýšení o 25 bb. Finanční trh již ve svých cenách pro červenec zahrnuje více, stále ne však plné zvýšení o půl procentního bodu. Do konce roku pak investoři počítají s celkem čtyřmi zvýšeními úrokových sazeb o 25 bb. Z tuzemských centrálních bankéřů minulý týden promluvili Tomáš Nidetzký a Tomáš Holub. Oba předznamenali, že v červnu bude muset centrální banka pravděpodobně přistoupit k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. To samé včera zmínil i guvernér ČNB Jiří Rusnok při svém vystoupení v Otázkách Václava Moravce. Podle něho by sazby mohly vzrůst nad 6 %. Nidetzký a Holub zároveň shodně uvedli, že očekávaná změna ve složení bankovní rady nebude mít žádný vliv na to, jak moc nakonec sazby půjdou vzhůru. V pátek zveřejněný zápis z mimořádného zasedání bankovní rady ČNB, na kterém týden před tím rozhodla o obnovení intervencí proti oslabující koruně, přinesl pouze informaci, že ne všichni členové bankovní rady toto rozhodnutí podpořili. To není úplně překvapení, když minimálně negativní postoj nového guvernéra Aleše Michla vůči zásahům do kurzu koruny je dlouhodobě znám.

Obchodování s korunou bylo minulý týden ve znamení poměrně nízké obchodní aktivity, což bylo patrné i na vývoji jejího kurzu, který se pohyboval ve velmi úzkém intervalu 24,65 – 24,75 CZK/EUR. Euro, podpořené výše zmíněnými výroky z ECB, přitom mělo v průběhu uplynulého týdne tendenci posilovat. Oproti dolaru zpevnilo o přibližně 1,5 %.

Přečtěte si také