Má Čína skryté ekonomické rezervy? - Víkendář

Během posledního roku jsem si všiml snižování optimismu ohledně růstového výhledu Číny. To dává smysl ve světle neustálého pandemického uzavíráni ekonomiky, pokračujících problémů v realitním sektoru či třeba podivného tažení proti internetovým společnostem. Na stránkách Noahopinion to píše ekonom Noah Smith, který mimo jiné působil jako komentátor Bloombergu. Co si on sám myslí o dalším vývoji v čínském hospodářství?

Čína má za sebou pozoruhodné období, kdy doháněla západní ekonomiky, ale podle ekonoma existuje řada důvodů, proč by tento příběh měl být u konce. Patří mezi ně krátkodobé, ale zejména strukturální faktory. Což je téma relevantní i pro investory, kteří mimochodem minulý měsíc Čínu ve velkém opouštěli (podle dat týkajících se mezinárodního toku kapitálu od Institute of International Finance).

Proč by investoři měli v Číně stále zůstávat? Smith míní, že dříve byla základním důvodem její výhoda na straně nákladů výroby, a zejména nákladů práce. Jenže i zde došlo ke změnám a nyní je důvodem, proč v Číně zůstávat, prostě velikost jejího domácího trhu. I kdyby totiž čínská vláda omezovala přístup zahraničních firem na něj, stále by představoval velkou příležitost. K tomu Smith dodává, že vedle překážek existují i důvody pro čínský optimismus.

Jedním z nich je demografický vývoj. Ten bývá často uváděn jako překážka dalšímu rychlému růstu čínského hospodářství, protože tamní populace stárne a mohl by nastat nedostatek pracovní síly. Smith ale poukazuje na studii, podle které by zvýšení věku odchodu do důchodu ze současných 60 let na 65 let „problémy s dostatkem pracovní síly v podstatě vyřešilo“.

Smith ale dodává, že on sám viděl, jaký efekt mělo zavedení povinného odchodu do důchodu v Japonsku. Zde totiž podle něj došlo k tomu, že tito „vynucení“ důchodci si nesedli před televize a nezačali popíjet pivo, ale našli si nějaké vedlejší zaměstnání, povětšinou hůře placené, než bylo to jejich původní. V případě Číny by to znamenalo, že posunutí věku odchodu do důchodu by ve skutečnosti nějakou pracovní sílu neuvolnilo, protože penzisté již předtím někde pracovali.

Otázek spojených s pracovní silou a odchodem do důchodu je více. Smith míní, že i kdyby posouvání věku odchodu fungovalo, mohlo by vést například k tomu, že firmy se budou držet starých pořádků a technologií a nebudou dostatečně inovovat. I když na druhou stranu je nesporné, že starší zaměstnanci a management zase mají zkušenosti, kterými ti mladí nedisponují.

Smith tedy poukazuje na to, že ohledně často zmiňované demografické brzdy to může být v Číně nakonec jinak. Ale on sám po zvážení všech pro a proti nakonec dospívá k tomu, že to „pravděpodobně bude taková brzda, o jaké se hovoří.“ Nezachrání to ani pokračující urbanizace, na kterou někteří také mohou spoléhat. Ta je podle oficiálních čísel stále hluboko pod urbanizací v USA.

Nicméně ekonom poukazuje na to, že v Číně se do lidí žijících ve městech započítávají jen města s více než 100 000 obyvateli, v USA je hranice nad 2 500 obyvateli. Podle amerických standardů je tak urbanizace v Číně mnohem dál a potenciál pro její další prohlubování je nižší. Jaký by mohla mít na čínský růst dopady produktivita a další strukturální faktory? Uvidíme ve druhé části článku, kterou zveřejníme na Patria.cz zítra.

Zdroj: Noahpinion