Vysoce rozvinutý petrochemický průmysl JAR skýtá velké množství příležitostí pro české podniky

Velikost jihoafrického chemického průmyslu se odhaduje na 25 mld. USD (565 mld. Kč), což je přibližně 4x větší, než je tento sektor v Nigerii, největší africké ekonomice, či 13x větší než v Egyptě. Podíl chemického průmyslu JAR na HDP je přibližně 5 %, přičemž jeho podíl na jihoafrické výrobní produkci je až ¼. Chemickému průmyslu dominují v JAR tuzemské i zahraniční společnosti, z nichž 20 největších zodpovídá za více jak 90 % výnosů v této oblasti. Za rozvinutostí jihoafrického chemického průmyslu stojí jak její relativní průmyslová vyspělost, tak dostatečné množství nerostného bohatství, kterým JAR oplývá. O vyspělosti jihoafrického chemického průmyslu svědčí i plně integrované řetězce přidané hodnoty, které zahrnují jak produkci nezbytných nerostných surovin či polotovarů, tak i hotových produktů. Důkazem tohoto je i produkce pokročilých materiálů jako je např. karbon či nano materiály.

JAR lze považovat za světového leadera v oblasti využívání tzv. Fischer-Tropschovy syntézy, ve které jsou oxid uhelnatý a vodík, příp. methan za teploty 200-350 °C a pod velkým tlakem přeměňovány na různé kapalné uhlovodíky. JAR zodpovídá přibližně za 0,5 % světové produkce chemikálií, přičemž 55 % z toho představují lokálně produkované petrochemikálie. Chemický průmysl JAR je důležitý i z hlediska tvorby pracovních míst, neboť v něm nachází uplatnění vice jak 170 000 osob.

Za hub chemického průmyslu v JAR lze považovat oblast Sasolburg, která leží v relativní blízkosti Johannesburgu, a která je domovem řady závodů místního petro-chemického gigantu SASOL. Nově příchozí společnosti pak často zakládají své výrobní závody mimo jiné v blízkosti uhelných dolů či míst největšího odbytiště jejich produktů. Na významu nabývají také přístavní města Durban či Mossel Bay. Z hlediska provincií se tak jedná primárně o Gauteng, KwaZulu-Natal, Východní Kapsko či Svobodný stát.

Obrovský potenciál má v JAR tzv. zelený vodík, a to jak z hlediska ekonomického, tak z hlediska dekarbonizace emisně náročných průmyslových odvětví JAR. Vodík, který je produkovaný elektrolýzou, tj. průchodem stejnosměrného elektrického proudu kapalinou, je považován za „zelený“ je-li k procesu jeho výroby používána energie z obnovitelných zdrojů. V globálním měřítku se z něj stává stále důležitější zdroj energie a odhaduje se, že do roku 2050 bude představovat trh o velikosti
2,5 bil. USD. Jeho cena pomalu, ale jistě klesá a bude-li tento trend pokračovat, což přímo odvisí od cenové dostupnosti energie z obnovitelných zdrojů, bude dle odborníků zelený vodík sehrávat zásadní roli v ozelenění globální ekonomiky a dosažení emisní neutrality do roku 2050 v souladu s Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu (UNFCCC). Dle expertů mají projekty na něm postavené potenciál v JAR vytvořit více jak 370 000 pracovních míst. Konkurenční výhoda jihoafrické produkce zeleného vodíku spočívá především v geografické poloze příznivé pro větrnou a solární energii, ale také v relativně vysokém stupni industrializace a know-how v oblasti již zmiňované Fischer-Tropschově syntéze.

S ohledem na to, že v JAR působí více jak 32 000 komerčních zemědělců, významným produktem chemického průmyslu jsou zde i hnojiva. JAR spotřebuje přibližně 0,5 % světové produkce hnojiv, avšak drtivá většina hnojiv se do JAR dováží, což znamená značné vystavení vnějším cenovým vlivům. Nejvíce hnojiv se v JAR spotřebuje na pěstování kukuřice (41 %) a cukrové třtiny (18 %). Lze říci, že na trhu s hnojivy v JAR panuje značná konkurence, avšak kromě ceny o zapojení nových produktů rozhoduje i individuální přístup a poradenství, zvyšování úrodnosti a snižování spotřeby vody. V neposlední řadě pak vzhledem k velikosti jihoafrické populace a s ní spojené spotřebě domácností skýtá JAR řadu příležitostí v oblasti implementace biologicky rozložitelných obalových materiálů.

Autor: Mgr. David Vaverka, ek. dipl. velvyslanectví ČR v Pretorii