Palestinské vodohospodářství spoléhá na donory, ale prostor pro byznys tu je

Palestinské vodohospodářství spoléhá na donory, prostor pro byznys tu ale je

Rostoucí spotřeba vody v souvislosti s nárůstem obyvatelstva, hrozba sucha v důsledku klimatických změn, environmentální závazky Palestiny i vysoké náklady: vodohospodářství je prioritou Palestinské národní správy i zahraničních donorů. Mezi velkými projekty financovanými z prostředků zahraniční rozvojové spolupráce přitom zbývá prostor, v němž mohou najít uplatnění i české firmy.

Ilustrační foto Shutterstock

 Domácnostem na Západním břehu Jordánu bude v letošním roce chybět 45 mil. m³ vody, jejich potřeby přitom narůstají o 2-3 % ročně. Potřeby palestinských zemědělců převyšují reálné zásobování vodou více než dvojnásobně, což má dopad na zemědělskou produkci. Funkční systém recyklace by přitom mohl výrazně pomoci vyřešit nedostatek vody pro zavlažování. Podstatná část rozvojových projektů, které mají pomoci situaci řešit, se proto zaměřuje právě tímto směrem. Palestinský vodní úřad představil v oblasti zpracování odpadních vod 20 prioritních projektů pro období 2020-2025 v ceně více než 360 mil. USD, dalších třicet projektů za více než 160 mil. USD se pak zaměřuje na zásobování vodou. Na financování se mají podílet zahraniční donoři a mezinárodní finanční instituce.

Odpadní vody končí v řekách

Z 96 mil. m³ odpadních vod vyprodukovaných každoročně na Západním břehu je pouze 11 mil. m³ zpracováno v některé z osmi čistíren odpadních vod, z nichž nejnovější byla dokončena teprve letos v únoru v Salfitu. Zbylých téměř 90 % odpadních vod končí v údolních tocích, z nichž část následně prochází čištěním na izraelské straně hranice. Tato praxe stojí Palestinskou národní správu 30 až 40 mil. eur ročně, nehledě na hrozbu kontaminace vodních zdrojů a další negativní důsledky pro životní prostředí. Vzhledem k chybějící infrastruktuře končí bez využití i podstatná část vyčištěné vody, kterou by přitom bylo možné použít pro zavlažování, jako je běžnou praxí v sousedním Izraeli.

Palestinský vodní úřad proto plánuje výstavbu dalších čistíren odpadních vod, které by měly postupně pokrýt celé území Palestiny. V různých fázích výstavby je na Západním břehu Jordánu pět takovýchto projektů. Nejdále je v tomto ohledu čistírna v Hebronu v ceně 42 mil. USD, financovaná francouzskou rozvojovou agenturou AFD společně s EU, Světovou bankou a Evropskou investiční bankou. Stavba je dokončena ze 70 % a měla by být uvedena do provozu ještě letos. Čistírna bude sloužit potřebám 250 tisíc osob v hebronském guvernorátu a částečně také místní průmyslové zóně. Největším průmyslovým znečištěním jsou kaly ze zpracování kamene – nejdůležitějšího palestinského vývozního artiklu. Dalšími připravovanými projekty jsou čistírna v Náblusu o kapacitě 23 tisíc m³ denně, která má doplnit druhou, již fungující čistírnu v této oblasti. Další čistírna s kapacitou 8 tisíc m³ denně vzniká v Ramalláhu, teprve nedávno získala povolení ze strany izraelských úřadů čistírna v Tulkarmu s plánovanou kapacitou 25 tisíc m³ denně, menší čistírna pro průmyslovou zónu se plánuje v Dženínu.

Nové šance: zavlažování i energetika

Zapojení českých firem by bylo možné především ve spolupráci se soukromým sektorem, který se na výstavbě infrastruktury podílí nebo ji bude po dokončení využívat. Možnosti se nabízejí například v oblasti zpracování odpadních vod z těžby kamene, které není možné poslat do čistírny přímo, v energetice (napojení vodní infrastruktury na obnovitelné zdroje energie), v infrastruktuře pro zavlažování nebo v oblasti dodávek technologií.

Anna Morávková, ekonomická diplomatka, Styčný úřad ČR v Ramalláhu