Využívání informačních technologií v Praze v roce 2020

1. 4. 2022

Informační a komunikační technologie (ICT) jsou v dnešní době již nezbytnou součástí snad všech odvětví. Proto je důležité věnovat pozornost rozvoji informační gramotnosti již od útlého věku. Není proto až tak překvapivé, že v Praze informační technologie a služby na ně navázané více využívají mladší lidé (16-34 let) a lidé s vyšším vzděláním.

V Praze bylo v roce 2020 celkem 1,52 milionů instalovaných pevných přípojek[1]. Z toho bylo 32 % přípojek aktivních. Mezi technologiemi, které zabezpečují přístup k internetu z pevného místa[2], dominuje vedení xDSL (43 % všech pevných přípojek), tedy připojení přes pevné telefonní linky. Na druhém místě je připojení přes kabelovou TV (35 %) a na třetím přes optickou síť (22 %).

Využívání informačních technologií v domácnostech a u jednotlivců

Mít doma počítač už je v dnešní době standardem[3]. V roce 2020 mělo k dispozici osobní počítač (PC, tablet nebo notebook) 83,7 % domácností v Praze. Podle typu domácnosti mělo doma počítač 99,3 % domácností s dětmi, 97,4 % bezdětných domácností osob mladších 40 let a 48,5 % domácností, kde žijí osoby starší 65 let.

Přenosný počítač mělo v Praze k dispozici celkem 75,3 % domácností, zatímco stolní počítač mělo jen 40,4 % domácností. V čase lze také vidět, že popularita stolního počítače se snižuje, neboť podíl domácností, které ho mají doma, klesá. Lze říci, že je to ve prospěch přenosných počítačů, kde dochází k opačnému jevu. Největší podíl používání přenosného počítače byl v roce 2020 v pražských domácnostech s dětmi (96,1 %), v domácnostech osob starších 65 let to bylo 30,6 %.

Počítač s připojením k internetu mělo v Praze 84,7 % domácností, přičemž mezi domácnostmi s dětmi bylo připojení k internetu 100 %. U osob starších 65 let mělo internetové připojení pouze 49,3 % domácností. Internet se stal globálním fenoménem; co bylo dříve nutné vyřídit osobně, telefonicky nebo poštou, lze nyní vyřídit on-line. Díky dalšímu rozvoji informačních technologií dochází k velkému využití internetu pro nakupování, používání sociálních sítí, hledání práce atd. Internet používáme nejen na přenosných počítačích, ale také v mobilních telefonech. Obecně lze říci, že informační technologie a služby na ně navázané (například internetové bankovnictví) více využívají lidé mladší (16-34 let) a lidé s vyšším vzděláním. Vzhledem k velké míře používání informačních technologií je třeba věnovat zřetel také na rozvíjení informační gramotnosti, což znamená mimo jiné dodržovat zásady bezpečnosti, etická pravidla a právní normy při práci s informacemi, a to nejen u mladých, ale zejména u starších lidí.

Domácnosti s přenosným počítačem a připojením k internetu v Praze v roce 2020

Z celkového počtu osob ve věku 16 a více let jich internet v mobilu používalo 74,3 %. Od roku 2011 se jejich podíl zvýšil o 58,2 procentních bodů. Z šetření ČSÚ dále vyplývá, že v roce 2020 bylo mezi uživateli internetu v mobilním telefonu více mužů (77,0 % mužů) než žen (71,9 % žen). Nejvíce ho používaly osoby ve věku 16-34 let, následované osobami ve věku 35-54 let. V obou případech to bylo víc jak 90 % z těchto věkových skupin. Pouze 41 % osob ve věku 55 a více let používalo internet v mobilu. Z celkového počtu vysokoškoláků využívalo internet v mobilu 95,3 % a z celkového počtu středoškoláků to byly téměř dvě třetiny (87,1 %).

Internetové bankovnictví již využívali více než dvě třetiny (70,4 %) osob ve věku 16 a více let. Mezi uživateli více dominovali muži (74,2 %) než ženy (67,1 %). Podíl osob využívajících internetové bankovnictví podle věku byl nejvyšší u osob ve středním věku (35-54 let, 87,7 %), dále pak u mladých osob (16-34 let, 84,8 %) a nejméně u osob ve věku 55 a více let (43,6 %). Mezi vysokoškolsky vzdělanými využívala internetové bankovnictví drtivá většina osob (92,4 %), mezi osobami se středním vzděláním je to více než čtyři pětiny (81,6 %).

Sociální sítě využívali s podobnou intenzitou jak muži, tak ženy. Rozdíly ve využívání sociálních sítí jsou spíš mezi jednotlivými věkovými skupinami. Jednoznačně nejvíce využívali sociální sítě mladí lidé. Mezi uživateli ve věku 16-34 let jich bylo 91,2 %. Avšak ani mezi osobami ve středním věku nebyl jejich podíl zanedbatelný (73,6 %). Pouze 20,4 % osob 55 letých a starších využívalo sociální sítě. I podle ekonomické aktivity nejvíce dominují studenti, mezi nimiž bylo celkem 97,2 % uživatelů sociálních sítí. U zaměstnaných to pak bylo jen 70,3 % a vůbec nejmenší podíl byl mezi důchodci (13,6 %).

Využívání informačních technologií ve školství a zdravotnictví

Prostor pro využití informačních technologií dostávají žáci již na 1. stupni ZŠ. Na základních školách v Praze připadalo podle údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v roce 2020 celkem 18,8 počítačů na 100 žáků. Mezi kraji se jedná o nejnižší počet, nejvíce jich mají v Moravskoslezském kraji. Podle typu převažovaly počítače stolní (11,0) nad přenosnými (7,8). Na druhém stupni je z pohledu statistických dat situace trochu lepší. Na 100 žáků připadalo celkem 29,8 počítačů, a i zde převažovaly ty stolní (18,2) nad přenosnými (11,5).

Také lékaři více využívají informační a komunikační technologie. Od roku 2011 se zvýšil podíl samostatných ordinací lékaře v Praze, které mají připojení k internetu z 73,9 % na 93,4 % v roce 2020. Podle typu ordinace s připojením k internetu byl nejvyšší podíl u ordinací praktického lékaře pro děti a dorost (97,1 %), praktického lékaře pro dospělé (96,6 %) a gynekologa (95,9 %).

Oproti tomu stále zůstává poměrně nízký podíl ordinací v Praze, které mají webové stránky. V roce 2020 je mělo jen 53,5 % ordinací. S tím pravděpodobně souvisí i malý podíl ordinací lékařů, kam je možné objednat se online. V roce 2020 to umožňovalo jen 21,1 % samostatných ordinací. Podle typu ordinace byl nejvyšší podíl u gynekologa (32 %) a u ordinací praktického lékaře pro děti a dorost (31,2 %), nejmenší podíl pak byl u zubních lékařů (11,7 %). Ani konzultace přes webový formulář nejsou zatím zcela běžné. Umožňuje je pouhých 17,5 % ordinací lékařů.

ICT v samostatných ordinací praktického lékaře v Praze v roce 2020

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Další údaje o využívání informačních technologií naleznete zde:

https://www.czso.cz/csu/xa/ict-v-mezikrajskem-srovnani-Praha

Nejnovější údaje za Českou republiku (rok 2021) pak zde:

https://www.czso.cz/csu/czso/vyuzivani-informacnich-a-komunikacnich-technologii-v-domacnostech-a-mezi-jednotlivci-2021

Kontakt:

Mgr. Tomáš Slavíček

Oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ v hl. m. Praze

Tel.: 274 052 507

E-mail: tomas.slavicek@czso.cz