Německo připravuje bezbariérový digitální prostor, je to šance i pro české IT experty

Německá spolková vláda se pustila do plnění dalšího ze svých volebních slibů. Týká se zavedení bezbariérovosti v digitálním prostoru. V červnu příštího roku má vstoupit v platnost nový zákon, který lidem s handicapem ulehčí aktivity v digitálním světě a umožní jim přístup ke všem online službám. V Česku vstoupil zákon o bezbariérovosti digitálního prostoru již v roce 2019, tuzemským IT expertům se tak díky získanému know-how nabízí šance na spolupráci.

Ilustrace: Shutterstock

To, co je pro většinu lidí samozřejmostí, je pro ostatní spojeno se značnými překážkami, ať už kvůli chybějícím titulkům, nebo absenci funkce hlasitého čtení. Podle studie poradenské společnosti Accenture pro ekonomický deník Handelsblatt je téměř 90 % německých webových portálů nedostupných pro osoby s handicapem. Nejen, že tím dochází k závažné diskriminaci, ale podnikatelské subjekty tím zároveň přichází o obrovský potenciál zákazníků. V EU představují lidé s handicapem kupní sílu ve výši 2,3 bilionu eur ročně. Jen v Německu má handicap 12,4 milionu osob. Tyto osoby jsou například odkázány k tomu, že mohou pouze pomocí klávesnice ovládat systém internetového bankovnictví nebo měnit velikost písma v internetovém obchodě.

IMPLEMENTACE SMĚRNICE EU

Zákon o zlepšení bezbariérovosti v digitálním prostoru (tzv. „Barrierefreiheitsstärkungsgesetz“) bude implementací evropské směrnice do národního práva. Zákon stanoví, že každý provozovatel digitálních služeb bude povinen zajistit provoz těchto svých služeb v souladu se zákonem i pro osoby s handicapem. Pokud tak neučiní, budou provozovateli hrozit vysoké pokuty. V souvislosti s webovými stránkami přístupnost znamená, že musí být vnímatelné, ovladatelné a srozumitelné i pro osoby s tělesným a mentálním handicapem.

Zákon předepisuje minimální standard v podobě stupně konformity AA. Zákon neupravuje jen podobu webových stránek, ale nařizuje také povinnost bezbariérovosti u hardwarových systémů včetně operačních systémů, platebních terminálů, elektronických čteček a dalších.

SLOŽITÁ A NÁKLADNÁ REALIZACE

Technická realizace digitální bezbariérovosti je však složitá a nákladná. Po proškolení pracovníků IT a zjištění problémů je nyní mnoho německých společností v procesu implementace technických požadavků. To je pro většinu společností nejobtížnější část. Čím větší rozmanitost společnost ve svých systémech a programech má, tím je přechod na bezbariérový digitální prostor složitější a nákladnější. Přibližně 50 % překážek lze odhalit automaticky. Velkou část je však třeba udělat ručně.

Společnosti tak budou muset v budoucnu znovu a znovu testovat, zda jsou přístupné i nové funkce na jejich webových stránkách a v aplikacích. Dozor nad trhem bude provádět pravidelné namátkové kontroly. Na spolkové úrovni je odpovědný „Federální úřad pro přístupnost informačních technologií“ (Überwachungsstelle des Bundes für Barrierefreiheit von Informationstechnik). Na úrovni jednotlivých spolkových zemí vykonávají dozor „dohledové úřady” (Überwachungsstellen) jednotlivých spolkových zemí, které prověřují webové stránky a aplikace všech veřejných institucí. Mezi tyto veřejné instituce se řadí ministerstva, zemské úřady, okresy, města, veřejně financované dopravní svazy a sdružení, stejně jako meziobecní účelové svazy. Společnosti jsou však povinny bezbariérovost svých digitálních služeb samy testovat a dokumentovat.

ČEŠI MAJÍ TROCHU NÁSKOK

V Česku vstoupil zákon o bezbariérovosti digitálního prostoru již v roce 2019. Čeští IT experti tak mají před těmi německými trochu náskok, a může to být pro ně příležitost pro navázání nové spolupráce a výměnu technického know-how. Příležitost k tomu nabízí například online konference Barrierefreie Webseiten v termínu od 30.09. do 01.10.2024, která se bude věnovat přímo novému zákonu, nebo digitální veletrh IT-Tage v termínu od 09. do 12.12.2024 ve Frankfurtu nad Mohanem. České subjekty musí být zároveň v pozoru a zajistit, že německé verze jejich digitálních služeb budou odpovídat zákonem stanoveným podmínkám.

Hana Švédová, ekonomická specialistka, Velvyslanectví ČR v Berlíně