Dvakrát z ČNB

Agentura Reuters uvádí, že v rámci debaty v poslanecké sněmovně se jeden z poslanců zeptal člena bankovní rady Vojty Bendy, jestli je přesvědčen, že se daří zvyšováním úrokových sazeb potlačovat vysokou inflaci, přičemž Vojta odpověděl, že žádný jiný nástroj není k dispozici. S tím nemůžu než souhlasit.

V rozhovoru pro podcast „Ptám se já“ řekl viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký mimo jiné: „Pokud by se nic zásadního nestalo, tak si myslíme, že ještě další zvýšení úrokových sazeb na konci června přijde. Uvidíme, v jakém to bude rozsahu.“

Rozhovor se ale točil spíš kolem „michlovské“ devizové intervence, kterou ČNB provedla před týdnem poté, co kurz oslabil z úrovní pod 25 až nad hladinu 25,4. Tomáš v rozhovoru zdůrazňuje, že cílem intervence bylo hned v zárodku zabránit kurzové nestabilitě (rozumí se nestabilitě směrem ke slabším hodnotám).

Já mám o správnosti tohoto opodstatnění jisté pochybnosti. Kurz oslabil na oněch cca 25,40 už ve středu před polednem (tj. hned po oficiálním jmenování Aleše Michla novým guvernérem) a zhruba tam se držel až do rozhodnutí bankovní rady (o potřebě intervenovat) ve čtvrtek brzy dopoledne. K žádné velké kurzové nestabilitě ve smyslu nepřestajného oslabování tedy během mnoha hodin před zahájením intervencí nedocházelo.

(V návaznosti na výroky obou zmíněných pánů bankovních radních stejně jako včera avizuji článek, který by se měl brzy objevit v Hospodářských novinách. V něm se snažím vysvětlit, že devizový kurz vhodným nástrojem pro snižování inflace není, a že intervence v minulém týdnu tudíž byla poněkud riskantní.) 

Následující graf zobrazuje vývoj kurzu koruny k euru v minulém týdnu během středy 11.5. a čtvrtka 12.5.; zvýrazněna je doba pravděpodobného začátku „michlovské“ devizové intervence. 

Ale abych uvedenou pochybnost vyvážil, na portálu newstream.cz se objevil další rozhovor, kde Tomáš líčí zgruntu celou aktuální situaci v měnové politice, a to z mého pohledu zcela korektně.

Michal Skořepa, analytik České spořitelny