O překvapení se tento týden postaraly centrální banky

Tento týden se nesl ve znamení zasedání centrálních bank. K jednacímu stolu zasedla americká, polská i ta česká. Americká centrální banka ve středu jednoznačně rozhodla o 50bodovém zvýšení klíčové úrokové sazby na 0,75-1,00 %. Zároveň oznámila, že zvýšení o 75 bb v následujících měsících nezvažuje. Se snižováním bilance začne 1. června v měsíčním objemu 30 mld. USD u vládních dluhopisů a 17,5 mld. USD u hypotékou krytých cenných papírů (MBS). Postupný náběh na 60 mld. USD (u dluhopisů) a 35 mld. USD (u MBS) bude trvat tři měsíce, což je rychlejší tempo, než jsme předpokládali. I tak ale pro finanční trhy bylo zasedání spíše zklamáním, což se odrazilo v růstu amerických akcií, poklesu sázek na zvyšování sazeb i mírném oslabení dolaru lehce nad úroveň 1,06 USD/EUR. V závěru týdne však euro propadlo zpět pod 1,05 USD/EUR, ačkoli ztrátu nakonec zčásti korigovalo. Data, která přicházela z eurozóny, zklamala. Výrazně propadly německé tovární objednávky i data za celý německý průmysl. 

O překvapení se postarala Česká národní banka. A to nejen zvýšením úrokových sazeb o 75 bb, když trh počítal s 50 bb a samotní centrální bankéři připravovali trh na pouze kosmetické změny v úrokových sazbách, ale především její novou prognózou. Aby se inflace dostala podle základního scénáře ČNB na 2% cíl v horizontu měnové politiky (4-6 čtvrtletí), musela by klíčová repo sazba vzrůst k 8 %. Vzhledem k vysoké míře nejistoty, očekávánému slabému výkonu domácí ekonomiky (ČNB revidovala růst HDP pro letošní rok z 3,0 % na 0,8 %) i faktu, že velká část inflačních tlaků pramení z externích faktorů, bankovní rada nakonec následovala spíše alternatívní scénář, který se dívá až na horizont 6-8 čtvrtletí. Podle něho je repo sazba již nyní v podstatě na svém vrcholu, nicméně za cenu déletrvající vyšší inflace. Více jsme se tématu věnovali zde: https://cutt.ly/CNB5May22. Na zasedání ČNB koruna nicméně nijak zásadně nereagovala. V pátek krátkodobě oslabila k úrovni 24,70 CZK/EUR, pravděpodobně v reakci na zprávy, že novým guvernérem se pravděpodobně stane Aleš Michl, který je odpůrcem zvyšování úrokových sazeb.  

Polská centrální banka naopak překvapila nižším než očekávaným zvýšením úrokových sazeb, a to o 75 bb (na 5,25 %), zatímco trh počítal se 100 bb. Jednalo se o první zasedání, kde centrální banka naznačila, že již může být méně jestřábí kvůli obavám ze zpomalení hospodářského růstu. Zasedání tak polskému zlotému na silnější úrovně nepomohlo. Ten naopak zůstával celý týden pod tlakem kvůli obavám z přerušení dodávek ruského zemního plynu. V závěru týdne se obchodoval těsně pod hladinou 4,7 PLN/EUR.