Bankovní rada ČNB na dnešním měnově-politickém zasedání zvýšila repo sazbu o tři čtvrtiny procentního bodu, na úroveň 5,75 %, což je nejvyšší úroveň od října 1999

Bankovní rada ČNB na dnešním měnově-politickém zasedání zvýšila repo sazbu o tři čtvrtiny procentního bodu, na úroveň 5,75 %, což je nejvyšší úroveň od října 1999.

Finanční trh očekával zvýšení úroků o půl procentního bodu, zmíněné očekávání mezi analytiky bylo v tomto případě jednomyslné.

Zásadní otázkou je, zda úroky ČNB čeká ještě další viditelnější růst anebo zda je repo sazba na úrovni 5,75 % blízko svého vrcholu.

Válka na Ukrajině představuje výrazné nejistoty napříč Evropou a vysoká inflace, jež je letos tažena hlavně růstem cen energií a dalších komodit, má nepříznivý dopad na spotřebu domácností a bude výraznou brzdou výkonu HDP.

Slabší spotřeba domácností a obecně slabší růst HDP jsou samy o sobě faktory, jež budou zejména ve výhledu na rok 2023 tlačit inflaci k poklesu.

Trhy budou bedlivě sledovat vyznění dnešní tiskové konference bankovní rady, kde bude prezentována také čerstvá čtvrtletní prognóza z dílny centrální banky.

Zvýšení repo sazby ČNB o tři čtvrtiny procentního bodu na úroveň 5,75 % bylo výraznější než očekávání finančního trhu, jež počítala s růstem o půl procentního bodu.

Dvoutýdenní repo sazba se vyšplhala na více než dvaadvacetileté maximum: na vyšší úrovni než nyní byla repo sazba ČNB naposledy na podzim 1999.

Meziroční inflace se v březnu vyšplhala na 12,7% a je tak nejvyšší od jara 1998.

V průběhu letošního druhého čtvrtletí inflace dále poroste na nová mnohaletá maxima, zejména pod vlivem růstu cen energií a potravin.

ČNB se zpřísňováním měnové politiky snaží zabránit tomu, aby dlouhodobá inflační očekávání mezi veřejností narostla nad úroveň dvouprocentního inflačního cíle.

Na druhou stranu ale měnová politika může na růst inflace tažený cenami energií, potravin a dalších komodit efektivně reagovat jen obtížně.

Náklady tažená inflace bude mít nepříznivý dopad na reálné disponibilní příjmy domácností a tedy také na spotřebu, což se v konečném důsledku projeví ve slabším výkonu HDP.

V letošním druhém pololetí by inflace již navíc měla začít klesat a tento trend bude pokračovat v roce 2023.

Z komentářů, jež v uplynulých týdnech z ČNB přicházely, bylo patrné, že v rámci bankovní rady začínají vznikat rozdíly v názorech, zda a jak výrazně mají úrokové sazby dále růst.

Část představitelů ČNB i nadále razila potřebu zpřísňovat měnovou politiku v rámci boje proti inflačním tlakům, zároveň se ale zvýšil počet členů bankovní rady, kteří se vyslovovali již jen pro mírné zvyšování úroků.

Dnešní razantní zvýšení úrokových sazeb je v tomto kontextu určitým překvapením.

Téma vysoké inflace může být v letošním druhém pololetí vystřídáno tématem výraznějšího ochlazení výkonu české ekonomiky.

Navíc je potřeba si uvědomit, že dopad zvýšení úrokových sazeb se na ekonomice v plné míře projeví s odstupem čtyř až šesti kalendářních čtvrtletí.

Dnešní zpřísnění měnové politiky bude na inflaci působit nejvýrazněji až počínaje jarem příštího roku.

Úrokové sazby ČNB jsou dle mého názoru blízko svého vrcholu: repo sazba může na úrovni 5,75 % delší dobu setrvat, případné zvýšení na červnovém zasedání by mělo být mírné (čtvrt procentního bodu s pomyslným zaokrouhlením repo sazby na úrovni 6,00 %).

Pokud meziroční inflace v české ekonomice začne v letošním druhém pololetí klesat a zároveň se naplní scénář slabšího výkonu HDP, tak by se nejpozději v prvním pololetí 2023 mohly úrokové sazby ČNB vydat k poklesu.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.