Úskalí daňových přiznání pro fyzické i právnické osoby

O daních se každoročně mluví ke konci března, kdy je termín pro listinné podání daňového přiznání pro fyzické osoby (FO). Ty musí do 1. dubna přiznání doručit či odeslat na příslušný finanční úřad. Právnické osoby (PO) tuto povinnost mají prodlouženou na čtyři měsíce, což je v roce 2022 do 2. května. Podává-li přiznání za poplatníka (FO i PO) daňový poradce, lhůta je prodloužena na šest měsíců, letos to je do 1. července. O tom kdo, kdy a jak má platit daně, má většina z nás jisté povědomí. Existují však výjimky a někteří daňové přiznání řešit nemusí.

 Kdo nepodává daňové přiznání?

• veřejně prospěšný poplatník
• společenství vlastníků jednotek
• veřejná obchodní společnosti
• zanikající nebo rozdělovaná obchodní korporace za období od rozhodného dne přeměny do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku, pokud není stanoveno jinak

V případě veřejně prospěšného poplatníka nebo společenství vlastníků jednotek se jedná pouze o ty, kterým nevznikla ve zdaňovacím období daňová povinnost k dani z příjmů právnických osob.

 Jak podávat daňové přiznání v roce 2022?

 Způsobů jak podat přiznání podání je několik, ať již je to na tiskopise vydaném Ministerstvem financí (nebo na tištěném výstupu, který má údaje, náležitosti a uspořádání shodné s tiskopisem vydaným Ministerstvem financí) nebo odpovídá vzoru formulářového podání podle vyhlášky. Elektronická možnost podání se v posledních letech mezi poplatníky velmi rozšířila, neboť jde o rychlé a efektivní řešení. Elektronické podání přiznání je možné učinit prostřednictvím datové schránky, využitím zaručeného elektronického podpisu (ZAREP) a podáním přes EPO nebo vyplněním formuláře a podaní přes DIS+. Elektronicky je možno podat přiznání i bez uvedených aplikací a zaručeného podpisu, a to tak, že poplatník přiznání podá prostřednictvím EPO. Toto podání neautorizuje zaručeným elektronickým podpisem, ale vytiskne si listinný eTiskopis, který následně ručně podepíše a doručí na FÚ.

Je důležité zmínit, že má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnou datovou schránku, která mu byla zřízena ze zákona, nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen formulářové podání učinit pouze elektronicky a to datovou zprávou odeslanou způsobem uvedeným v §71 odst.1 dle zákona 280/2009. Většina právnických osob tak má povinnost podávat přiznání pouze elektronicky. Naopak fyzické osoby, které nemají zřízenou datovou schránku, anebo nedali plnou moc zástupci s datovou schránkou, nemusí (zatím) přiznání elektronicky podávat.

Co dělat, když OSVČ zapomene?

Když OSVČ nedodá do 1. dubna daňové přiznání, automaticky spadne do tzv. liberační lhůty pěti pracovních dnů, ve kterých se sankce nevyměřuje. Poté již nemá bohužel na výběr a výše sankce za pozdní podání se vypočítává: 

• 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,
• 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu, nebo
• 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty. 

Od 1. 1. 2021 se pokuta nevyměří, pokud částka nepřesáhne 1 000 Kč, avšak stále platí, že pokud daňový poplatník nepodá daňové přiznání ani po výzvě správce daně, pokuta se vypočte z horní hranice procentního rozmezí, minimálně však 500 Kč.

„Stejné pravidlo je uplatňováno také v případě, že dojde k opomenutí podat daňové přiznání. Pokud OSVČ nikdo k podání přiznání a zaplacení daně dosud nevyzval a existuje-li povinnost přiznání podat, pak, je nejlepším řešením to co nejrychleji napravit a přiznání jednoduše opožděně podat. Sankce sice bude vyměřena, nicméně bude splněna povinnost učinit podání. Poplatníci se obvykle obávají, že v takových případech budou okamžitě vyzváni ke kontrole FÚ, ale tak to není. Pozdní podání prostě řeší sankce,“ dodává Lenka Dvořáková, místopředsedkyně Komory certifikovaných účetních.