Průmyslová produkce v únoru klesla meziměsíčně o 2,4 % (Komentář)

Výkon tuzemského průmyslu zaostal v únoru za očekáváními. Meziročně průmyslová produkce klesla o 0,3 %, zatímco analytici v průměru očekávali její zvýšení o 2,5 %. V porovnání s lednem pak byla po sezonním očištění nižší o 2,4 %. Na tomto poklesu se podílela zejména výroba motorových vozidel, kde se produkce snížila meziměsíčně o 6,7 %, zatímco ještě v lednu o 7,7 % rostla. Nadále tak platí, že vývoj produkce v automobilovém průmyslu je hodně volatilní a závislý na dodávkách výrobních vstupů. Dodavatelské řetězce na začátku roku fungovaly podle řady ukazatelů lépe, březen však pravděpodobně přinesl opětovné zhoršení problémů na úroveň z konce loňského roku. To souviselo s vypuknutím války na Ukrajině a také s opětovným šířením covidu v Číně, která v rámci politiky nulové tolerance zavedla silná omezení. Další měsíce tak nejspíše opět budou ve znamení utlumeného vývoje průmyslu. Na to ukazují i počty továrních objednávek v Německu, které se v únoru snížily o 2,2 %. Ruku v ruce se slabým průmyslem zaostala za očekáváními také bilance zahraničního obchodu. Ta skončila ve schodku 4,4 mld. Kč., zatímco se čekal přebytek ve výši 6 mld. Kč. Ve svižném růstu v únoru naopak pokračovala stavební výroba, která se zvýšila meziměsíčně o výrazných 4,8 %. Pomohl jí k tomu hlavně růst v oblasti inženýrského stavitelství, který pravděpodobně souvisel s vyššími vládními investicemi. Také ve stavebnictví však může být další vývoj negativně ovlivněn výše zmíněními globálními faktory. Více jsme o dnes zveřejněných měsíčních indikátorech z tuzemské ekonomiky psali zde https://bit.ly/3Kfscdl.

Polská centrální banka překvapila výrazným zvýšením úrokových sazeb. Základní úrokovou sazbu zvedla o celý jeden procentní bod na 4,5 %, tedy dvojnásob, než se čekalo. Důvodem jsou silné inflační tlaky, které by podle centrální banky mohly ohrozit naplňování inflačního cíle na horizontu měnové politiky. V březnu meziroční inflace v Polsku vystoupala na 10,9 %, což bylo oproti tržnímu konsensu o zhruba procentní bod více. Další kroky se budou podle polské centrální banky odvíjet od charakteru dat přicházejících z ekonomiky, především pak s ohledem na dopady rusko-ukrajinského konfliktu na tamní ekonomiku. Centrální bankéři rovněž zdůraznili, že jsou připraveni nadále intervenovat proti oslabujícímu zlotému.

Koruna dnes vůči euru ztratila zhruba 0,4 % a obchodovala se kolem 24,44 CZK/EUR. Oslaboval celý region, působit však mohly i slabší data z průmyslu. Korunové sazby mírně rostly, pravděpodobně však hlavně v důsledku dalšího nárůstu dolarových sazeb. Nejhůře ze středoevropského regionu dnes dopadl maďarský forint, který k euru oslabil o cca 0,7 %. Naopak polský zlotý ztratil jen asi 0,2 %, když proti globálním vlivům působilo výše zmíněné zvýšení sazeb tamní centrální banky. Kurz eura k dolaru zůstal téměř beze změny.