Izrael chce stavět metro i elektrárny - šance mají i české firmy

Izrael očekává robustní tempo růstu. Vláda také rozjela řadu infrastrukturních projektů, v nichž mohou uplatnění najít i české firmy. Izrael chce mimo jiné stavět metro, nové letiště nebo paroplynové elektrárny.

Vlaky v Tel Avivu by již brzy mělo doplnit i metro. Foto Shutterstock

Izraeli se daří rychle konsolidovat veřejné finance. Zatímco v prvním covidovém roce 2020 se vlivem vysokých výdajů spojených s pandemií a poklesem daňových výnosů schodek vyšplhal na úroveň 11,7 % HDP, v minulém roce poklesl na 4,5 % HDP. To v kombinaci s vysokým růstem HDP ve výši 8,1 % vedlo k poklesu veřejného dluhu z 71,7% HDP na 70,3%. Izraelská ekonomika překonala poměrně úspěšně i první covidový rok, kdy HDP pokleslo jen o 2,4 %.

Centrální banka Izraele očekává robustní tempo růstu i v roce 2022 (5,5% HDP) a 2023 (4 %). Pokračovat by měla i konsolidace veřejných financí. Klouzavý deficit za posledních 12 měsíců činil dle ministra financí Avigdora Libermana k dubnu 2022 1,4 % HDP a klesl tak na nejnižší úroveň od roku 2008.

Mezinárodní agentura Moody’s potvrdila rating na úrovni A1 a zlepšila výhled ze stabilního na pozitivní. Změna výhledu naznačuje, že v následujících dvou letech může dojít ke zvýšení ratingu. Agentura jako důvody pro zlepšení výhledu uvedla strukturální ekonomické reformy, se kterými přišla nová vláda za účelem vypořádání se s dlouhodobými výzvami, jimž izraelská ekonomika čelí. Za rozhodnutím stála i rychlá ekonomická obnova po covidové krizi včetně dobré fiskální kondice.

 Moody’s konstatuje, že ke zlepšování fiskálních indikátorů dochází rychleji, než se očekávalo. Stejně tak uvádí, že i nová vláda vykazuje vyšší míru stability, než političtí analytici předpokládali. Stojí před ní však mnoho výzev, které stabilitu teprve prověří, doplňuje agentura.

Vláda chce zvýšit produktivitu

Vláda se snaží o implementaci reforem s cílem zvýšit produktivitu práce, která se významně liší napříč sektory. Na straně jedné výkonný technologický sektor, na straně druhé více regulovaná odvětví, jako je výroba. Investice mají směřovat do rozvoje infrastruktury i do posilování schopností lidského kapitálu.

V oblasti infrastruktury vláda plánuje rozsáhlé projekty v souhrnné hodnotě 30 miliard USD v průběhu příštích deseti let. Finance mají směřovat do dopravních staveb, energetiky nebo úpravy a distribuce vody. Významná část prostředků bude směřovat na stavbu rozsáhlého systému metra v telavivském regionu. V plánu je také výstavba nového letiště či paroplynových elektráren. Tyto významné projekty s nutností vybudovat rozsáhlé dodavatelské řetězce jsou příležitostí pro zapojení českých společností z mnoha sektorů – od dopravního inženýrství přes strojírenství po telematické a řídicí systémy.

Izraelská ekonomika má tak díky dobré fiskální situaci i účelně směřovaným vládním investicím dobré předpoklady pro stabilní a udržitelný růst. Místní trh je tak bezesporu perspektivním prostorem pro české společnosti.

Tomáš Kadlec, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Tel Avivu