Optimismus evropských firem slábne (Týdenní zpráva z finančního trhu)

V eurozóně budou tento týden zveřejněny indikátory sentimentu podniků (PMI) i spotřebitelů za duben. Zatímco u firem patrně dojde k dalšímu mírnému zhoršení nálady, u spotřebitelů očekáváme po březnovém prudkém propadu určitou korekci. To PMI v USA by podle trhu měl i v dubnu zůstat vysoko a solidní pravděpodobně zůstanou rovněž tamní data z trhu práce. Data by tak celkově tento týden měla nahrávat opět spíše dolaru. Děním na globálních trzích však může opět znatelně zamíchat i další vývoj kolem války na Ukrajině. Z domácího pohledu bude zajímavá březnová statistika cen průmyslových výrobců, která potvrdí vysoké inflační tlaky z produkční sféry.

Rekordní růst cen průmyslových výrobců

Růst cen tuzemských výrobců za březen zaznamená nový rekord. V meziročním vyjádření podle nás vystoupal růst PPI na 23,3 %, a to při zrychlení meziměsíční dynamiky na 3,1 %. Do velké míry bude březnový růst stejně jako v případě spotřebitelských cen odrážet vyšší ceny energií v souvislosti s válkou na Ukrajině.

V Eurozóně budou zajímavé zejména dubnové statistiky sentimentu firem a spotřebitelů.  Předběžné dubnové PMI se patrně dále sníží, což bude odrážet problémy na nabídkové straně i zvýšenou inflaci. Očekáváme však, že v eurozóně i Německu zůstanou nad historickými průměry, tedy že budou nadále poukazovat na růst ekonomické aktivity. Naproti tomu u spotřebitelské důvěry v eurozóně podle nás dojde po prudkém březnovém poklesu k určitému zlepšení. Průmyslová výroba za únor by měla meziměsíčně vzrůst o 0,7 % (1,7 % meziročně), což indikuje solidní ekonomický růst v prvním čtvrtletí. Krátkodobý výhled však oslabuje návrat problémů v dodavatelských řetězcích, a to ať už vlivem války na Ukrajině nebo politiky „nulové tolerance“ Covidu v Číně. Finální údaje HICP inflace v eurozóně za březen by potom měly zůstat oproti těm předběžným nezměněny (celková: 7,5 % y/y, jádrová: 3,0 % y/y).

ECB byla minulý týden spíše opatrná

Závěry zasedání ECB vyzněly poměrně opatrně. Centrální bankéři potvrdili informace, které zazněly již po březnovém zasedání. Nová data podle nich posilují jejich očekávání, že nákupy aktiv v rámci APP by mohly být ukončeny v letošním třetím čtvrtletí. Následně vidí jako pravděpodobné postupné zvyšování úrokových sazeb. Ve svém prohlášení ECB zmiňuje flexibilitu v rozhodování a postupnost dalších kroků. Pro další směřování měnové politiky v eurozóně bude klíčové následující zasedání v červnu, kde by bankéři měli s novou prognózou v zádech definitivně rozhodnout o ukončení nákupu aktiv, a tím i konkrétnějším načasování zahájení zvyšování depozitní sazby ze záporných hodnot směrem k nule. Trhy patrně v prostředí rekordní inflace čekaly od ECB přece jen více jestřábí tón. Došlo tak k mírnému snížení očekávaného nárůstu sazeb do konce letošního roku. Aktuálně trhy počítají s růstem základní sazby o zhruba 65 bb do konce roku. Zklamání investorů se tak projevilo zejména na oslabení eura, které vůči dolaru oslabilo pod 1,08 USD/EUR. Dolar je navíc podporován i jestřábími vyjádřeními z amerického Fedu. Člen FOMC Bullard včera nevyloučil zvýšení sazeb o 75 bb na nejbližším zasedání, přestože spíše očekává „hike“ o 50 bb.

Březnová inflace v USA dosáhla meziročních 8,5 %, a byla tak nejvyšší za více než čtyři dekády. Hlavním viníkem vzestupu spotřebitelských cen o 1,2 % byly hlavně energie. Celkově však březnový cenový růst zhruba naplnil očekávání analytiků. Pozitivní překvapení ale v závěru minulého týdne přinesla americká průmyslová produkce za březen.

Nejvýznamnějším domácím číslem byla v minulém týdnu březnová spotřebitelská inflace. Ta byla nejvyšší za posledních 24 let. Meziročně zrychlila na 12,7 %, a to při meziměsíčním růstu cen o 1,7 %. Data tak v obou případech překonala tržní očekávání o 0,3 pb. Za meziměsíčním zdražováním tentokrát stály hlavně ceny pohonných hmot v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. Více jsme se tuzemské inflaci věnovali zde: https://bit.ly/3rDfZIb. Případné implikace směrem k rychlejšímu zvyšování sazeb však minulý týden představitelé centrální banky svými vyjádřeními zchladili. Guvernér Rusnok i viceguvernér Nidetzký se přiklánějí k jen mírnému dalšímu nárustu sazeb. ČNB tak – s ohledem na výjimkování primárních proinflačních dopadů války na Ukrajině a důraz na rizika pro ekonomický růst – patrně již brzy dosáhne vrcholu v rámci současného cyklu zvyšování úrokových sazeb.

Minulý týden byl na regionálních devizových trzích ve znamení poměrně nízké aktivity. Koruna se po celou dobu obchodovala v úzkém pásmu 24,39-24,50 CZK/EUR. Téměř beze změny přečkal minulý týden i polský zlotý. Mírně tak z regionu získal pouze maďarský forint, který včera dále posílil k 373 HUF/EUR.