Česká dubnová inflace přinese další nechvalný rekord (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Inflace v USA by díky určité stabilizaci cen energií a vysoké srovnávací základně měla za duben již zpomalit. Stejné štěstí ale nebude mít ta česká, která pravděpodobně vytvoří další historický rekord. Z evropských dat zaslouží pozornost průmyslová produkce za březen. Ta zřejmě v důsledku problémů v subdodavatelských řetězcích zesílených válkou na Ukrajině a čínské nulové tolerance ke covid-19 v meziměsíčním srovnání propadne. Podobný osud čeká i českou březnovou průmyslovou výrobu. To se pak společně s vysokými importními cenami nerostných surovin promítne do hlubšího deficitu zahraničního obchodu. Zhoršení nebude ušetřen ani český maloobchod, na který dopadá akcelerující inflace a s tím spojená horšící se spotřebitelská důvěra.

Americká inflace mírně zvolní

Inflace v USA pravděpodobně dosáhla svého vrcholu na úrovni 8,5 % již v březnu a v dubnu v meziročním srovnání zvolní na 8,0 %. Naznačuje to alespoň dosavadní vývoj cen energií. Její jádrová složka v důsledku vyšších cen nájemného v meziměsíčním srovnání stoupne o 0,4 %, v meziročním srovnání pak zpomalí na 5,9 %.

Průmyslová výroba v eurozóně zřejmě v březnu propadla v meziměsíčním srovnání o výrazná 2,3 %. Vyplývá to z již zveřejněných výsledků pro velké země, jejichž průmyslový výstup skončil v záporu (nejvíce Německo o 5,0 % m/m). V meziročním srovnání produkce podle našeho odhadu propadla o 0,9 %, což by stále znamenalo mezikvartální růst o 0,3 %. Ke zhoršování situace v průmyslu bude vzhledem k zesíleným problémům v dodavatelských řetězcích (kvůli válce na Ukrajině a nulové toleranci vůči covid-19 v Čině) docházet ještě v průběhu celého druhého čtvrtletí. Jeho příspěvek do HDP tak bude nejspíš negativní. Ve druhé polovině roku ale očekáváme odeznívání problémů se subdodávkami a poměrně výrazné oživení v evropském průmyslu.

Podobně jako v eurozóně, i na českou průmyslovou výrobu v březnu negativně dopadly potíže se subdodávkami. Ta se tak podle našeho odhadu meziměsíčně snížila o 0,8 % (SA), což by znamenalo prohloubení jejího meziročního poklesu z 0,3 % v únoru na 2,8 % (WDA) v březnu. Pokles celého sektoru byl nicméně částečně kompenzován zvýšením výroby automobilů. Těch bylo, podle již zveřejněných údajů, v březnu vyrobeno o 10,8 % (SA) více než v únoru. S poklesem celkové průmyslové produkce očekáváme také zhoršení deficitu obchodní bilance, a to z 4,4 mld. CZK v únoru na 4,9 mld. CZK (NSA) v březnu. Zde se negativně odrazí i vyšší ceny dovážených komodit. Horší výsledek přinesou i maloobchodní tržby. Ty podle našeho odhadu meziměsíčně poklesnou o 0,1 % (SA) po nárůstu o 0,7 % v únoru. Celkový pokles nebude tak hluboký jen díky pokračujícímu růstu prodejů aut, který jde ruku v ruce s jejich vyšší výrobou. Maloobchodní tržby bez prodejů aut však podle našeho odhadu v březnu meziměsíčně poklesly o 1 %.

Třešinkou na dortu bude tento týden zveřejnění české dubnové inflace. Ta v meziměsíčním vyjádření podle nás sice zpomalila z 1,7 % na 0,9 %, po sezonním očištění to však bylo pouze na 1,4 %. Zdražila pravděpodobně většina položek spotřebního koše, s výjimkou pohonných hmot. Jejich pokles byl však marginální (o zhruba 3,5 %). Celková meziroční inflace by tak měla dále zrychlit, podle nás z 12,7 % v březnu na 13,2 % v dubnu. Dvouciferná inflace zůstane podle naší prognózy až do konce roku a v průměru bude letos činit 12,6 %. Více jsme se měsíčním indikátorům věnovali zde: https://bit.ly/3kW2lM8.

O překvapení se minulý týden postaraly centrální banky

Minulý týden se nesl ve znamení zasedání centrálních bank. K jednacímu stolu zasedla americká, polská i ta česká. Americká centrální banka ve středu jednoznačně rozhodla o 50bodovém zvýšení klíčové úrokové sazby na 0,75-1,00 %. Zároveň oznámila, že zvýšení o 75 bb v následujících měsících nezvažuje. Se snižováním bilance začne 1. června v měsíčním objemu 30 mld. USD u vládních dluhopisů a 17,5 mld. USD u hypotékou krytých cenných papírů (MBS). Postupný náběh na 60 mld. USD (u dluhopisů) a 35 mld. USD (u MBS) bude trvat tři měsíce, což je rychlejší tempo, než jsme předpokládali. I tak ale pro finanční trhy bylo zasedání spíše zklamáním, což se odrazilo v růstu amerických akcií, poklesu sázek na zvyšování sazeb i mírném oslabení dolaru lehce nad úroveň 1,06 USD/EUR. V závěru týdne však euro propadlo zpět pod 1,05 USD/EUR, ačkoli ztrátu nakonec zčásti korigovalo. Data, která přicházela z eurozóny, zklamala. Výrazně propadly německé tovární objednávky i data za celý německý průmysl. Naopak výsledky z amerického trhu práce dopadly lépe, než se čekalo, a utvrdily tak trh v očekávání dalšího utahování měnové politiky.  

O překvapení se postarala Česká národní banka. A to nejen zvýšením úrokových sazeb o 75 bb, když trh počítal s 50 bb a samotní centrální bankéři připravovali trh na pouze kosmetické změny v úrokových sazbách, ale především její novou prognózou. Aby se inflace dostala podle základního scénáře ČNB na 2% cíl v horizontu měnové politiky (4-6 čtvrtletí), musela by klíčová repo sazba vzrůst k 8 %. Vzhledem k vysoké míře nejistoty, očekávánému slabému výkonu domácí ekonomiky (ČNB revidovala růst HDP pro letošní rok z 3,0 % na 0,8 %) i faktu, že velká část inflačních tlaků pramení z externích faktorů, bankovní rada nakonec následovala spíše alternatívní scénář, který se dívá až na horizont 6-8 čtvrtletí. Podle něho je repo sazba již nyní v podstatě na svém vrcholu, nicméně za cenu déletrvající vyšší inflace. Více jsme se tématu věnovali zde: https://cutt.ly/CNB5May22. Na zasedání ČNB koruna nicméně nijak zásadně nereagovala. V pátek krátkodobě oslabila k úrovni 24,90 CZK/EUR, pravděpodobně v reakci na zprávy, že novým guvernérem se pravděpodobně stane Aleš Michl, který je odpůrcem zvyšování úrokových sazeb.  

Polská centrální banka naopak překvapila nižším než očekávaným zvýšením úrokových sazeb, a to o 75 bb (na 5,25 %), zatímco trh počítal se 100 bb. Jednalo se o první zasedání, kde centrální banka naznačila, že již může být méně jestřábí kvůli obavám ze zpomalení hospodářského růstu. Zasedání tak polskému zlotému na silnější úrovně nepomohlo. Ten naopak zůstával celý týden pod tlakem kvůli obavám z přerušení dodávek ruského zemního plynu. V závěru týdne se obchodoval těsně pod hladinou 4,7 PLN/EUR.