Inflace v eurozóně je již za svým vrcholem (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Uvolňování pandemických opatření a zmírňování potíží v dodavatelských řetězcích se projevilo na ekonomickém vzestupu eurozóny během Q1 22. Dubnové sentiment indikátory ale kvůli válce na Ukrajině poukážou na opětovné oslabování aktivity; nicméně i tak zůstává důvěra v historickém měřítku nadprůměrná. Americký HDP za Q1 22 výrazně zpomalil, primárně ale kvůli poklesu zásob. Inflace v eurozóně již má z meziročního pohledu vrchol za sebou. I tuzemská ekonomika vstoupila do nového roku pravou nohou a zaznamenala během Q1 22 slušný mezičtvrtletní růst o 0,5 %.

Úspěšné první čtvrtletí pro eurozónu i Česko

Do nového týdne vstupují finanční trhy s vítězstvím E. Macrona ve francouzských prezidentských volbách. Nedošlo tak na rizikový scénář. Finanční trhy by měly tento týden ocenit i slušná ekonomická data z Evropy, což by mělo podporovat rizikovější aktiva včetně eura. Kurz kolem 1,08 USD/EUR chápeme jako dno, pro zbytek roku věříme euru a posunu kurzu k 1,13 USD/EUR. Dolar se dočká relativně slabého amerického HDP za Q1 22. Ten ale bude primárně důsledkem extrémně silného závěrečného čtvrtletí loňského roku a rozpouštění velmi vysokého stavu zásob. Číslo za Q1 22 tak nebude indikací zpomalování růstu ekonomiky USA. Pro Q2 22 předpokládáme její růst mezi 2,0 % a 2,5 % q/q anualizovaně. Rizikem je pro náladu na globálních trzích zhoršující se pandemická situace v Číně.

Ekonomika eurozóny podle nás zaznamenala během prvních třech měsíců roku solidní růstovou dynamiku ve výši 0,5 % q/q. Meziroční růst tak dále zrychlil na 5,3 % z 4,6 % zaznamenaných v Q4 21, a to zejména z důvodu nízké statistické základny. První měsíce loňského roku totiž byly poznamenány silnými protipandemickými opatřeními, zatímco letos tomu bylo naopak. Nadprůměrně by se mělo dařit Španělsku (+0,8 % q/q), blízko svého potenciálu zřejmě rostly i Německo (+0,4 % q/q) a Francie (+0,3 % q/q). Struktura sice bude zveřejněna až později, předpokládáme ale pozitivní vliv spotřeby domácností a investic, naopak negativně by měl působit zahraniční obchod. Na nabídkové straně bude patrný solidní příspěvek průmyslové produkce. Válka na Ukrajině se tento týden zveřejněných čtvrtletních dat dotkne pouze mírně, výrazně silnější dopad však bude pravděpodobně zřejmý v číslech HDP za Q2 22. Předstihové indikátory skutečně klesají, zejména ty mapující důvěru spotřebitelů. Nálada podnikatelů samozřejmě též klesá, stále ale zůstává relativně vysoká, jak potvrdí například německý Ifo index za duben.

Inflace v eurozóně by měla mít vrchol z meziroční perspektivy za sebou. Spotřebitelské ceny podle našeho odhadu poprvé po devíti měsících v dubnu zaznamenaly zpomalení meziroční dynamiky, i když o pouhou 0,1 pb. Jádrová inflace ale zatím stále tempo meziročního růstu zrychluje. Vzhledem k její setrvačnosti přijde zpomalení až s koncem roku.

Česká ekonomika v prvním čtvrtletí letošního roku celkem svižně rostla, jak podle nás ukážou páteční předběžná data. V prvních měsících letošního roku docházelo k rozvolňování protipandemických opatření, což by mělo být na výdajové straně vidět na spotřebě domácností. Patrné bylo i zlepšování situace v dodavatelských řetězcích, což na produkční straně podpořilo průmyslovou výrobu. Samozřejmě, že válka na Ukrajině závěr kvartálu negativně ovlivnila, tady ale bude hlavní dopad patrný až v současném kvartále. Za první tři měsíce letošního roku tak předpokládáme solidní vzestup reálného HDP o 0,5 %. Díky nízké statistické základně to bude znamenat meziroční růst o 4,4 %. V dalších čtvrtletích se bohužel projeví kombinace snížené kupní síly domácností kvůli vysoké infikaci a opětovné zhoršení situace ve výrobních řetězcích kvůli válce na Ukrajině, či šíření covidu v Číně. Hospodářský růst tak bude ve zbytku roku výrazně zpomalovat, jeho letošní průměrnou hodnotu revidujeme výrazně níže na 1,8 %.

Z pohledu koruny, respektive úrokových sazeb bude tento týden klíčové sledovat vystupování tuzemských centrálních bankéřů v médiích. Ta by se měla koncentrovat do první poloviny týdne, než jim začne mediální karanténa. Trh aktuálně počítá se zvýšením sazeb ČNB na květnovém zasedání o 50 bb, což je i náš předpoklad. S tím je podle nás pro aktuální čtvrtletí konzistentní měnový kurz kolem 24,40 CZK/EUR.

Koruna nejsilnější od počátku dubna

Obchodování na globálních i regionálních devizových trzích bylo v povelikonočním týdnu relativně klidné. A nic zásadního na tom nezměnil ani samotný závěr minulého týdne. Kurz eura vůči dolaru stagnoval v okolí hladiny 1,08 USD/EUR. Zveřejněná data i jestřábí komentáře centrálních bankéřů z obou stran Atlantického oceánu podporují očekávání trhu na rychlé zpřísňování měnové politiky Fedu i ECB. Na eurové straně v tomto směru zapůsobily zejména březnové statistiky cen průmyslových výrobců. Překážkou pro tato očekávání pak nebyly v pátek publikované předběžné dubnové PMI z velkých evropských zemí i Spojených států. Aktivita v průmyslu podle těchto indikátorů nadále roste, ve službách v Evropě dokonce zrychlujícím se tempem, v USA naopak. Obdobný klid panoval i na maďarském forintu a polském zlotém. Z Polska jsme se dočkali povzbudivých březnových dat z průmyslu. Data naštěstí neukázala na dramatický dopad války na Ukrajině.

Koruně se v závěru minulého týdne podařilo po zhruba dvou týdnech posílit pod hladinu 24,40 CZK/EUR a atakovat nejsilnější hodnotu od prvních dubnových dnů. Během páteční seance se kurz dostal na dosah hladiny 24,30 CZK/EUR. Koruna nadále profituje z úrokového diferenciálu. Dalším impulsem pro očekávání vyšších korunových sazeb byly zveřejněné březnové statistiky tuzemských cen z primárních okruhů (detailněji jsme je komentovali zde https://bit.ly/3uY8RIh). Další zvýšení sazeb ve světle aktuálních inflačních tlaků a hrozby zvyšujících se inflačních očekávání podpořil člen bankovní rady T. Holub. Guvernér J. Rusnok byl ve svých vyjádřeních opatrnější, když vidí na květnovém zasedání spíše „kosmetické“ zvýšení sazeb.