Zpráva o vývoji rozpočtového hospodaření obcí, dobrovolných svazků obcí a krajů k 28. 2. 2022

Rozpočty územních rozpočtů byly na počátku roku 2022 poznamenány stále ještě probíhající pandemií koronaviru a s tím spojenými restriktivními opatřeními vlády, restriktivní měnovou politikou ze strany České národní banky (dále jen „ČNB“), ale i invazí ruských vojsk na Ukrajinu. Tyto vlivy sice negativně ovlivnily výsledky hospodaření územních samosprávných celků (např. prodražení úvěrů, zvýšené výdaje související s poskytnutou pomocí Ukrajině a jejímu obyvatelstvu), avšak z důvodu zvýšení inkasa daně z přidané hodnoty dosáhlo jejich saldo hospodaření nejvyšší úrovně od roku 2014.

Daňové příjmy krajů a obcí jsou již od minulého roku 2021 negativně ovlivněny zrušením institutu superhrubé mzdy a výplatou kompenzačního bonusu podnikatelům projevující se poklesem inkasa daně z příjmů fyzických osob. Přesto však objem daňových příjmů krajů a obcí překonal objem daňových příjmů z roku 2020, a to zejména v důsledku navýšení podílu krajů a obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní. Podle nejaktuálnější daňové predikce pro rok 2022 by daňové příjmy obcí a krajů měly v letošním roce překonat jejich inkaso z roku 2021. Na tom by se měla podílet především daň z přidané hodnoty. Naopak je prozatím předpokládán významnější meziroční pokles inkasa daně z příjmů právnických osob.

Ke konci února letošního roku (konkrétně 24. 2. 2022) započala rusko-ukrajinská válka, a to útokem ruských vojsk na Ukrajinu. Tento ozbrojený konflikt má signifikantní nepříznivý dopad na celosvětovou ekonomiku. V tuzemsku konflikt vyvolal oslabení české koruny, růst inflace a zpomalení růstu ekonomiky. V reakci na válku a následnou emigraci ukrajinských obyvatel vláda na začátku roku schválila Program pomoci občanům Ukrajiny prchajícím před válkou v podobě zajištění základních potřeb. V roce 2022 lze tedy počítat na výdajové stránce státního rozpočtu a územních rozpočtů s růstem výdajů týkajících se poskytnuté pomoci Ukrajině a jejímu obyvatelstvu. V letošním roce lze očekávat i další růst inflace, která sice přispěje ke zvýšení příjmů územních samosprávných celků, ale zároveň zvýší i nezbytné výdaje. V návaznosti na růst inflace lze predikovat další zvyšování základních úrokových sazeb ze strany ČNB s cílem zajistit cenovou stabilitu.

Ke konci února roku 2022 obce, kraje a dobrovolné svazky obcí (dále jen „DSO“) dosáhly kladného výsledku hospodaření ve výši 24,3 mld. Kč¹ . V komparaci s únorem roku 2020² přebytek územních rozpočtů vzrostl o 50 %, tj. o 8,1 mld. Kč (viz graf č. 1). Celkové konsolidované příjmy územních rozpočtů činily 102,4 mld. Kč a meziročně klesly o 3,3 %, tj. o 3,5 mld. Kč. Po očištění celkových příjmů a výdajů krajů a obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání³ celkové příjmy činí 74 mld. Kč, výdaje⁴ 59,7 mld. Kč a saldo hospodaření tak dosáhlo 14,3 mld. Kč. Tento významný rozdíl mezi přijatými a poskytnutými peněžními prostředky určenými na přímé náklady na vzdělávání na straně územních rozpočtů je způsoben tím, že státní rozpočet hospodařil dle pravidel rozpočtového provizoria a peněžní prostředky byly tak uvolňovány na tyto účely měsíčně. I přes zaznamenaný meziroční pokles celkových příjmů příjmová strana územních rozpočtů převýšila hodnoty z roku 2020, tedy před propuknutím první vlny pandemie COVID-19, a to o 3,2 %. Pokles se však netýkal pouze příjmů, ale i výdajové stránky územních rozpočtů, kdy v únoru 2022 dosáhly celkové konsolidované výdaje 78,1 mld. Kč a meziročně se snížily o 7 %, tj. o 5,8 mld. Kč.

Vlastní příjmyⁱ územních rozpočtů k 28. 2. 2022 dosáhly 62,1 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 7,1 %, tj. o 4,1 mld. Kč. Meziroční růst byl vyvolán především růstem daňových příjmů, které činily 51,9 mld. Kč a meziročně vzrostly o 4,6 %, tj. o 2,3 mld. Kč. Objem daňových příjmů převýšil dokonce jejich inkaso v roce 2019 i 2020, kdy oproti roku 2020 to bylo o 7,1 % (viz graf č. 2). Na meziročním růstu vlastních příjmů se podílelo i zvýšení objemu nedaňových příjmů, které se meziročně navýšily o 16,7 % a dosáhly 8,4 mld. Kč. Největší procentuální meziroční růst na příjmové straně územních rozpočtů byl zaznamenán u kapitálových příjmů, a to o 53,7 % na 1,8 mld. Kč.

Objem přijatých transferů územními rozpočty se v únoru 2022 meziročně snížil o 15,7 %, tj. o 7,5 mld. Kč, na 40,4 mld. Kč. Rovněž v porovnání s únorem roku 2020 tento objem poklesl, a to o 6,5 %. Na meziročním snížení objemu přijatých transferů se podílel zejména pokles neinvestičních transferů, které k 28. 2. 2022 dosáhly 38,7 mld. Kč a meziročně klesly o 15,7 %, tj. o 7,2 mld. Kč. V rámci neinvestičních transferů došlo k výraznému propadu na straně neinvestičních nedávkových transferů podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách poskytovaných z kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“), které meziročně klesly o 68,8 %, tj. o 8,3 mld. Kč, na 3,8 mld. Kč. Tento významný propad je způsoben tím, že státní rozpočet hospodařil dle pravidel rozpočtového provizoria. Nejvýznamnějšími přijatými neinvestičními transfery v únoru 2022 byly přímé náklady na vzdělávání z kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) ve výši 28,4 mld. Kč (meziroční růst o 0,1 mld. Kč). Investiční transfery meziročně také poklesly o 15,9 %, tj. o 0,3 mld. Kč, na 1,7 mld. Kč. Mezi nejvýznamnější investiční transfery lze řadit projekty v rámci operačních programů spolufinancovaných z fondů EU, kdy z kapitoly Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen „MMR“) přijaly obce a kraje v rámci Integrovaného regionálního operačního programu celkem 1,3 mld. Kč, tedy o 0,3 mld. Kč méně nežli v předešlém roce.

Běžné výdaje územních rozpočtů zaznamenaly k 28. 2. 2022 mírný útlum, neboť dosáhly 68,9 mld. Kč a meziročně klesly o 8,2 %, tj. o 6,2 mld. Kč. Největší část běžných výdajů tvořily transfery, které kraje a obce převádějí příspěvkovým a podobným organizacím. Z odvětvového hlediska běžné výdaje směřovaly zejména do odvětví školství (v důsledku růstu přímých nákladů na vzdělávání) a do odvětví dopravy. Kapitálové výdaje v únoru 2022 činily 9,2 mld. Kč, tedy o 3,5 % více než v roce předchozím. V souvislosti s invazí ruských vojsk na Ukrajinu a následnou emigrací ukrajinských obyvatel do České republiky, územní samosprávné celky k 28. 2. 2022 realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině v hodnotě 2,4 mil. Kč.

I. Kraje

Kraje v únoru roku 2022 hospodařily s kladným saldem rozpočtu ve výši 13,4 mld. Kč, přičemž vykázaly oproti minulému roku značné zlepšení jejich hospodaření, a to o 3,5 mld. Kč. Kladné saldo rozpočtu dokonce podstatně převýšilo saldo z roku 2020 („předcovidové“ období), a to o 5,6 mld. Kč (viz graf č. 3). Po očištění celkových příjmů a výdajů krajů o přímé náklady na vzdělávání ³ celkové příjmy činí 21,3 mld. Kč, výdaje4 17,3 mld. Kč a saldo hospodaření tak dosáhlo 4 mld. Kč. Tento významný rozdíl mezi přijatými a poskytnutými peněžními prostředky určenými na přímé náklady na vzdělávání na straně územních rozpočtů je způsoben tím, že státní rozpočet hospodařil dle pravidel rozpočtového provizoria a peněžní prostředky byly tak uvolňovány na tyto účely měsíčně.

Celkové příjmy krajů k 28. 2. 2022 dosáhly 46,5 mld. Kč a meziročně se snížily o 11,3 %, tj. o 5,9 mld. Kč. Jejich vlastní příjmyⁱ činily 14,7 mld. Kč a meziročně vzrostly o 4 %, tj. o 0,6 mld. Kč. K nejvýraznějšímu meziročnímu růstu na straně vlastních příjmů došlo u daňových příjmů, které se navýšily o 2,5 %, tj. o 0,3 mld. Kč, na 12,5 mld. Kč. Kraje dokonce předstihly hodnoty daňových příjmů z roku 2020, a to o 6,9 %, tj. o 0,8 mld. Kč. Daňové příjmy krajů tak dosáhly své nejvyšší hodnoty od vzniku krajů. Přispělo k tomu především navýšení podílu krajů na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní od roku 2021, a to z 8,92 % na 9,78 %. Meziroční růst byl zaznamenán pouze u daně z přidané hodnoty, jejíž inkaso vzrostlo o 15,5 %, tj. o 1,2 mld. Kč, a u ostatních daňových příjmů, které se zvýšily o 9,9 %. Naopak k meziročnímu poklesu došlo u inkasa daní z příjmů fyzických osob o 16,4 %, tj. o 0,6 mld. Kč, a to zejména z důvodu zrušení superhrubé mzdy a výplaty kompenzačního bonusu podnikatelům.

U objemu přijatých transferů kraji byl k únoru roku 2022 zaznamenán meziroční propad, a to o 16,7 %, tj. o 6,5 mld. Kč, na hodnotu 32,3 mld. Kč. Také v komparaci s „předcovidovým“ obdobím se objem snížil o 7,5 %, tj. o 2,6 mld. Kč. Na základě státního rozpočtu na rok 2022, ve kterém byl schválen vyšší objem neinvestiční transferů (zejména v oblasti přímých nákladů na vzdělávání), nežli v roce předchozím lze počítat v průběhu letošního roku s jejich rostoucím trendem. Zásadní podíl na útlumu přijatých transferů měly neinvestiční transfery (meziročně pokles o 17 %), které k 28. 2. 2022 činily 31,6 mld. Kč. Mezi těmi dominovaly transfery poskytované z kapitoly MŠMT na přímé náklady na vzdělávání ve výši 25,2 mld. Kč (meziroční růst o 0,8, tj. o 3,5 %) a neinvestiční nedávkové transfery podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách z kapitoly MPSV v hodnotě 3,5 mld. Kč (meziroční pokles o 7,6 mld. Kč, tj. o 68,8 %). Struktura veškerých nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých kraji je zachycena na grafu č. 5.

Investiční transfery také meziročně poklesly avšak pouze marginálně, a to o 2,4 %, tj. o 0,02 mld. Kč, na 0,7 mld. Kč. Podstatnější propad investičních transferů je zřetelný v komparaci s rokem 2020, kdy transfery klesly o 24,5 %, tj. o 0,2 mld. Kč. K únoru 2022 kraje prozatím přijaly investiční transfery z kapitoly MMR na projekty v rámci Integrovaného regionálního operačního programu – EU, které dosáhly 0,7 mld. Kč a Integrovaného regionálního operačního programu – SR ve výši 0,03 mld. Kč.

Celkové výdaje krajů k 28. 2. 2022 dosáhly 33,1 mld. Kč a meziročně klesly o 22,2 %, tj. 9,4 mld. Kč. Meziroční propad celkových výdajů byl téměř dvojnásobný než pokles celkových příjmů krajů. K tomu přispělo především snížení běžných výdajů, které meziročně klesly o 23,1 %, tj. o 9,3 mld. Kč, na 30,9 mld. Kč. Z toho 74 % tvořily transfery, které kraje převedly příspěvkovým a podobným organizacím, jejichž výše činila 22,8 mld. Kč (meziroční pokles o 24,7 %). Většina z těchto peněžních prostředků byla určena na přímé náklady na vzdělávání. Jak demonstruje graf č. 6, tak celkové výdaje krajů směřovaly zejména do oblasti vzdělávání a školských služeb (18,6 mld. Kč), do dopravy (5,9 mld. Kč) a sociálních služeb (3,1 mld. Kč). K 28. 2. 2022 kraje realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině ve výši 0,1 mil. Kč. Jednalo se převážně o výdaje na věcné dary.

Kapitálové výdaje krajů také v únoru 2022 meziročně poklesly o 6,6 %, tj. o 0,2 mld. Kč, na hodnotu 2,2 mld. Kč. Pokles investic byl vyvolán omezením investičních transferů, významným růstem cen stavebního materiálu a zvyšováním základních úrokových sazeb, které zdražily úvěry. Kraje však na druhou stranu investovaly o 9,9 % více než před vypuknutím pandemie. Jedním z negativním jevů v oblasti investic krajů je závislost kapitálových výdajů na přijatých investičních transferech, a to i přes skutečnost, že kraje mají k dispozici vlastní zdroje k jejich financování. V únoru roku 2022 se investiční transfery podílely na kapitálových výdajích 68,9 %. Možnosti financování investic z vlastních zdrojů vyjadřuje ukazatel očištěné provozní saldoⁱⁱ přestavující volné peněžní prostředky, které mohou být z běžných příjmů daného rozpočtového roku využity na investice nebo úspory. K 28. 2. 2022 očištěné provozní saldoⁱⁱ krajů činilo 14,7 mld. Kč, přičemž očištěné kapitálové výdajeⁱⁱⁱ (výdaje bez přijatých investičních transferů) činily 1,5 mld. Kč. Nízké investiční výdaje v únoru roku 2022 jsou naprosto pochopitelné, neboť kraje převážně uskutečňující investiční akce v průběhu a před koncem rozpočtového roku.

Stav na BÚ a dluh krajů je dostupný pouze za rok 2021 z: Měsíční zpráva o hospodaření územních rozpočtů - prosinec 2021.⁵

 

II. Obce

Hospodaření obcí v únoru 2022 skončilo v přebytku 10,8 mld. Kč a mírně zaostalo za rozpočtem z minulého roku, a to o 1,1 mld. Kč. V porovnání s „předcovidovým“ obdobím však vzrostlo o 2,6 mld. Kč (viz graf č. 7). Po očištění celkových příjmů a výdajů obcí (hl. m. Praha) o přímé náklady na vzdělávání³ celkové příjmy činí 52,9 mld. Kč, výdaje⁴ 42,8 mld. Kč a saldo hospodaření tak dosáhlo 10,1 mld. Kč. Bez hl. m. Prahy celkové konsolidované příjmy obcí k 28. 2. 2022 činily 40,1 mld. Kč, výdaje 33,1 mld. Kč a výsledek hospodaření skončil v přebytku 6,9 mld. Kč. Přebytek rozpočtu meziročně klesl o 1,1 mld. Kč. Rozpočet hl. m. Prahy v únoru 2022 skončil v přebytku 3,9 mld. Kč s celkovými příjmy ve výši 16 mld. Kč a výdaji v hodnotě 12,2 mld. Kč. Výsledek hospodaření meziročně vzrostl o 0,01 mld. Kč. V komparaci s rokem 2020 se zvýšil o 23,8 %, tj. o 0,7 mld. Kč.

Celkové příjmy obcí k 28. 2. 2022 dosáhly 56,1 mld. Kč a meziročně se zvýšily o 3,8 %, tj. o 2 mld. Kč. Jejich vlastní příjmy ⁱ činily 47,6 mld. Kč a meziročně vzrostly o 8,3 %, tj. o 3,7 mld. Kč. K nejvýznamnějšímu meziročnímu růstu na straně vlastních příjmů došlo u daňových příjmů, které se navýšily o 5,3 %, tj. o 2 mld. Kč, na 39,5 mld. Kč. Obce překonaly i hodnoty daňových příjmů z roku 2020, a to o 7,2 %, tj. o 2,6 mld. Kč, a daňové příjmy obcí tak dosáhly své nejvyšší úrovně. Přispělo k tomu především navýšení podílu obcí na celostátním hrubém výnosu daní dle zákona o rozpočtovém určení daní, a to z 23,58 % na 25,84 %. Na meziročním růstu daňových příjmů se zejména podílel růst daně z přidané hodnoty, a to o 15,4 %, tj. o 3,3 mld. Kč, a ostatních daní, jejichž inkaso vzrostlo o 36,4 %, tj. o 1,2 mld. Kč. Obdobně jako u krajů vedlo zrušení superhrubé mzdy a výplata kompenzačního bonusu podnikatelům ke snížení inkasa daní z příjmů fyzických osob, a to o 16,8 %, tj. o 1,7 mld. Kč. Vývoj daňových příjmů obcí je zachycen v grafu č. 8.

Objem přijatých transferů obcemi v únoru 2022 nenavázal na jejich rostoucí trend. Transfery meziročně poklesly o 15,8 %, tj. o 1,6 mld. Kč, na 8,5 mld. Kč. Jedná se také o horší výsledek než v roce 2020, kdy výše přijatých transferů činila 9 mld. Kč. Na základě státního rozpočtu na rok 2022, ve kterém byl schválen vyšší objem neinvestiční transferů (zejména v oblasti přímých nákladů na vzdělávání), nežli v roce předchozím lze počítat v průběhu letošního roku s jejich rostoucím trendem. Na propadu přijatých transferů se podílelo zejména snížení neinvestičních transferů (meziročně o 14 %), které k 28. 2. 2022 činily 7,4 mld. Kč. Většina přijatých transferů byla tvořena peněžními prostředky přijatými hl. m. Prahou na přímé náklady na vzdělávání ve výši 3,2 mld. Kč (meziroční růst o 0,1 mld. Kč, tj. o 3,6 %) a na dotace pro soukromé školy ve výši 0,5 mld. Kč (meziroční pokles o 0,2 mld. Kč, tj. o 30 %). Struktura veškerých nejvýznamnějších neinvestičních transferů přijatých obcemi je zachycena v grafu č. 9.

Investiční transfery přijaté obcemi meziročně poklesly o 27 %, tj. o 0,4 mld. Kč, na 1 mld. Kč. Pokles byl zaznamenán i oproti roku 2020, a to o 16 %, tj. o 0,2 mld. Kč. Dominantní část tvořily transfery poskytované z kapitoly MMR na projekty v rámci Integrovaného regionálního operačního programu, které dosáhly 0,6 mld. Kč (meziroční pokles o 0,3 mld. Kč, tj. o 33,1 %), dále prostředky poskytované z kapitoly Ministerstva životního prostředí určené na projekty v rámci Národního programu Životní prostředí v hodnotě 0,1 mld. Kč (meziroční růst o 0,05 mld. Kč, tj. o 83,3 %). Další nejvýznamnější investiční transfery přijaté obcemi jsou uvedeny v grafu č. 10.

Celkové výdaje obcí dosáhly v únoru letošního roku 45,3 mld. Kč a meziročně vzrostly o 7,5 %, tj. 3,2 mld. Kč. Dynamika meziročního růstu celkových výdajů tak téměř dvojnásobně převýšila růst příjmů. Meziroční nárůst celkových výdajů byl způsoben především zvýšením běžných výdajů, které meziročně vzrostly o 7,8 %, tj. o 2,8 mld. Kč, na 38,4 mld. Kč. Na objemu běžných výdajů se převážně podílely neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím, které činily 10,4 mld. Kč (meziročně se snížily o 0,3 mld. Kč, tj. o 3,1 %). Jak demonstruje graf č. 11, tak celkové výdaje obcí směřovaly zejména do státní správy a územní samosprávy (8,2 mld. Kč), do dopravy (8,1 mld. Kč) a vzdělání a školských služeb (7,2 mld. Kč). K 28. 2. 2022 obce realizovaly výdaje na pomoc Ukrajině ve výši 2,3 mil. Kč. Jednalo se zejména o neinvestiční transfery fundacím, ústavům, obecně prospěšným společnostem a o výdaje na věcné dary.

Kapitálové výdaje se meziročně zvýšily o 6,1 %, tj. o 0,4 mld. Kč, na 6,9 mld. Kč. Na druhou stranu obce investovaly méně než v únoru roku 2020, a to o 11,2 %, tj. o 0,9 mld. Kč. Obdobně jako kraje, tak i obce se dlouhodobě potýkají se závislostí kapitálových výdajů na přijatých investičních transferech, a to i přes skutečnost, že by obce měly být teoreticky schopné ufinancovat většinu svých investičních aktivit ze svých úspor (bez investičních transferů nebo přijatých úvěrů) generovaných v daném rozpočtovém roce. K 28. 2. 2022 očištěné provozní saldoⁱⁱ obcí činilo 13,8 mld. Kč, přičemž očištěné kapitálové výdajeⁱⁱⁱ (výdaje bez přijatých investičních transferů) činily 5,9 mld. Kč. Nízké investiční výdaje v únoru roku 2022 jsou naprosto pochopitelné, neboť obce převážně realizují investiční akce v průběhu a před koncem rozpočtového roku.

Stav na BÚ a dluh obcí je dostupný pouze za rok 2021 z: Měsíční zpráva o hospodaření územních rozpočtů - prosinec 2021.⁵

 

III. DSO

Dobrovolné svazky obcí hospodařily k 28. 2. 2022 s celkovými příjmy ve výši 0,6 mld. Kč (meziroční růst o 0,2 mld. Kč, tj. o 32,3 %) a celkovými výdaji 0,5 mld. Kč (meziroční růst 0,05 mld. Kč, tj. o 10 %).

 

Dokumenty ke stažení

• Měsíční zpráva - tabulky hospodaření územních rozpočtů za leden až únor 2022 XLSX (17kB)
• Vývoj hospodaření územních rozpočtů v roce 2022 - únor XLS (173kB)

 

---

 

¹ Zprávy o vývoji rozpočtového hospodaření územních samosprávných celků od roku 2022 nezahrnují Regionální rady regionů soudržnosti, které se uplynutím dne 31. 12. 2021 zrušily, a to na základě zákona č. 251/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
² Je důležité poznamenat, že první vlna pandemie vyvrcholila na počátku dubna v roce 2020, takže srovnávané období únor 2020 lze považovat za „předcovidové“ období.
³ Přímé náklady na vzdělávání představují peněžní prostředky ze státního rozpočtu (z kapitoly MŠMT), které kraje a hl. m. Praha rozepisují a přímo přidělují příslušným školám a školským zařízením. Jedná se tedy o průtokový neinvestiční transfer a kraj i hl. m. Praha nemohou s těmito prostředky nijak nakládat. Z tohoto důvodu se celkové příjmy a výdaje krajů a hl. m. Prahy očišťují, aby nedocházelo ke zkreslení jejich hospodaření.
⁴ V případě stanovení výše výdajů financovaných z přijatých transferů na přímé náklady na vzdělávání se jedná
o určitý odhad, protože příslušné výdaje ve výkazech FIN 2-12 M nejsou jednoznačně identifikovány, jako je tomu na straně příjmů (účelový znak). Tyto výdaje byly zjištěny výběrem položek 5336 a 5339 v kombinaci s příslušnými paragrafy rozpočtové skladby týkajících se oblasti vzdělávání a školských služeb.
⁵ Stavy na BÚ a dluh jsou dostupné z účetních závěrek, které jsou do Centrálního systému účetních informací státu (CSÚIS) předávány čtvrtletně.
ⁱ Vlastní příjmy = daňové + nedaňové + kapitálové příjmy
ⁱⁱ Běžný rozpočet = daňové + nedaňové příjmy + neinvestiční transfery – běžné výdaje – výše splátek půjčených peněžních prostředků
ⁱⁱⁱ Očištěné kapitálové výdaje = kapitálové výdaje – přijaté investiční transfery